Dnes budou Brďa zajímat kameny, horniny, krápníky, štěrk, oblázky, skály, kamenné stavby, základní kameny, krápníky nebo minerály. Dozví se třeba to, že i černé a hnědé uhlí jsou vlastně kameny a že beton je kámen vytvořený uměle. Použije barevné kamínky k tvorbě mozaiky.
Pojďme se společně podívat, jak vlastně vzniká nádhera jménem vločka. Co ovlivňuje dokonalý tvar ledových květů? Mohou být na světě dvě vločky stejného tvaru?
Když děti učí telka! Pojďte si společně se staršími žáky na konkrétních příkladech ukázat rozdíl mezi živou a neživou přírodou. Budeme poznávat některé horniny a nerosty. Rozdělíme si přírodniny na živé a neživé.
Velká artézská pánev je největší na světě a obsahuje přes 3 000 přírodních studní. Kde se tam vzaly a co způsobuje jejich vyvěrání? A jak zde fungují uměle navrtané studny?
Krasové propadání, jak to asi může vypadat? Potok Bílá voda teče krasovým údolím, dokud se nepřiblíží ke skalní stěně. Tam podzemními kaskádami mizí v jeskyni. V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flory v naší zemi.
Město Dárdžiling je po celém světě známé především díky jednomu z nejdražších černých čajů na světě. Čím je tak výjimečný? Jak se v této oblasti pěstuje a dále zpracovává? Jaký vliv má na jeho pěstování zdejší horské klima?
Turistické stezky v Česku jsou dlouhé bezmála 80 000 km. Podél nich najdeme přes 60 000 směrovek a tabulek pro snadnější orientaci, což je počet, ve kterém Česku nemůže konkurovat žádný jiný stát. České turistické značení je typické jednotnou podobou. První značka byla umístěna již na konci 19. století Klubem českých turistů a další přibývaly velmi rychle. Do roku 1938 délka turistických tras dosahovala 40 000 km.
Mokřady patří mezi nejvýznamnější, ale zároveň nejohroženější biotopy. Vznikají přirozeně, ale mohou být i budovány uměle člověkem. Tvoří přirozený přechod mezi suchozemskými a vodními ekosystémy. Proč jsou mokřady důležité a co v nich roste a žije, se dozvíte v reportáži z Wifiny.
Pojďme se společně podívat na video, jak funguje létání. Protože jsme těžší než okolní vzduch, vždycky se vzduchem propadneme. Proud vzduchu je vlastně proud molekul. Pokud vzduch zrychlíme, může nás vzduch udržet, jako třeba letadlo, které musí nejdříve pomocí vrtule velmi zrychlit a lopatky vrtule se odráží od vzduchu. Jak letadlo zrychluje, vrtule táhne letadlo dopředu a křídla ho drží ve vzduchu.
Povrchové napětí je téma dalšího dílu ze seriálu „Zvěd na doma". Jednoduchý pokus nám pomůže pochopit princip povrchového napětí vody a jeho narušení pomocí saponátu.
V pořadu se vydáme na cestu hledání volné vodní hladiny v moravských krasových oblastech, kde rozpustné horniny jako vápenec či dolomit umožnily vznik působivých jeskyní, z nichž jsou některé dosud neobjevené. Uvidíme několik světových unikátů z oblasti hydrologie, geologie i biologie.
Není vlna jako vlna. Vlny se mohou tvořit ve vodě, na zemi i ve vzduchu. Vlny se prostě šíří všude kolem nás! Vlněním se třeba přenáší zvuk. Z vlny se ale také pletou svetry a na stadionu se dělá „mexická vlna“. Brďo vám prozradí, kdo může za to, že se vlní moře.
Pojďme se společně podívat na video o italském kupci z Benátek. Marco Polo vyrůstal v Benátkách a je autorem jednoho z nejslavnějších cestopisů vůbec. Jeho otec a strýc byli kupci. Když bylo Markovi 17 let, cestoval s otcem a strýcem za obchodem na východ. Vezli poselství nového papeže a strávili v Číně celých 17 let. Marco Polo pobyl také nějaký čas ve vězení. Po propuštění z vězení se stal bohatým obchodníkem a stále je symbolem odvážných cestovatelů.
Daman je zvíře plné zvláštností. Je nejmenší z kopytníků, na každém prstu má kopýtko, které používá pouze při běhání. Pokud ho uvidíte usmívat se, všimnete si, že má dva kly. Je totiž nejbližší příbuzný slona, ačkoli na to vůbec nevypadá. Africká příroda je fascinující organismus. Druhý největší a zároveň nejteplejší kontinent světa. Proto se neváhejte vydat za dalším dobrodružstvím právě sem.
Cestování s vařečkou nás tentokrát zavede do USA. Představíme si americkou kuchyni a pro nás netradiční složení ingrediencí na french toast, který připraví tatínek s dcerami.
Kdybyste v Africe hledali lachtany, nejvíce jich najdete na Pobřeží koster, kde jim vyhovuje studený proud. Chlad jim nevadí, protože mají velkou vrstvu podkožního tuku, který je chrání. Díky tomu může lachtan vážit až 250 kg. Když se potápí, tak se mu zavřou nozdry i uši a vydrží pod vodou až půl hodiny. Nemají rádi, když si je lidé pletou s tuleni. Víte, jaký je mezi nimi rozdíl? Africká příroda je fascinující organismus. Druhý největší a zároveň nejteplejší kontinent světa. Proto se neváhejte vydat za dalším dobrodružstvím právě sem.
13 495
756
4 597
1 301
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.