V předvánočním čase roku 1938 prožíval Karel Čapek asi nejtěžší období svého života. Čelil těžkým útokům, zhroutila se první republika, mnozí její politici mizeli v zahraničí a světově oblíbený Čapek byl k emigraci rovněž nabádán k emigraci. Ač nevoják, nesložil zbraně a zůstal. Video prezentuje Karla Čapka jako spisovatele, novináře a překladatele.
Karel Čapek po uvedení Bílé nemoci čelil útokům v novinách i anonymním dopisům. Kontroverzní názory obsažené v jeho hře vzbudily debatu o pacifismu v době národního ohrožení i o povaze nacionalismu. Až zarážející aktuálnost Bílé nemoci vyvolává otázku, zda se dokážeme ze své minulosti poučit…
V roce 2020 uplynulo 130 let od narození Karla Čapka. Ukázka se zabývá otázkou aktuálnosti jeho textů a prezentuje některé spisovatelovy názory. Čapkovým odkazem nás provází Zdeněk Vacek, ředitel Památníku Karla Čapka ve Staré Huti u Dobříše.
Krátký komentář, který vysvětluje vše podstatné o smrti Karla Čapka 25. prosince 1938 a jeho následném pohřbu. Čapkova smrt je často symbolicky považována za konec demokratického Československa a předzvěst příchodu druhé světové války.
Události mezi listopadovou revolucí a vznikem samostatného českého státu byly poznamenány státoprávními spory a otázkami. Jak rozvod dvou národů probíhal? Podívejte se na zajímavou diskusi historika z Ústavu českých dějin FF UK a dvou aktérů tehdejší politické scény z řad obou národů společného státu.
Jiří Potůček, krycím jménem Tolar, byl spolu s Alfrédem Bartošem a Josefem Valčíkem vysazen v prosinci 1941 u Senic poblíž Poděbrad. Úkolem výsadku pod názvem Silver A bylo zajištění rádiového spojení s Londýnem pomocí vysílačky s krycím názvem Libuše. Členové výsadku díky událostem následujícího roku spojených s atentátem na Reinharda Heydricha postupně zahynuli. Posledním unikajícím parašutistou byl Jiří Potůček, který unikal Gestapu sám celé dva týdny a nevzdal se do poslední chvíle. Reportáž byla odvysílána v roce 2020.
Hrad a zámek Frýdlant na Liberecku byl vůbec prvním šlechtickým sídlem v celé střední Evropě, které bylo zpřístupněno veřejnosti. Do nejstarších prostor, tedy hradu ze 13. století, se mohli návštěvníci podívat již v roce 1801, kdy areál vlastnil rod Clam-Gallasů. My si v následující reportáži prohlédneme modernější části zámku s původním vybavením.
V pasáži je představen závěr sporu o insignie Univerzity Karlovy, který výrazným způsobem přispěl ke konci pokojného soužití Čechů a Němců ve společném státě.
Divadelní hra Lenky Lagronové „Jako břitva“ prezentuje Boženu Němcovou jako výjimečnou a ve své době nepochopenou ženu. Není lehké být první. Ukázka z divadelní hry uvozuje shrnující pohled na Boženu Němcovou a její místo v české literatuře.
Hudební uskupení Kafka Band po předchozích projektech Zámek a Amerika natočilo album Proces, čímž zkompletovalo žánrově originální zpracování románových děl Franze Kafky. Netradičně pojatý Franz Kafka vzbuzuje uznání odborníků.
S hercem Josefem Poláškem se vydáme na literární toulky po Hronově u Náchoda. Město je spojeno nejen s Aloisem Jiráskem, jehož rodný dům společně prozkoumáme, ale i s bratry Čapkovými, kteří zde o prázdninách pobývali u dědečka. A právě zdejší prostředí se odrazilo i v některých jejich pohádkách.
Literární historik Milan Horký se vyjadřuje k otázce, zda jsou knihy Boženy Němcové vyhledávány spíše ženami. Jeho vyjádření je orámováno ukázkami z filmového zpracování Divé Báry z roku 1949.
14 022
797
4 765
1 359
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.