05:00
Pohádka Vánoce a zvířátka, kterou předčítá herec Pavel Tesař. Příběh vypráví o zvířátkách, která se v chaloupce připravují na Vánoce. Přitom však zjišťují, že pro každého z nich představuje tento svátek něco jiného.
Některá zvířata spí celou zimu, třeba ježek nebo netopýr. Říká se jim praví zimní spáči. Dozvíte se, jakou péči ježkům nebo netopýrům poskytnou v záchranné stanici.
Jak může pomoci píšťalka? Děti se dozvědí, jak se příroda probouzí po zimě i to, že na jaře začíná zahradní výsev. Zároveň uvidí, jak píšťalka z prutů vrby dokáže zachránit život. Rodina řezbáře Tomše nám skrze příběhy odehrávající se v průběhu kalendářního roku ukáže, jak naši předkové žili na vsi skromné, ale veselé životy v souladu s přírodou. Video inspirované lidovými zvyky a písněmi navazuje na poetiku klasických Trnkových filmů. Pohádka je vhodná také jako doplňkový materiál k výuce češtiny pro cizince.
V zimě živočichové strádají. My lidé jim můžeme pomáhat. Ukážeme si, jakým způsobem můžeme pomáhat v zimě přikrmovat ptáčky, veverky, srny i vodní ptáky. Vysvětlíme si, které krmivo není vhodné, s kým se můžeme o přikrmování poradit.
Naši ptačí hrdinové špaček, poštolka, čáp a vlaštovka už vyseděli vajíčka a líhnou se z nich mláďata. Jsou roztomilá a jejich rodiče se o ně vzorně starají. My je můžeme pozorovat a držet jim v jejich budoucím životě pěsti.
Víte, že slaniska jsou pozůstatky moře na našem území? V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flóry v naší zemi.
V dokumentu o ptačím dětství a mládí sledujeme hnízdění čtyř druhů ptáků: vlaštovek, čápů, špačků a poštolek. Špačci přilétají z teplých krajin a zpěvem si namlouvají samičky. Čapí hnízdo je zatím prázdné, i vlaštovky jsou stále na cestě z teplých krajin. Poštolky se namlouvají vysoko na nebi.
Epizoda dává nahlédnout do jarní přírody na konci května. Představuje mláďata lišky, ptáčata výra velkého, sýkory modřinky a celou řadu rostlin, z nichž nejvzácnější jsou prstnatce bezové. Dále jsou zmíněny celoročně kvetoucí hluchavky nachové, jejichž semena přenášejí mravenci, a v parcích kvetoucí zlaté deště.
Ve skulinách mezi kameny a pod břehem narazíme na bohatý vodní život. Pozorovat můžeme pstruha potočního nebo vranku obecnou. Ani chrostíci ve svých pevných schránkách nejsou před těmito predátory v bezpečí. Při troše štěstí narazíme na úklidovou četu potoka, raka kamenáče. Kdysi jich pod kameny bývaly tisíce.
S narůstající potřebou lidstva snižovat vyprodukovaný odpad se rozmohl trend vermikompostování, tedy kompostování pomocí žížal. Vermikompostér můžeme mít jak na zahradě, tak i v bytě. Jak se o něj starat a co všechno žížaly dokážou proměnit na skvělé hnojivo pro rostliny, se dozvíte v reportáži z Wifiny.
Moment, kdy lidé domestikovali a osedlali koně, je pro lidstvo historickým milníkem. Na počátku byl kůň pouze loveným zvířetem, později se stal na několik tisíciletí dopravním prostředkem a pomocníkem při práci. Lidé v dějinách využívali koně k různým činnostem, např. pro vojenskou jízdu, pro zábavu, závody… Věděli jste, že kůň má stejné smysly jako člověk?
Víte, že v naší zemi najdete nejrozsáhlejší orchidejové louky střední Evropy? V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flóry v naší zemi.
Víte, že bobr dokáže chodit po zadních nohou a v předních přenášet třeba mláďata? A který smysl má divočák málo vyvinutý? Viděli jste, jak se pohybuje šoupálek a jak tluče hlavou do stromu žluna zelená? A že i u nás můžete v přírodě vidět želvu bahenní jako původního tvora? Tohle všechno vám ukážeme ve videu, které nás vezme do lužního lesa.
Jak může kůrovcová kalamita pomoci obnově původního lesa? Podívejte se na příklad ze šumavské Trojmezné hory. V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flory v naší zemi.
Epizoda představuje některé zajímavé živočichy, jako například na Šumavě žijícího tetřeva hlušce, jeleny sika nebo kapry obecné. Z rostlin jsou představeny léčivé luční rostliny (světlík lékařský), houby (hnojník), výrazně kvetoucí bukvice lékařská a také vzácné hořečky.
Věděli jste, že brambory pocházejí z Ameriky, kde je pěstovali staří Inkové? V Evropě dlouho neměly své upotřebení, dokonce se po nich i někdo otrávil. Jak je to možné? A kdo přišel na to, co s bramborami v kuchyni počít? Podívejte se sami.
13 969
796
4 755
1 355
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.