00:19
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Kde se rodí a jak žije řeka? Zjistěte více o fenoménu řeky jakožto mnohotvárného a rozmanitého světa, který je přetvářen člověkem a v němž je rovnováha mezi přírodou a civilizací mnohdy velmi křehká. Lucie Výborná ve videu putuje od pramenů po dolní toky českých řek. Vydejte se na cestu s ní a podívejte na rozmanitost přírody, která je člověku často na obtíž.
Zhlédněte ukázku výroby železa ve vysoké peci v Třineckých železárnách, kde se železo vyrábí už od poloviny 19. století. Hlavními surovinami k výrobě surového železa jsou železná ruda a koks z černého uhlí, které se tu těží. Proces výroby železa ve vysoké peci je z velké části řízený počítačem a trvá přibližně osm hodin.
V listopadu 2020 si čeští sokolníci připomněli 10 let od zapsání svého oboru na Seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO. V českých zemích se umění lovu s dravými ptáky provozuje již skoro 1500 let.
Mrtvé lesy v oblasti Jihlavska, Třebíčska a okolí Velkého Meziříčí jsou z letadla dobře vidět. Sytě zelenou bravu mají jen mladé smrčiny a listnaté části lesů. Za extrémní rozšíření kůrovcové kalamity na Vysočině může podle odborníků hlavně sucho a také převažující smrková monokultura. I na Dačicku, kam se s lesním hospodářem Kamilem Kupcem také podíváme, je situace obdobná.
Sluneční záření má velký vliv na počasí, nejen co se týče teploty. Ovlivňuje také míru oblačnosti nebo zda bude pršet, případně sněžit. Více o tom, jak na nás Slunce působí, nám poví meteoroložka Taťána Míková.
CHKO Blaník a zvláště Podblanicko je místo, kde se prolíná příroda s historií i mytologií. Setkáme se s ředitelem podblanického muzea a místním rodákem Radovanem Cádrem, který nám tuto oblast přiblíží ze všech tří pohledů. V závěru si projdeme naučnou stezku a navštívíme rozhlednu na Velkém Blaníku.
Květná zahrada v Kroměříži byla v roce 1998 zapsána do seznamu světového dědictví UNESCO spolu s Podzámeckou zahradou a arcibiskupským zámkem. Jako jediný barokně komponovaný celek v Evropě, jenž je zachovalý v původní podobě, patří mezi nejvýznamnější zahradní díla v celosvětovém měřítku. Květnou zahradu nechal vybudovat v druhé polovině 17. století olomoucký biskup Karel II. z Lichtenštejnu-Kastelkorna, který se nechal inspirovat zahradami ve Versailles. Návrh parku v geometrickém stylu francouzské zahrady je dílem italských architektů.
14 091
798
4 785
1 365
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.