25:19
Neexistuje důležitější okamžik v moderních českých, respektive československých dějinách, než je sametová revoluce. Někdy se nazývá také něžná revoluce a stěžejním dnem byl 17. listopad 1989, kdy se na Albertově sešli demonstrující studenti pražských vysokých škol. Sled událostí nakonec vedl k pádu komunistického režimu a nastolení demokracie. Připomeňme si nad fotografiemi Jana Šibíka onu dobu i neuvěřitelnou atmosféru, která už se asi nikdy nebude opakovat.
Jiří Voskovec, Jan Werich a Jaroslav Ježek společně vytvořili v Osvobozeném divadle legendární satirická představení. Po Mnichovu byla činnost divadla zastavena, což pravděpodobně hlavním aktérům zachránilo život. Jak se vyvíjela jejich společná kariéra po válce?
Pozdně gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie v Mostě stál na místě plánované těžby hnědého uhlí. Vzhledem k jeho mimořádné hodnotě neskončil jako většina starého královského města Most demolicí, ale bylo rozhodnuto o jeho záchraně přesunutím o 941 metrů mimo těžební prostor. Podívejte se na mimořádný logistický počin.
Jak došlo k okupaci československé druhé republiky německými vojsky a vzniku protektorátu? A jak na tyto události reagovala tehdejší společnost? Podívejte se na krátké shrnutí tehdejšího dění.
V divadelní hře Fidlovačka zazněla roku 1834 poprvé píseň Kde domov můj. Od počátku tato píseň publikum zaujala a začala stále více pronikat mezi lid. Byla snadno zapamatovatelná, svou melodikou připomínala lidové písně a opěvovala českou zem jako domov, což působilo zvláště silně v dobách národní nesvobody. V průběhu doby se samozřejmě objevila kritika a také parodie na text písně, ale historie ukázala, že píseň je nadčasová a v srdcích lidí si našla pevné místo.
Olga Hepnarová v roce 1973 usmrtila osm nevinných lidí. Dnes bychom její čin označili pravděpodobně za teroristický. Co když ale byla psychicky nemocná? To se už dnes nedozvíme, protože Hepnarová se stala poslední popravenou ženou v Čechách.
V polovině sedmdesátých letech se zdá, že normalizované Československo „zkrotilo" nezávislou kulturu. Následné počátky undergroundu, punku nejen ukázaly, že subkultura fungovala, ale došlo i k tomu, že se propojila se vznikajícím disentem. Výsledkem bylo prohlášení Charta 77.
Lužičtí Srbové jsou nejmenším západoslovanským národem. Jde vlastně o dva kmeny, které osídlily dvě různé historické země – Horní a Dolní Lužici. Přes všechny podobné rysy byly tyto země vždy vnímány jako zvláštní jednotky, proto se ustálily i dva samostatné jazyky. O dávné historii tohoto národa nemáme zcela přesné informace, ale jisté je, že dříve tito Slované pokrývali mnohem větší oblast. Dodnes se tak můžeme na celém území Německa setkat s názvy a jmény se slovanskými kořeny.
Jeden z nejstarších šlechtických rodů v Evropě vlastnil v minulosti rozsáhlé pozemky v Rakousku a na jižní Moravě. Své hlavní sídlo měl lichtenštejnský kníže až do roku 1938 ve Valticích. Rod postihly konfiskace majetku nejprve ve 20. letech v období ČSR a poté jim zbytek majetku byl zabaven po roce 1945 na základě tzv. Benešových dekretů. Dodnes není tento problém definitivně vyřešen.
Obří sportovní akce známé jako spartakiády neměly svým rozsahem na světě obdoby. První celostátní spartakiáda se konala v červnu 1955 v Praze na strahovském stadionu. Masové vystoupení bylo režimním politickým rituálem, který svým provedením navazoval na dřívější sokolské slety. Poslední, XI. všesokolský slet se konal v létě 1948. Stejně jako sokolské slety, vyjadřovaly i spartakiády podřízení jednotlivce kolektivu. Jednotný pohyb cvičenců ukazoval národ jako jediné tělo s jedinou vůlí a s jediným cílem. Spartakiádní sestavy znázorňovaly společnost jako dokonale fungující stroj.
12 139
667
3 864
1 111
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.