V animované ukázce je zábavnou formou zachycen vznik a fungování Československa jako demokratického státu. Soustředí se i na otázku národnostních menšin.
Tomáš miloval strašidelné příběhy, svou klučičí partu a dobré knížky. Poslechni si jeho vyprávění o tom, jak se stal prvním československým prezidentem.
Jaké byly okolnosti vzniku samostatného Československa a jak se na něm podílel T. G. Masaryk? Po založení státu bylo třeba vytvořit nové zákony a ústavu, státní vlajku a ustanovit státní hymnu.
Krátký komentář, který vysvětluje vše podstatné o smrti Karla Čapka 25. prosince 1938 a jeho následném pohřbu. Čapkova smrt je často symbolicky považována za konec demokratického Československa a předzvěst příchodu druhé světové války.
Vyzvěte své žáky na vědomostní souboj ve velkém kvízu z dějin Československé republiky. Kromě toho, že se budou skvěle bavit, zopakují si také své dosavadní znalosti o naší zemi.
Okružní naučná stezka v městečku Polná, které až do požáru v roce 1863 bývalo třetím největším městem na Vysočině, je zaměřena na poznávání přírody a významných památek města. Vypravíme se do židovského ghetta, na zámek, na místní hřbitov či k místu, kde se v roce 1899 stala vražda švadleny Anežky Hrůzové, která vyvolala obrovskou vlnu antisemitismu a nastartovala hilsneriádu.
Studenta Jana Zajíce hluboce zasáhl čin Jana Palacha. Dokonce se zúčastnil hladovky, kterou drželi studenti na Václavském náměstí po Palachově aktu. Po jejím rozehnání v něm podle pamětníků uzrálo rozhodnutí navázat na Palacha a vytvořit tak řadu lidských pochodní, o níž Jan Palach psal ve svých posledních dopisech. Dne 25. února 1969 se tak stal „pochodní číslo 2.“ Byla jeho oběť zbytečná?
Ďáblický hřbitov je místem posledního odpočinku stovek hrdinů odboje. Od roku 1943 je zde pohřbívali nacisti, po roce 1948 zase komunisti. Ti zdejší hromadné hroby přestali používat před 60 lety. Jaké byly osudy lidí, jejichž životy skončily příliš brzy? Kolik lidí je v místních hromadných hrobech pohřbeno?
Pasáž popisuje bitvu u Zborova, její průběh a význam pro vznik samostatného Československa.
Česká spisovatelka, psycholožka a výtvarnice Jakuba Katalpa byla roku 2013 nominována na cenu Magnesia Litera v kategorii Próza za román Němci, ve kterém čtenáře ve dvou rovinách – přítomnosti a minulosti – uvádí do prostředí německé rodiny zasažené první i druhou světovou válkou, do válečných Sudet, poválečné Prahy a Prahy 80. let 20. století.
Divadelní hra Lenky Lagronové „Jako břitva“ prezentuje Boženu Němcovou jako výjimečnou a ve své době nepochopenou ženu. Není lehké být první. Ukázka z divadelní hry uvozuje shrnující pohled na Boženu Němcovou a její místo v české literatuře.
Spisovatel Petr Stančík hovoří o detektivním románu Mlýn na mumie a okrajově o prozaickém textu Pérák. Vyjadřuje se také ke své tvorbě pro děti a k rozdílu mezi psaním dětské literatury a literatury pro dospělé. Zkraje rozhovoru komentuje své rozhodnutí opustit pseudonym Odillo Stradický ze Strdic a tvořit pod vlastním jménem.
Ještě před první světovou válku se v českém prostředí začaly u čtenářů výrazně uplatňovat sešity s detektivními příběhy. Velký úspěch zaznamenaly příběhy soukromého detektiva Léona Cliftona, které nám i s okolnostmi jejich vzniku představují herec Ondřej Vetchý a literární historik Michal Jareš.
13 464
755
4 588
1 300
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.