03:18
Dne 11. září 1951 zorganizovala skupina lidí nejmasovější útěk na západ z tehdejšího Československa. Využila k tomu vlak jedoucí z Prahy do Aše. Tam ale nezastavil, prorazil železnou oponu a dojel až do západoněmeckého Selbu. Většina z cestujících neměla tušení, co se děje, a většina z nich (studenti gymnázia a lázeňští pacienti) se vrátila domů. Režim se mstil na příbuzných těch, co zůstali za hranicemi.
Příběh útěku za přísně střežené československé státní hranice. „Vlak svobody“ jel v září 1951 původně z Prahy do Aše. Vlak ale v Aši nezastavil, prorazil železnou oponu a dojel až do západoněmeckého Selbu. Ukázka obsahuje výpovědi pamětníků a archivní záběry.
Ideologicky zabarvená dobová ukázka popisuje práci příslušníků Pohraniční stráže Sboru národní bezpečnosti. Pohraničníci chránili zejména západní území českého pohraničí a měli ze zákona povoleno použít zbraň. Na toto území neměl nikdo jiný přístup. Dobová reportáž líčí příslušníky stráže jako hrdiny.
Jako by železná opona neexistovala. Propagandistická reportáž z roku 1960 popisuje bezproblémový a čilý mezinárodní provoz na hraničním přechodu mezi Československem a „Západním Německem“ v Rozvadově.
V animované ukázce je zábavnou formou zachycena Sametová revoluce v roce 1989. Ukazuje demonstrace v listopadu 1989, založení Občanského fóra a zvolení Václava Havla prezidentem republiky.
Tendenční reportáž o vzniku Pohraniční stráže Sboru národní bezpečnosti. Hlavním úkolem stráže bylo sledovat pohyb osob okolo státní hranice. Soustavné budování železné opony pak začalo po vydání Zákona o ochraně státních hranic v roce 1951.
Profesor Otto Wichterle už za druhé světové války přišel se svými spolupracovníky s patentem na výrobu umělého vlákna, které později dostalo jméno silon. Silonky nosila v druhé polovině 20. století snad každá žena v Československu. Světově se ale proslavil především vynálezem měkkých kontaktních čoček. Na Štědrý den roku 1961 vyrobil první stroj na čočky ze stavebnice Merkur. Pojďte si připomenout tohoto českého vědce.
Příběh muže, který v bojových letounech královského letectva přežil válečné krutosti a s nadějí na šťastný život v míru se v roce 1945 vrátil domů k rodině. Velmi brzy ale poznal, že válka ještě neskončila a že on sám ještě může být její obětí.
Manifest Dva tisíce slov byl jedním z nejvýznamnějších dokumentů pražského jara. Jeho autorem byl spisovatel Ludvík Vaculík. Prohlášení podepsaly stovky dalších osobností veřejného života a více než sto tisíc občanů. Co v něm stálo?
Lužičtí Srbové jsou nejmenším západoslovanským národem. Jde vlastně o dva kmeny, které osídlily dvě různé historické země – Horní a Dolní Lužici. Přes všechny podobné rysy byly tyto země vždy vnímány jako zvláštní jednotky, proto se ustálily i dva samostatné jazyky. O dávné historii tohoto národa nemáme zcela přesné informace, ale jisté je, že dříve tito Slované pokrývali mnohem větší oblast. Dodnes se tak můžeme na celém území Německa setkat s názvy a jmény se slovanskými kořeny.
12 234
674
3 948
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.