03:05
Rozhovor s odborníkem
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Vysvětlení různých podob fází Měsíce. Vyprávění o tom, jak vzniká zatmění Měsíce, doplněné popisem vlastností povrchu Měsíce.
Nechte si představit stavební řešení, která dokážou snížit následky zemětřesení, a ukázku následků zemětřesení u různých druhů staveb.
Duby patří mezi původní druhy stromů v Česku. Vedoucí dendrologické zahrady v Průhonicích Zdeněk Kiesenbauer odpovídá na zajímavé otázky spojené s těmito listnatými velikány. Kolik původních druhů dubů u nás roste? Kolika let se duby dožívají? Jak si poradí se suchem? Proč naši předkové sázeli duby na hráze rybníků? A proč duby shazují listí jinak než ostatní stromy? To všechno si vysvětlíme ve videu.
Pouzdřanská step je jedinečnou přírodní krajinou jižní Moravy. Nachází se doslova na dohled od Novomlýnských nádrží. Rozlehlé travnaté plochy s ojedinělými keři a stromy a velmi vzácnou teplomilnou květenou nejsou ani zdaleka typickou přírodní krajinou naší země. Vzácný ekosystém Pouzdřanské stepi má ten nejvyšší stupeň ochrany, již v roce 1946 byl vyhlášen Národní přírodní památkou.
Na severních svazích Jizerských hor se nachází zřejmě nejrozsáhlejší komplex listnatého lesa v českých zemích. Jedná se o jedno z nejzachovalejších přírodních míst v Česku plné starých porostů, které jsou domovem mnoha ohrožených živočichů. Poskytují mám cenné údaje o tom, jak vypadal přirozený les ve střední Evropě. V roce 2021 byly tyto Jizerskohorské bučiny zapsány mezi památky UNESCO.
Hydrologie se zabývá vodou a procesy s ní spojenými, jako jsou povodně nebo sucho. Dozvíme se, proč je těžší předpovídat povodně u nás než třeba na dolním toku velké řeky, a zjistíme také, co ovlivňuje průtok řeky.
Na co reaguje lidské tělo nejrychleji? Přesto, že světlo je rychlejší než zvuk, naše uši reagují rychleji než oči. V těch totiž musí proběhnout šest chemických reakcí, než se signál dostane do mozku. Přesvědčí nás o tom Petr Vacek pokusem s atletkou Zuzanou Hejnovou v pořadu Tajemství těla.
Schopnost prostorového slyšení u lidí (schopnost určit, odkud zvuk přichází) je zajištěna díky tomu, že jsou uši párový orgán. Ukázka obsahuje i pokus, jakým způsobem lze prostorové slyšení narušit.
Experiment, jak je možné zjistit přítomnost infrazvuku, i když ho nelze slyšet. Můžeme ho totiž vidět. Reproduktor vysílá stlačené vlny vzduchu, které rozhýbou volně visící papír.
Zvuk i světlo se šíří vlnami. Zatímco zvuk se šíří podélným vlněním pomaleji, světlo se šíří příčným vlněním rychleji. Změna frekvence u zvukového vlnění určuje výšku tónu a u světelného vlnění barvu světla. Přestože se jedná o rozdílné typy vlnění, je možné použít světlo k přenosu zvuku.
13 716
768
4 664
1 331
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.