03:18
Ideologicky zabarvená dobová ukázka popisuje práci příslušníků Pohraniční stráže Sboru národní bezpečnosti. Pohraničníci chránili zejména západní území českého pohraničí a měli ze zákona povoleno použít zbraň. Na toto území neměl nikdo jiný přístup. Dobová reportáž líčí příslušníky stráže jako hrdiny.
Jako by železná opona neexistovala. Propagandistická reportáž z roku 1960 popisuje bezproblémový a čilý mezinárodní provoz na hraničním přechodu mezi Československem a „Západním Německem“ v Rozvadově.
S Cyklodálkami (2024) zamíříme do Všerub v Českém lese. Tato lokalita sloužila jako falešná státní hranice při akci „Kámen", která představovala past na emigranty v poválečném Československu, jak nám popíše jeden z místních obyvatel. V závěru videa uvidíme skutečnou polohu hranice mezi Českem a Bavorskem.
Tendenční reportáž o vzniku Pohraniční stráže Sboru národní bezpečnosti. Hlavním úkolem stráže bylo sledovat pohyb osob okolo státní hranice. Soustavné budování železné opony pak začalo po vydání Zákona o ochraně státních hranic v roce 1951.
V roce 1966 byla v Praze zahájena výstavba trasy C. V té době však projekt ještě nebyl zamýšlen jako metro, ale jako podpovrchová dráha pro tramvaje. Kvůli neefektivnosti trati nebyla výstavba dokončena a bylo rozhodnuto o přebudování podpovrchové dráhy na metro. Jako pozůstatek původně plánované podpovrchové dráhy zůstala stanice Hlavní nádraží.
Tzv. cikánské tábory v Letech a Hodoníně fungovaly v letech 1942–1943 jako sběrné tábory. Celé rodiny byly ubytovány v naprosto nevyhovujícím prostředí a byly vystaveny velmi špatnému zacházení. Málo jídla, tvrdá práce v kamenolomu a katastrofální hygienické podmínky, které vedly ke vzniku epidemií. Více podrobností o životních podmínkách v těchto táborech zazní ve videu z pořadu Historie.cs (2018).
Spisovatel a historik Pavel Kosatík hovoří o událostech z února 1948. Zamýšlí se nad tím, jak fatální důsledky komunistický převrat přinesl: dodnes nevysvětlenou smrt Jana Masaryka či Prokopa Drtiny, emigraci významných politiků nebo lidí, kteří byli špičkami ve svém oboru. Bylo jasné, že nastává jiná epocha, kdy bude platit „kdo nejde s námi, jde proti nám“ a kdy se příležitosti může chopit každý. Součástí ukázky je i dobové zpravodajství z pohřbu Jana Masaryka.
Kořeny aristokratických rodů lze vysledovat až ke starým Slovanům. První povýšení do šlechtického stavu jsou zmiňována v 16. století, přičemž šlechta se dělila do několika skupin. S tituly souvisela různá privilegia a také pravidla pro jejich přejímání z hlediska dědičnosti či sňatků. Po vzniku Československa bylo šlechtictví s tituly zákonem zrušeno.
13 495
756
4 597
1 302
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.