03:47
Pořad vysvětluje, co je to půda, jak vzniká a proč je pro nás důležitá.
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Pořad hledá odpověď na otázku, k čemu potřebuje příroda vodu. Seznamuje děti s ekosystémem a koloběhem vody v přírodě. Názorně ukazuje, jak vznikají mraky a co se děje s dešťovými kapkami.
Pořad seznamuje děti s jehličnatými stromy. Vysvětluje rozdíly mezi jehličnatými a listnatými stromy. Dále objasňuje, k čemu slouží šišky, proč je důležité sázet stromky a starat se o lesy. V pořadu jsou ukázány různé druhy jehličnatých stromů: borovice, smrk, jedle a modřín. Tak se pojďte podívat s námi.
Pořad seznamuje děti s listnatými stromy. Popisuje, jak se jmenují části stromu a k čemu slouží koruna, kmen, kůra nebo kořeny. Dále názorně ukazuje, co se děje s listy během celého roku, a odpovídá na otázku, proč jsou pro nás listy stromu tak důležité.
Kozy se chovají především na maso, kůži a pro mléko. Koza se také zasloužila o rozkvět písemnictví, protože z její kůže se vyráběl pergamen na psaní. Víte, kde a jak kozy způsobují ekologickou katastrofu?
Epizoda představuje některé luční rostliny, vřesoviště a živočichy zde žijící. Je představen životní cyklus motýla modráska hořcového, který je vázaný na rostlinu zvanou hořec hořepník. Součástí pasáže jsou i horská vřesoviště tvořená koberci vřesu obecného a hasivky orličí.
Pojďme se podívat, jak to vypadá u vlaštovek, když se vrátí z teplých krajin. Nejprve si nad rybníkem dají svoji seznamovací serenádu, hned pak ale neotálejí a pouštějí se do stavby svého obydlí. Stavbu vede paní vlaštovková, kterou její milý spíše hlídá a chrání.
Chcete se dozvědět více o mravencích? Pojďte se podívat na „Mravenčí školu“ v pořadu Terčin svět. Podíváte se do obřího mraveniště a dozvíte se o způsobu života mravenců. Také se dozvíte, jak si mravence prohlédnout zblízka a neublížit mu přitom.
Nahlédněme společně do rodinky k vlaštovkám. Podívejme se, jak to vypadá, když si staví svá hnízda. Jak se vlastně liší od jiřiček? Nepleťme si je, mají delší ocásek a červené zbarvení. Chtěli byste vlaštovkám se stavěním jejich hnízd pomoci? Můžete a budou dokonce moc rády.
Postavit bydlení pro žirafu není jen tak. Žirafy spásají vrchní patra stromů, a proto jim krmení musíme umístit do určité výšky. Vzhledem k stavbě těla žirafy pro ně není jednoduché například pít. Více zajímavostí o žirafách se dozvíte ve videu. Například jestli se najdou dvě žirafy, které mají stejný vzor srsti. Co myslíte?
V tomto videu se budeme věnovat našim motýlům. Prohlédneme si motýly denní i motýly noční a naučíme se, podle jakých znaků je od sebe rozpoznáme. Vysvětlíme si, jakým způsobem můžeme motýly chránit a proč. Nejde totiž jen o to, že jsou krásní. Vyrobíme pro ně také jednoduché pítko.
V dokumentu o ptačím dětství a mládí sledujeme hnízdění čtyř druhů ptáků: vlaštovek, čápů, špačků a poštolek. Čápi sedí třetí týden na vejcích. Špaččí mláďata se vylíhla, rodiče je krmí housenkami a larvami.
Věděli jste, že samička kudlanky nábožné většinou samečka po páření nepožírá? V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flory v naší zemi.
Nejen lidé, ale i zvířátka mají své osudy a životní příběhy. Pro hnízdění si rybáci vybrali kamenný ostrov na přehradním jezeře. Jakmile však bylo jezero napuštěno, měli po radosti. Museli hledat náhradní místo pro hnízdění. Vedle tepelné elektrárny vzniklo jezírko, o které se naše příroda postarala. Břehy zarostly rákosem a byl to úplný ptačí ráj. Žilo tu mnoho ptačích druhů a mezi nimi i tři páry rybáků obecných. Život v přírodě je nevyzpytatelný, a tak i tato idyla měla svá úskalí. Nakonec musel rybákům a dalším ptákům pomoci člověk.
Pořídit svému čtyřnohému mazlíčkovi hračku nebo pelíšek je vcelku normální. Ale co takhle obleček, paruku nebo televizi, aby se doma sám nenudil? Pro některé už je to možná až přílišná péče. Některá zvířata se zkrátka mají lépe než lidé. Láska lidí k domácím mazlíčkům je mnohdy přehnaná, ale zcela jistě sahá až za hrob.
Říká se, že se počty včel, i hmyzu obecně, na planetě zmenšují. Proč tomu tak je a proč to představuje problém? A co se s tím dá dělat? Řešení je složité a jednoduché zároveň. Ale existuje. O včelách a možnostech jejich záchrany si popovídáme s vedoucí vzdělávacího oddělení Botanické zahrady hl. města Prahy Evou Vítovou.
Pojďme se společně podívat na video, jehož hlavní hrdinkou je zraněná vrána. Věděli jste, že je to všežravec? A že vám za její záchranu hrozí pokuta? Odchyt zvířat z volné přírody je totiž ilegální. I když vrána měla velmi poškozené křídlo. Na záchranné stanici vám vždy poradí, co s takovým případem můžete udělat. Když se tedy rozhodnete zachraňovat nějaké zvířátko, postupujte opatrně.
12 310
678
3 965
1 125
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.