00:19
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Kde se rodí a jak žije řeka? Zjistěte více o fenoménu řeky jakožto mnohotvárného a rozmanitého světa, který je přetvářen člověkem a v němž je rovnováha mezi přírodou a civilizací mnohdy velmi křehká. Lucie Výborná ve videu putuje od pramenů po dolní toky českých řek. Vydejte se na cestu s ní a podívejte na rozmanitost přírody, která je člověku často na obtíž.
Zhlédněte ukázku výroby železa ve vysoké peci v Třineckých železárnách, kde se železo vyrábí už od poloviny 19. století. Hlavními surovinami k výrobě surového železa jsou železná ruda a koks z černého uhlí, které se tu těží. Proces výroby železa ve vysoké peci je z velké části řízený počítačem a trvá přibližně osm hodin.
V listopadu 2020 si čeští sokolníci připomněli 10 let od zapsání svého oboru na Seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO. V českých zemích se umění lovu s dravými ptáky provozuje již skoro 1500 let.
Rožnov pod Radhoštěm je původně středověké město, na rozdíl od dalších moravských měst z téže doby tu stojí dřevěné domy. Žili zde především pastýři, a město tak proslavily ovčí produkty. Dnes tu najdeme Valašské muzeum v přírodě, druhé nejstarší ve střední Evropě.
U Bozkova voda vytvořila podzemní labyrint a také největší podzemní jezero v Čechách. Nachází se nedaleko Semil. Krápníky se v dolomitu tvoří čtyřikrát pomaleji než ve vápencích, a proto je taková výzdoba vzácnější a nikde jinde v Evropě ji v takové podobě nenajdete. Některé dokonce chrání zabezpečovací systémy.
Na jaře 2020 vodohospodáři na žádost lesníků přistoupili k zaplavování lužního lesa v oboře Soutok u Břeclavi. Voda z Novomlýnských nádrží měla nahradit jarní záplavy, doplnit vodu v drobných tocích, mokřadech a tůních a zlepšit v místě podmínky pro rostliny i živočichy.
Na příkladu Rudického propadání Václav Cílek vysvětluje jeden z krasových jevů, a sice propadání. Propadání Jedovnického potoka, známé jako Rudické propadání, je nejmohutnější propadání v Moravském krasu. Vody Jedovnického potoka postupně padají až do hloubky 90 metrů.
13 787
776
4 719
1 341
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.