03:18
Ideologicky zabarvená dobová ukázka popisuje práci příslušníků Pohraniční stráže Sboru národní bezpečnosti. Pohraničníci chránili zejména západní území českého pohraničí a měli ze zákona povoleno použít zbraň. Na toto území neměl nikdo jiný přístup. Dobová reportáž líčí příslušníky stráže jako hrdiny.
Jako by železná opona neexistovala. Propagandistická reportáž z roku 1960 popisuje bezproblémový a čilý mezinárodní provoz na hraničním přechodu mezi Československem a „Západním Německem“ v Rozvadově.
S Cyklodálkami (2024) zamíříme do Všerub v Českém lese. Tato lokalita sloužila jako falešná státní hranice při akci „Kámen", která představovala past na emigranty v poválečném Československu, jak nám popíše jeden z místních obyvatel. V závěru videa uvidíme skutečnou polohu hranice mezi Českem a Bavorskem.
Tendenční reportáž o vzniku Pohraniční stráže Sboru národní bezpečnosti. Hlavním úkolem stráže bylo sledovat pohyb osob okolo státní hranice. Soustavné budování železné opony pak začalo po vydání Zákona o ochraně státních hranic v roce 1951.
Komunistický režim se záhy po převzetí moci snažil odstranit své politické odpůrce a později i své vlastní představitele. Symbolem brutality i bezpráví byly politické procesy padesátých let. Mezi jejich oběti patřili i Milada Horáková a Rudolf Slánský.
Bohuslav Horák společně se svou manželkou Miladou patřil již v předválečné době k veřejně činným a známým osobnostem. Byl odborným redaktorem Československého rozhlasu i programovým ředitelem Radiožurnálu. Pro veřejnou aktivitu své manželky měl pochopení a podporoval ji v její práci. V době Protektorátu Čechy a Morava vynesla Horákovým jejich spolupráce s odbojem zatčení a odeslání do koncentračního tábora. Po válce se opět veřejně angažovali až do uchopení moci komunistickým režimem v roce 1948. Následně Bohuslav Horák ztratil zaměstnání. V září následujícího roku těsně unikl zatčení StB a šťastně se mu podařilo emigrovat do USA. Jeho žena takové štěstí neměla. Jak jeho útěk z komunistického Československa proběhl?
Vylodění v Normandii v červnu 1944 znamenalo zásadní obrat ve vývoji druhé světové války. Otevřela se tak tolik očekávaná druhá fronta a urychlila konec nacistické nadvlády nad Evropou. Připomeňte si některé momenty dne D a poznejte českou stopu při vylodění.
Městské kroniky jsou úžasným zdrojem informací o dějinách. Východočeská Litomyšl má díky svému rodáku Quido Šimkovi unikátní kroniku z let první světové války. Šimek osmidílnou kroniku nejen psal, ale i bohatě ilustroval. Podívejte se na obraz posledních dní války v Litomyšli očima Šimkovy kroniky.
14 104
861
4 793
1 146
148
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.