03:48
Víte, že Slunce je hvězda? Než to lidé zjistili, trvalo to 2000 let. Jak je to tedy možné? Vždyť hvězdy svítí v noci a Slunce ve dne. Dozvíte se, z čeho Slunce vyrábí energii a proč se nám zdá, že svítí víc než ostatní hvězdy.
Vydejme se do vesmíru a prozkoumejme Sluneční soustavu. Objevíme vnitřní a vnější planety. Jaký je mezi nimi rozdíl? Dokážete si představit, jak jsou od sebe planety vzdáleny? Kolik je ve Sluneční soustavě měsíců? A jak velkou část vesmíru tvoří? Společně si Sluneční soustavu vymodelujme!
Venuše, sesterská planeta Země. Po Měsíci druhé nejvýraznější těleso na obloze. Večer ji můžeme pozorovat jako Večernici, ráno ji přezdíváme Jitřenkou. Jedná se o jedinou planetu sluneční soustavy, která byla pojmenována po ženě. Je sice krásná, ale život na ní je nemožný.
Vydejme se společně za králem naší sluneční soustavy. Objevíme a prozkoumáme planetu Jupiter. Pátá a zároveň největší planeta pojmenovaná po vládci bohů se pyšní několika měsíci. Je tu také velmi větrno a den je tu o dost kratší než na Zemi. A jak najdeme Jupiter na obloze?
Víte, které planetě se říkalo Dobropán? Řekové ji dokonce nazývali dvěma názvy: ráno Apollo a večer Hermés. Ona je taky v noci o dost jiná než ve dne. Nejmenší planeta naší Sluneční soustavy má ze všech planet nejkratší dobu oběhu, podaří se jí to za 88 dní. Poleťte se s námi podívat na Merkur!
Vyrazíme se podívat na dvojče Uranu. Neptun, bouřlivák, nejvzdálenější od Slunce a také nejchladnější planeta Sluneční soustavy. Na závěr si vyrobíme modely plynných obrů. Už to jistě víte, který je z nich největší.
Víte, že kometa je vlastně špinavá sněhová koule? Dozvíte se, proč se nemůžete proletět na jejím chvostu a že patří mezi menší vesmírná tělesa.
Každý, kdo rád pozoruje noční oblohu, se těší na pozorování meteorů, kterým se říká Perseidy. V létě se dá pozorovat tento meteorický roj, který má svůj název odvozen od souhvězdí Perseus. Co ještě můžeme na obloze vidět, když padají Perseidy?
Souhvězdí Cassiopeia dostalo svůj název po etiopské královně, která byla krásná a marnivá. Skládá se z 5 hlavních hvězd. Na obloze je vidět celý rok, ale nejlépe v listopadu. Našli jste na obloze písmeno W nebo M? Seznamte se královnou otevřených hvězdokup.
Vyprávění o prvních pokusech dobývání vesmíru v 50. a 60. letech 20. století. Kdo byl ve vesmíru první a jaké to mělo důsledky? Kdo byl ve vesmíru dřív než lidé?
Poleťme s robůtkem Kitem za vesmírným dobrodružstvím! Co se děje uvnitř mlhoviny? Jak to vypadá, když rostou hvězdy? Co potřebují, aby rostly? A kam zmizel pan Baterka? Pojďme to zjistit!
Pojďte se podívat, jak odbornice z pražského planetária vyrobí jádro komety. Dozvíte se, z čeho se jádro komety skládá, co tvoří ohon komety a že má kometa vlastně ohony dva.
Jistě víte, že žádní lidé zatím na Mars nevkročili. Zatím jsme tam vyslali jen sondy, které zpátky přivážejí informace. Povrch Marsu nám připomíná poušť, ale nalezneme zde i stopy, které tady zanechala voda. Proto si vědci myslí, že tam kdysi byl i život. Budou zde jednou opravdu žít lidé?
9 849
397
2 250
859
49
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.