01:58
Pořad Zpívánky si nejspíš pamatujete ze svého vlastního dětství i vy. Také děti, které se narodily v jednadvacátém století, se mohou seznámit s lidovými písněmi, zvyky, tradicemi a způsobem života, který naši předkové žili. V krátkých příbězích představíme písničky i dobový kontext, ve kterém vznikly. V tomto díle se naučíme Bude zima, bude mráz.
Písnička kapely Chinaski nás naladí na zimní období. K zimě patří sněhulák, který si chce zimu také užít. Tak ho nebourejte a užijte si s ním legraci.
Zazpívejme si společně píseň o sněhové vločce a zároveň se nechme inspirovat, jakými způsoby si můžeme sami nejen vločku vyrobit domů jako dekoraci. Např. vystřihnout z papíru nebo vytvořit z jiných materiálů.
Vydejme se společně do chumelenice a nechme na sebe padat vločky v podobě tónů písničky i obrázků se sněhovou tematikou. Poznáte, jakými různými způsoby děti ve videu svá výtvarná díla vytvořily? Nechte se inspirovat k tvorbě.
Poslechněme si a zazpívejme si píseň Zdeňka Svěráka a Jaroslava Uhlíře. Píseň Holubí dům nazpíval svým nezaměnitelným hlasem Jiří Schelinger. Přidejte se k němu! A co byste řekli? Kdepak asi najdeme holubí dům?
Poslechněme si píseň Zdeňka Svěráka a Jaroslava Uhlíře. V ní se zpívá, že právě dělání je lékem na všechny trable. Zachraňme úsměv, vyžeňme smutky a společně si zazpívejme! Uhodnete, v které pohádce jsme mohli tuto písničku slyšet?
„Kdo chce pochopit hudbu, nepotřebuje ani tak sluch jako srdce,“ řekl Jiří Mahen. O operách Bedřicha Smetany to platí dvojnásob. Krásná hudba, zapamatovatelná jako příběh, který vypráví. O tom se můžete přesvědčit v „pohádce“ s názvem Libuše. Pod nádherným vyprávěním Stanislava Zindulky uslyšíte nejznámější motivy této opery. Text je překládán do znakového jazyka.
Mladí ladí dětem prostřednictvím metody Timbalooloo žáky seznámí s romskou hudbou skrze romskou hymnu Opre Roma (píseň Djelem, djelem). Představí i královnu romské hudby Esmu Redžepovou. To celé v českém a anglickém jazyce.
Večerníček z výtvarné dílny Zdeňka Smetany se vyznačuje poetickou vizuální stránkou. Skřítek Racochejl se poprvé ve večerníčku podle knihy Emila Šalouna objevil v roce 1997.
Toyen se ve skutečnosti jmenovala Marie Čermínová. Toto jméno však nepoužívala. Začala studovat malbu a figurální kresbu, ale obsah učiva se jí zdál zastaralý, proto ze studií odešla. Chtěla svobodu a dokonce chodila oblečena většinou do pánských šatů. To v té době vyžadovalo velkou odvahu. Patřila jako jediná žena do uměleckého svazu Devětsil. Odvaha jí nechyběla ani v Paříži, kde se mezi umělci také prosadila. Stala se významnou představitelkou surrealismu.
Králíky z klobouku, Boba a Bobka, netřeba příliš představovat. Oblíbený večerníček nezaměnitelně výtvarně ztvárnil Vladimír Jiránek. Králíci kouzelníka Pokustóna zažívají mnohá dobrodružství doma i po celém světě a to díky svému klobouku. Jaká další tajemství klobouk skrývá?
Večerníček o kominíčkovi Sazinkovi, který vznikl roku 1976 a za jehož vznikem stál Václav Bedřich, má specifickou vizuální estetiku založenou na hustém šrafování. Najdeme ho na obličeji Sazinky, na střechách, komínech i mracích.
14 104
861
4 793
1 146
148
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.