04:38
V předvánočním čase roku 1938 prožíval Karel Čapek asi nejtěžší období svého života. Čelil těžkým útokům, zhroutila se první republika, mnozí její politici mizeli v zahraničí a světově oblíbený Čapek byl k emigraci rovněž nabádán k emigraci. Ač nevoják, nesložil zbraně a zůstal. Video prezentuje Karla Čapka jako spisovatele, novináře a překladatele.
Krátký komentář, který vysvětluje vše podstatné o smrti Karla Čapka 25. prosince 1938 a jeho následném pohřbu. Čapkova smrt je často symbolicky považována za konec demokratického Československa a předzvěst příchodu druhé světové války.
Jak vznikala ojedinělá "čapkovská společnost" nesoucí označení pátečníci? Ve vybrané pasáži z pořadu Čapek a pátečníci se dozvíte, jak pátečníci vznikali, kdo navštěvoval pravidelná setkání i kde se scházeli. Ve videu se prolínají nejrůznější literární místa, Muzeum bratří Čapků v Malých Svatoňovicích i vila bratří Čapků.
Karel Čapek po uvedení Bílé nemoci čelil útokům v novinách i anonymním dopisům. Kontroverzní názory obsažené v jeho hře vzbudily debatu o pacifismu v době národního ohrožení i o povaze nacionalismu. Až zarážející aktuálnost Bílé nemoci vyvolává otázku, zda se dokážeme ze své minulosti poučit…
Pasáž z dokumentárního cyklu Národní divadlo: Mýtus a realita seznamuje s historií Národního divadla. Přibližuje úspěch divadelní hry Ze života hmyzu bratří Čapků u českých i zahraničních diváků.
V roce 2020 uplynulo 130 let od narození Karla Čapka. Ukázka se zabývá otázkou aktuálnosti jeho textů a prezentuje některé spisovatelovy názory. Čapkovým odkazem nás provází Zdeněk Vacek, ředitel Památníku Karla Čapka ve Staré Huti u Dobříše.
Historie církevní patří mezi stěžejní díla zachycující českou historii. Tento obsáhlý rukopis napsal v první polovině 17. století historik Pavel Skála ze Zhoře, který unikl pronásledování kvůli své účasti na stavovském povstání prostě proto, že si na něj žádný z vyšetřovatelů nevzpomněl. Prahu opustil brzy po osudné bitvě na Bílé hoře a uchýlil se do saského exilu. O životě a díle Pavla Skály ze Zhoře vypráví historik Petr Charvát.
Osobnost a dílo spisovatele Aloise Jiráska jsou tématem rozhovoru moderátora Václava Kučery a dvou odborníků, Marie Koldinské a Miloše Zelenky. Společně diskutují o tom, nakolik je autor známý, a předkládají literární i historickou interpretaci prózy Temno.
Dokumentární pořad z cyklu miniportrétů Česko jedna báseň krátce představuje básnířku Boženu Správcovou. Autorka se nejprve zamýšlí nad rozdílem mezi poezií a prózou a následně čte při plavbě po Praze ukázku ze své tvorby.
Martin C. Putna vzpomíná, jak v 80. letech přepisoval na stroji oficiálně zakázanou literaturu – například Znamení moci od Zahradníčka. Vysvětluje i tehdejší postoje neoficiálního prostředí a proč se českou katolickou literaturou začal zabývat. Nastiňuje její vývoj od konce 19. století až k Ivanovi Magoru Jirousovi. Věnuje se i současnému katolickému prostředí a radikálním katolíkům.
12 302
676
3 956
1 114
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.