03:18
Ideologicky zabarvená dobová ukázka popisuje práci příslušníků Pohraniční stráže Sboru národní bezpečnosti. Pohraničníci chránili zejména západní území českého pohraničí a měli ze zákona povoleno použít zbraň. Na toto území neměl nikdo jiný přístup. Dobová reportáž líčí příslušníky stráže jako hrdiny.
Jako by železná opona neexistovala. Propagandistická reportáž z roku 1960 popisuje bezproblémový a čilý mezinárodní provoz na hraničním přechodu mezi Československem a „Západním Německem“ v Rozvadově.
S Cyklodálkami (2024) zamíříme do Všerub v Českém lese. Tato lokalita sloužila jako falešná státní hranice při akci „Kámen", která představovala past na emigranty v poválečném Československu, jak nám popíše jeden z místních obyvatel. V závěru videa uvidíme skutečnou polohu hranice mezi Českem a Bavorskem.
Tendenční reportáž o vzniku Pohraniční stráže Sboru národní bezpečnosti. Hlavním úkolem stráže bylo sledovat pohyb osob okolo státní hranice. Soustavné budování železné opony pak začalo po vydání Zákona o ochraně státních hranic v roce 1951.
Letní olympijské hry v roce 1984 se konaly v americkém Los Angeles bez účasti většiny zemí socialistického světa. Důvodem byla odveta za bojkot olympijských her v Moskvě (1980) ze strany některých zemí Západu. Celá řada skvělých československých sportovců na vrcholu kariéry tak z důvodu politického rozhodnutí přišla o jedinečnou šanci bojovat o olympijské medaile. Jak na tuto křivdu vzpomínají?
Tato část vzpomínek obsahuje jisté nebezpečí a vládní rada Mattoni si není zcela jistý, zda je uchovat ve své zpovědi. Jde o období, kdy odešel jeho přítel dr. Löschner, a jeho žena Marie je náhle svobodná. Oba silně prožívají ten nečekaný okamžik, kdy to nemožné, co mezi nimi stálo celý život, je náhle uskutečnitelné.
Tzv. cikánské tábory v Letech a Hodoníně fungovaly v letech 1942–1943 jako sběrné tábory. Celé rodiny byly ubytovány v naprosto nevyhovujícím prostředí a byly vystaveny velmi špatnému zacházení. Málo jídla, tvrdá práce v kamenolomu a katastrofální hygienické podmínky, které vedly ke vzniku epidemií. Více podrobností o životních podmínkách v těchto táborech zazní ve videu z pořadu Historie.cs (2018).
Těsně po skončení války v květnu 1945 došlo v pražské čtvrti Bořislavka k masakru asi 41 Němců z blízkého okolí. Dodnes není jasné, zda stříleli vojáci Rudé armády nebo čeští příslušníci Revolučních gard. Z události se dochoval unikátní záznam amatérského kameramana Jiřího Chmelíčka. Záběry jsou emocionálně náročné, ba přímo drastické.
14 104
861
4 793
1 146
148
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.