05:00
Některá zvířata spí celou zimu, třeba ježek nebo netopýr. Říká se jim praví zimní spáči. Dozvíte se, jakou péči ježkům nebo netopýrům poskytnou v záchranné stanici.
Jak může pomoci píšťalka? Děti se dozvědí, jak se příroda probouzí po zimě i to, že na jaře začíná zahradní výsev. Zároveň uvidí, jak píšťalka z prutů vrby dokáže zachránit život. Rodina řezbáře Tomše nám skrze příběhy odehrávající se v průběhu kalendářního roku ukáže, jak naši předkové žili na vsi skromné, ale veselé životy v souladu s přírodou. Video inspirované lidovými zvyky a písněmi navazuje na poetiku klasických Trnkových filmů. Pohádka je vhodná také jako doplňkový materiál k výuce češtiny pro cizince.
Pohádka Vánoce a zvířátka, kterou předčítá herec Pavel Tesař. Příběh vypráví o zvířátkách, která se v chaloupce připravují na Vánoce. Přitom však zjišťují, že pro každého z nich představuje tento svátek něco jiného.
V zimě živočichové strádají. My lidé jim můžeme pomáhat. Ukážeme si, jakým způsobem můžeme pomáhat v zimě přikrmovat ptáčky, veverky, srny i vodní ptáky. Vysvětlíme si, které krmivo není vhodné, s kým se můžeme o přikrmování poradit.
Lesní požár může být pohromou pro mnoho živočichů a rostlin z lesního společenství. Na co bychom si měli dát pozor, když chceme v lese rozdělat oheň? Může být požár pro les užitečný? Co dělat, když požár vypukne? Proč by nás měly trápit požáry v tajze na Sibiři? Pojďme společně na tyto otázky zjistit odpovědi.
Za jakým účelem člověk buduje rybníky a chová kapry? Kde máme v Čechách nejvíce rybníků? Dozvíte se, že šlechtický rod Rožmberkové vytvořil z Čech rybníkářskou velmoc.
Když děti učí telka! Pojďte společně s mladšími žáky pozorovat změny v přírodě na podzim. Zaměříme se na potravu volně žijících zvířat (čápa, vlaštovky, jiřičky, veverky a ježka). Popíšeme jejich způsob života a přípravu na zimu v souvislostech s podzimem. Živého ježka si prohlédneme a seznámíme se s tím, jak mu pomoci, když hrozí, že by nepřežil zimu.
Nahlédněme společně do rodinky k vlaštovkám. Podívejme se, jak to vypadá, když si staví svá hnízda. Jak se vlastně liší od jiřiček? Nepleťme si je, mají delší ocásek a červené zbarvení. Chtěli byste vlaštovkám se stavěním jejich hnízd pomoci? Můžete a budou dokonce moc rády.
Pojďte se s námi podívat do světa mravence lesního. Daniel vás ve svém mravenčím převleku provede světem mravenců. Dozvíte se, k čemu jsou mravenci užiteční a jak to v takovém mraveništi chodí. A pozor, věděli jste, že jsou mravenci chránění? A že každý mravenec má v mraveništi svou přesně danou roli?
Animovaný herbář, který vás naučí vyznat se v tom, co všechno kvete na našich loukách, polích a zahradách. Divizna je nepřehlédnutelná ozdoba zahrady či příkopu. V létě na ní vykvete několik tisíc kvítků, které jsou léčivé, a navíc umí barvit látky na žluto, hnědo a oranžovo. Tato květina prostě divy zná!
Také si pletete losa se sobem? A víte, že los žije i na českém území? Uprostřed šumavských lesů si o něm více popovídáme se zoologem. A co byste řekli, dočkali jsme se ho? Tušíte, kolik jich na Šumavě můžete potkat?
Věděli jste, jak si vlhy pestré navzájem pomáhají s péčí o mladé? V jedné minutě vás seznámíme se zázraky naší flory a fauny.
V tomto videu se budeme věnovat našim motýlům. Prohlédneme si motýly denní i motýly noční a naučíme se, podle jakých znaků je od sebe rozpoznáme. Vysvětlíme si, jakým způsobem můžeme motýly chránit a proč. Nejde totiž jen o to, že jsou krásní. Vyrobíme pro ně také jednoduché pítko.
Epizoda ukazuje vzácné rostliny kvetoucí na přelomu jara a léta – v listnatých hájích kvetoucí střevíčník pantoflíček a na loukách vzácně rostoucí vstavač nachový. V rámci dílu se také představují jezevec lesní, vzácné kachny zrzohlávky rudozobé a chráněný ocasatý obojživelník mlok skvrnitý. Součástí je i hmyz lákající árón plamatý a prudce jedovatá rostlina bučin vraní oko čtyřlisté.
V přírodě se ukrývá spoustu různých pokladů. Jsou místa, kde můžete nalézt i legendární trilobity. Potřebujete kladívko, pozorné oči a bude se hodit i lupa.
Seriál Minuty z Krkonoše nám v celé kráse představí chráněnou rostlinu hořec. Dozvíme se, proč se hořec dostal do znaku Krkonošského národního parku.
13 485
756
4 597
1 301
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.