04:38
V předvánočním čase roku 1938 prožíval Karel Čapek asi nejtěžší období svého života. Čelil těžkým útokům, zhroutila se první republika, mnozí její politici mizeli v zahraničí a světově oblíbený Čapek byl k emigraci rovněž nabádán k emigraci. Ač nevoják, nesložil zbraně a zůstal. Video prezentuje Karla Čapka jako spisovatele, novináře a překladatele.
Krátký komentář, který vysvětluje vše podstatné o smrti Karla Čapka 25. prosince 1938 a jeho následném pohřbu. Čapkova smrt je často symbolicky považována za konec demokratického Československa a předzvěst příchodu druhé světové války.
Karel Čapek po uvedení Bílé nemoci čelil útokům v novinách i anonymním dopisům. Kontroverzní názory obsažené v jeho hře vzbudily debatu o pacifismu v době národního ohrožení i o povaze nacionalismu. Až zarážející aktuálnost Bílé nemoci vyvolává otázku, zda se dokážeme ze své minulosti poučit…
Jak vznikala ojedinělá "čapkovská společnost" nesoucí označení pátečníci? Ve vybrané pasáži z pořadu Čapek a pátečníci se dozvíte, jak pátečníci vznikali, kdo navštěvoval pravidelná setkání i kde se scházeli. Ve videu se prolínají nejrůznější literární místa, Muzeum bratří Čapků v Malých Svatoňovicích i vila bratří Čapků.
Básník, prozaik, dramatik a významný spisovatel samizdatu Pavel Kohout v pasáži z pořadu To byl můj život?? vzpomíná na svou divadelní adaptaci románu Karla Čapka Válka s mloky uvedenou v Divadle na Vinohradech.
V roce 2020 uplynulo 130 let od narození Karla Čapka. Ukázka se zabývá otázkou aktuálnosti jeho textů a prezentuje některé spisovatelovy názory. Čapkovým odkazem nás provází Zdeněk Vacek, ředitel Památníku Karla Čapka ve Staré Huti u Dobříše.
Spisovatel vypráví o svém životě, proč nepíše o holokaustu, proč sympatizoval s komunismem a proč zůstal v zemi, i když věděl, že bude zakázaným autorem. Zamýšlí se nad současným (demokratickým) systémem a nad deficitem mimořádných osobností. Závěrem přibližuje svůj tvůrčí proces a způsob, jakým své texty opravuje. Chce Ivan Klíma ještě nějaký román napsat?
Pasáž ze závěru filmu Paličova dcera natočeného podle stejnojmenné divadelní hry J. K. Tyla ukazuje postoj obyvatel Květolib k hlavní hrdince, hodné a nevinné Rozárce, která vzala na sebe otcův zločin, a přesto, že byla dokázána její nevina, ji odsuzují. Rozárka chce odejít před nenávistí lidí tam, kde ji nikdo nezná.
Tvorba a osobnost české spisovatelky a překladatelky Věry Linhartové jsou tématem rozhovoru se spisovatelem a performerem Jaromírem Typltem. Básnická tvorba nejtajemnější členky Šestatřicátníků není podle něj určena pouze úzkému okruhu čtenářů, kteří vyhledávají náročnější četbu, naopak považuje autorčino dílo i za zábavné a její práci se slovy za pokrokovou a zajímavou.
Pasáž z dokumentárního cyklu Národní divadlo: Mýtus a realita seznamuje s historií Národního divadla. Přibližuje období tzv. zlatých šedesátých, v nichž docházelo ve tvorbě Národního divadla k rozporu; na jedné straně se v dílech odrážel úpadek socialistického realismu, na druhé straně se objevovali tací, kteří se snažili o znovuzavedení tohoto uměleckého směru.
12 699
703
4 235
1 151
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.