24:37
Tématem je česká hymna, její historie, rozbor i poslech. Pasáž také vysvětluje, že každá národní hymna je nejen píseň nebo hudební skladba, ale také důležitý státní symbol.
Státní znak České republiky existuje ve dvou variantách – malý a velký. Pořad se snaží ukázat, jak přesně oba znaky vypadají, co znamenají jednotlivá vyobrazení na znaku i jaký symbolický výklad mají podle pravidel heraldiky.
Pořad přináší informace o české vlajce. Jak a proč vypadá tak, jak vypadá, co znamenají její barvy, co se s vlajkou dělá i nedělá, jaký je rozdíl mezi vlajkou a praporem a co je to trikolora.
Animovaný cyklus hravou formou seznamuje s Prahou, hlavním městem České republiky. Krátký úvod seznámí s hranicemi naší vlasti a rozdělením ČR na Čechy, Moravu a Slezsko a na jednotlivé kraje. Následuje ucelený pohled na Prahu: její poloha, sídlo vlády a prezidenta, části Prahy, budovy a památky, městská zeleň, bydlení, doprava atd.
Pořad seznamuje s Českou republikou. Pomocí globusu a mapy se děti dozvědí, kde se ČR nachází, jak vypadá a s jakými státy sousedí. Dále zjistí, jaký je náš státní znak a národní strom, kdo je náš prezident a jaká je naše státní vlajka a státní hymna. V pořadu je názorně představena česká příroda: hory, lesy, řeky, přehrady, rybníky, léčivé prameny, louky, pole, vesnice a města.
Když děti učí telka! Pojďme si společně se s žáky 4. ročníku povídat o hlavním městě ČR. Prozkoumejme pražská místa. Navštivme nejen divadla, muzea, obchodní domy, ale i památky a zábavní centra. Kterou pražskou památku máte nejraději?
UNESCO zařadilo Jizerskou louku do sítě nejvýznamnějších evropských rašelinišť. Ty v některých místech dosahují hloubky až tři metry. Nahlédněte s námi do meandrů Jizery. V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flory v naší zemi.
Věděli jste, že na Křivoklátsku najdeme tzv. pleše? Jde o zbytky plošek skalních stepí na vrcholcích kopců. Najdeme tam řadu původních druhů rostlin i bezobratlých živočichů. V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flory v naší zemi.
Máťa s Terezkou z planety YÓ se vydali lanovkou k jednomu z divů České republiky, horní nádrži přečerpávací vodní elektrárny Dlouhé stráně v Hrubém Jeseníku. Odtud mají také krásný kruhový výhled na okolní vrcholy i nejvyšší horu Hrubého Jeseníku, Praděd. Jak funguje přečerpávací elektrárna a k čemu slouží?
Vltava je považována za naši národní řeku, má 430 km a díky tomu je nejdelší řekou na území České republiky. Jak přišla ke svému jménu, jak se obhospodařuje a jaké umělce třeba inspirovala, se dozvíte v této reportáži z Wifiny.
Herec a dabér František Filipovský, jehož podání knihy Bylo nás pět v podobě mluveného slova pro Český rozhlas se stalo legendárním, čte epizodu z tohoto titulu v rámci cyklu Malá noční povídka.
Video pocházející z pořadu Čtenářský deník se zabývá románem O rodičích a dětech od Emila Hakla. Hakl předčítá pasáže z knihy a komentuje okolnosti jejího vzniku. Mluví také o obsahu a názvu knihy.
Copak i třeba taková láska není setsakramentsky potřebná věc – když se za to umí chytnout? Druhé dějství dramatu Zahradní slavnost vám představí herci v ukázce, která vznikla v produkci Knihovny Václava Havla.
Český spisovatel Emil Hakl byl za dílo Pravidla směšného chování, které volně navazuje na autorovu nejúspěšnější knihu, novelu O rodičích a dětech, roku 2011 nominován na ocenění Magnesia Litera za prózu. Knihy Emila Hakla se vyznačují charakteristickým stylem i skvěle zvládnutými dialogy a ani v této knize tomu není jinak. Autor nám vyloží svou motivaci k jejímu napsání a přečte ukázku z povídkového triptychu.
Jak asi může vypadat Krakonošova nebo Čertova zahrádka? Vydejte se s námi do Krkonoš, kde najdete mnoho botanicky vzácných lokalit. V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flóry v naší zemi.
Nejhlubší propast u nás je právě ta Hranická. Říká se jí také Tajemná dáma. Víte proč? Dozvíte se nejen to. V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flory v naší zemi.
Skryjská jezírka jsou přírodní nádrží, která vznikla v údolí Zbirožského potoka. Vznikla v roce 1872, když voda prorazila měkčí horniny v soutěsce tvrdého sopečného kamene. A není tu nouze o dobrodružství. Na mělčinách se daří hejnům jelce tlouště, pod výtokem jezírka můžeme vidět chráněnou vranku obecnou.
Pojďme se společně podívat, jak vznikly Moravské Kopanice? Jestli se tam náhodou pořád nekopalo? A do čeho? Ten, kdo kopal motykou, tomu se říkalo kopaničář. Slávu mu přinesly bohyně z místních nuzných chalup. Zapomenutý a chudý kraj se stal turistickou atrakcí.
12 302
676
3 956
1 114
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.