04:07
Sýček obecný je malá sova velikosti kosa. Dřív byl u nás k vidění i slyšení na každém rohu, ale dnes jich tu žije už jen několik desítek a je silně ohrožený. Jak to? Jak se zapojit do záchrany sýčka? A proč naši předkové věřili, že sýček přináší smrt? https://www.seznam.cz/
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Obyvatelé českých vod je seriál, který nás seznamuje s živočichy, kteří žijí v řekách i v rybnících. V této části se naučíme dělit ryby podle prostředí, kde žijí, a podle přijímané potravy. Naučíme se od sebe rozlišit pstruha a lipana, plotici, amura, kapra i štiku.
Severní Aljaška je typickou ukázkou arktické a subarktické oblasti. Jaké rostliny patří do tajgy? Co znamená pojem tundra? A co ukrývá permafrost?
V lese najdete mnoho druhů muchomůrek - od těch jedlých až po ty nebezpečně jedovaté. Než vyrazíte do lesa, měli byste je umět dobře poznávat. Jak je rozlišit? A na co si dát pozor? Jsou mezi nimi některé opravdu nebezpečné!
Mrtvý luh, to nezní moc pozitivně, že? Jedná se o rašeliniště, které má až sedmimetrovou hloubku. Nachází se na Šumavě a najdete v něm tzv. umrlčí stromy. Podívejte se s námi, prostor je totiž návštěvníkům nepřístupný. V jedné minutě vám představíme malé zázraky naší flóry a fauny.
Seznámení s ekologickým zemědělcem Ing. Pavlem Štěpánkem a jeho hospodářstvím. Reportáž z ekologického chovu hospodářských zvířat s nahlédnutím do života zemědělce, který dříve býval fotografem.
Nedaleko Znojma v Národním parku Podyjí na Havranickém vřesovišti žije řada vzácných teplomilných rostlin a živočichů, mezi nimi i kobylka révová. Je to býložravý druh, najdeme ji na šípkových keřích i jiných bobulovitých rostlinách. Zde se díky nepřetržité pastevecké činnosti vyvinulo zvláštní teplomilné společenstvo, kde tato kobylka může žít. V Česku je velmi vzácná.
Pojďme se společně podívat na video o hyenách, které mají velmi citlivý čich. Zajímavostí je, že samice bývají větší než samci. Hyeny jsou masožravci a říká se o nich, že sežerou úplně každý druh masa. Hyeny jsou moc důležité, dokážou sežrat mršiny buvola dříve, než se zkazí. Jsou statečné a v Africe jsou vnímané jako magická zvířata.
Odkud se vlastně vzaly banány a jak se dostaly do Evropy? V tomto videu se podíváme, kde lidé banány poprvé objevili a kde se nyní nejvíce pěstují. Také se dozvíme, jak banán správně uchovávat, aby si udržel správnou chuť.
Umělá inteligence postupně dobývá svět a lidé stále více hledají, kde by se dala uplatnit. Jeden takový pokus začal ve španělském v Madridu. V místním muzeu hodnotí umělecká díla originální kritik. Jmenuje se AICCA a jedná se o psího robota s umělou inteligencí zaměřenou právě na hodnocení a recenzování uměleckých děl. Prozatím tento nápad sklízí pozitivní hodnocení, a tak AICCA čeká světové turné, na kterém si projde takříkajíc zkouškou ohněm.
Madagaskar je čtvrtý největší ostrov na světě. Před mnoha milióny let se oddělil od africké pevniny, a tak se tu příroda rozvíjela vlastní cestou. Proto zde najdeme zvířecí i rostlinné druhy, které nenajdeme nikde jinde na světě. Mezi zvířecí obyvatele tropického ostrova patří například lemuři a chameleoni. Malgašané, tedy obyvatelé Madagaskaru, se věnují převážně zemědělství, pěstují například vanilku a rýži.
Aljaška je především díky nedotčené přírodě vyhledávaným turistickým cílem. Jaké klima je v jižní části aljašského subkontinentu? Jak ledovce vymodelovaly místní krajinu? A jaká je zde typická fauna i flora?
Jaké historické milníky měnily evropskou krajinu a jakým způsobem? Jaké nebezpečí evropské krajině aktuálně hrozí?
Proč nejsou na hřebenech hor odpadkové koše, nám vysvětlí tento díl seriálu Minuty z Krkonoš. Turisté, kteří se na hřebenech Krkonoš občerství, nemají kam vyhodit odpadky. Víte, že je to schválně? Nepsanou zásadou v horách totiž je, co jsi do hor v batohu přinesl, to si odnes zpět.
Turistických tras je v ČR kolem 42 000 kilometrů. Český systém turistických značek je jedinečný v Evropě i ve světě. O značení turistických tras se u nás starají takzvaní značkaři. Díky nim se v naší zemi neztratíme. Více nám o značení turistických tras poví a ukáže Karel Markvart z Klubu českých turistů spolu se svou rodinou. Všichni se ve svém volném čase a bez nároku na mzdu starají právě o obnovu turistických tras.
14 094
798
4 786
1 368
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.