05:00
Některá zvířata spí celou zimu, třeba ježek nebo netopýr. Říká se jim praví zimní spáči. Dozvíte se, jakou péči ježkům nebo netopýrům poskytnou v záchranné stanici.
Jak může pomoci píšťalka? Děti se dozvědí, jak se příroda probouzí po zimě i to, že na jaře začíná zahradní výsev. Zároveň uvidí, jak píšťalka z prutů vrby dokáže zachránit život. Rodina řezbáře Tomše nám skrze příběhy odehrávající se v průběhu kalendářního roku ukáže, jak naši předkové žili na vsi skromné, ale veselé životy v souladu s přírodou. Video inspirované lidovými zvyky a písněmi navazuje na poetiku klasických Trnkových filmů. Pohádka je vhodná také jako doplňkový materiál k výuce češtiny pro cizince.
Pohádka Vánoce a zvířátka, kterou předčítá herec Pavel Tesař. Příběh vypráví o zvířátkách, která se v chaloupce připravují na Vánoce. Přitom však zjišťují, že pro každého z nich představuje tento svátek něco jiného.
V zimě živočichové strádají. My lidé jim můžeme pomáhat. Ukážeme si, jakým způsobem můžeme pomáhat v zimě přikrmovat ptáčky, veverky, srny i vodní ptáky. Vysvětlíme si, které krmivo není vhodné, s kým se můžeme o přikrmování poradit.
Když děti učí telka! Pojďte se společně se žáky 2. ročníku podívat na letní louku. Seznámíme se s nejmenšími obyvateli louky z říše hmyzu. Ukážeme si luční kvítí a povíme si, jak nám může být užitečné. Také si připomeneme některé pranostiky a zjistíme, co je to Noc svatojánská.
Už jste někdy viděli les napadený kůrovcem? Pojďte se podívat, co takový malý brouček dokáže napáchat za škody. Dozvíte se, jak se dá s takovým lýkožroutem smrkovým zatočit a co našim lesům pomáhá zvládnout jejich nájezdy. Kácet, nebo nekácet? Co si myslíte vy?
Když děti učí telka! Pojďme se společně s dětmi zamyslet, jak poznáme, že přichází jaro. Zaměříme se na změny v přírodě. Ukážeme si, kdo nás na jaře může ráno budit, vysvětlíme si význam slova línání a zasejeme si semínka hrachu.
Robůtek Kit se s panem Baterkou vydává do lesa k prameni. Pramen je ale znečištěn, a tak z něj lesní obyvatelé nemohou pít. Kit jim pomůže najít znečišťovatele a pramen pak vyčistí. Lesní studánka už zase může sloužit všem. A proč nám dělá dobře pomáhat druhým?
Epizoda se zaměřuje na rostliny kvetoucí během pozdního léta, především pak běžné druhy jako zvonek kopřivolistý, komonici, mateřídoušku. Zároveň jsou představeny některé nepůvodní druhy rostlin, které svou přítomností vytlačují původní druhy. Jedná se především o tři druhy netýkavek. Ve stinných chladných roklích lesů se můžeme setkat s kopretinou žebrovicí různolistou.
Víte, kdo je považován za nočního krále Afriky? Je to tato nenápadná okatá opička jménem komba. Jedná se o hodné stvoření žijící v mopanové buši. Vypadá jako naše veverky a možná byste se s ní chtěli kamarádit. Nazapomínejte, že to jsou divoká zvířátka a na svoji hygienu zrovna nedbají. Komby si značkují nejen území, ale i samy sebe. Africká příroda je fascinující organismus. Druhý největší a zároveň nejteplejší kontinent světa. Proto se neváhejte vydat za dalším dobrodružstvím právě sem.
Seznámení s vybranými přírodními zajímavostmi České republiky. Pasáž se tematicky zaměřuje na zvětrávání v krajině (na příkladu kamenného moře), pozůstatky dávné sopečné činnosti na území Čech (výrony sopečných plynů), na památná místa a stromy, ale i na jeleny a jejich paroží.
Epizoda ukazuje některé druhy vstavačů jako ukázku českých orchidejí a jiné vzácné rostliny české květeny – například ve vyšších polohách rostoucí dřípatku horskou. Ze živočichů je představeno prase divoké, čmeláci a hlemýždi.
Zajímavosti přírody v měsíci dubnu. Představí se běžné jarní rostliny jako sasanky, dymnivky a prvosenky. U jednotlivých rostlin jsou popsány jejich lidové názvy, místa výskytu a charakteristické vlastnosti (např. jedovatost). Z živočichů jsou představeny hnízdící volavky popelavé či skokani a jejich vajíčka. Součástí videa je ukázka z jarního života prasat divokých.
Pojďme se společně podívat na video, ve kterém se dozvíme, jak rozdělujeme ptactvo rodu krkavcovitých. Vrána totiž rozhodně není manželka od havrana. Krkavcovití ptáci jsou teritoriální, velice inteligentní, ovšem nenosí nákazy, neštěstí ani smůlu. Krkavci se živí také uhynulými zvířaty. Straka rovněž patří mezi krkavcovité ptactvo a krade nejen ona, ale všichni. Předměty, které se jim zalíbí, si odnáší do hnízd.
Garrulus glandarius je latinský název pro sojku obecnou. Říká se jí také strážce lesa. Je to sestřenka vrány, krkavce nebo straky. Žije v lese nebo v okolí lidských obydlí. Věděli jste, že je jedním z našich nejchytřejších ptáků? V Terčině zvířecím světě se v reportáži „Domácí divočina“ dozvíte více.
Věděli jste, že v naší nejrozsáhlejší stepi se mimořádně daří jednomu z divů naší přírody? V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flóry v naší zemi.
13 485
756
4 597
1 301
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.