03:18
Ideologicky zabarvená dobová ukázka popisuje práci příslušníků Pohraniční stráže Sboru národní bezpečnosti. Pohraničníci chránili zejména západní území českého pohraničí a měli ze zákona povoleno použít zbraň. Na toto území neměl nikdo jiný přístup. Dobová reportáž líčí příslušníky stráže jako hrdiny.
Jako by železná opona neexistovala. Propagandistická reportáž z roku 1960 popisuje bezproblémový a čilý mezinárodní provoz na hraničním přechodu mezi Československem a „Západním Německem“ v Rozvadově.
S Cyklodálkami (2024) zamíříme do Všerub v Českém lese. Tato lokalita sloužila jako falešná státní hranice při akci „Kámen", která představovala past na emigranty v poválečném Československu, jak nám popíše jeden z místních obyvatel. V závěru videa uvidíme skutečnou polohu hranice mezi Českem a Bavorskem.
Tendenční reportáž o vzniku Pohraniční stráže Sboru národní bezpečnosti. Hlavním úkolem stráže bylo sledovat pohyb osob okolo státní hranice. Soustavné budování železné opony pak začalo po vydání Zákona o ochraně státních hranic v roce 1951.
V září 1947 dostali tři ministři československé vlády, Jan Masaryk, Prokop Drtina a Petr Zenkl, poštou balíčky s výbušninou. I když nikoho z nich nezranila, výsledkem byla velká aféra, zvláště když vyšetřování směřovalo k postavám spjatým s komunistickou stranou. Proč se jí říká Krčmaňská? Podívejte se na debatu historiků, při níž se na pozadí odráží politická i ekonomická situace v poválečných letech v Československu, která vyústila v únorové události roku 1848.
Po odsunu německého obyvatelstva z pohraničí se vláda snažila přilákat do této oblasti nové obyvatele. Mnozí zájemci ale pouze sklidili úrodu, získali zdarma hospodářské vybavení a odstěhovali se zpátky do vnitrozemí. Mnoho domů bylo nakonec strženo a zanikly celé osady. Definitivně se tak změnila tvář českého pohraničí.
Praha zažila bombardování až v závěru války. Jedno z nejničivějších proběhlo v únoru 1945. Ve vzpomínce Zdeňka Boučka pro Paměť národa uslyšíte příhodu z Vinohrad, kdy zásah zasáhl i Gröbeho vilu a jejich dům. Jeho dědeček, který už nechodil do krytu, byl sice zavalen sutí, ale přežil a radoval se, protože nálet spojenců byl předzvěstí konce války.
Miloš Forman patří mezi nejvýznamnější filmové režiséry světa. Po odchodu z Československa v roce 1971 se v Hollywoodu proslavil filmem Přelet nad kukaččím hnízdem, který byl oceněn pěti Oscary. V osmdesátých letech u nás už jako zámořská hvězda natáčel trhák Amadeus.
13 576
759
4 615
1 321
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.