20:47
Pořad vysvětluje, co je to půda, jak vzniká a proč je pro nás důležitá.
Proč je naše planeta v ohrožení? Brďo zjišťuje, jak člověk svým chováním ohrožuje životní prostředí. Znečišťování ovzduší, nešetrné hospodaření s vodou, velké skládky odpadu, používání umělých hnojiv, kácení pralesů a další problematické chování mají různé následky, jako je například vymírání různých druhů živočichů, oteplování planety a další. Co s tím?
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Když děti učí telka! Naučme se společně se žáky 3. ročníku třídit živočichy podle toho, čím se živí. Utřídíme si svoje znalosti a živočichy rozdělíme na býložravce, masožravce a všežravce.
Kozy se chovají především na maso, kůži a pro mléko. Koza se také zasloužila o rozkvět písemnictví, protože z její kůže se vyráběl pergamen na psaní. Víte, kde a jak kozy způsobují ekologickou katastrofu?
Když děti učí telka! Naučme se spolu s žáky 2. ročníku poznat přírodu u rybníka a jeho okolí. V tomto díle s dětmi vylovíme z rybníku odpovídající rostliny a živočichy, nakreslíme a popíšeme tělo ryby, poznáme jednotlivá stádia vývoje žáby a čekají nás také další zajímavosti.
Máme pro vás záhadu. Tento brodivý pták žije i u nás, ale málokdo ho někdy spatřil. Přes svůj dlouhý zobák prosívá vodu a loví hmyz. Uhádnete? Seznamte se s tenkozobcem opačným!
V dokumentu o ptačím dětství a mládí sledujeme hnízdění čtyř druhů ptáků: vlaštovek, čápů, špačků a poštolek. Vlaštovky přilétají z Afriky. Poštolky i špačci se namlouvají. Čápi spolu zabydlují hnízdo.
Prasata jsou v mnohém podobná člověku – jsme všežravci, milujeme pohodlný život, dobrou stravu a jsme ineligentní. Původně byl předchůdce prasete domácího především lovným zvířetem. Víte, jak to tedy bylo s domestikací a jak vlastně žije v přírodě prase divoké?
Epizoda představuje nutrie říční (na kožešinu chované hlodavce), které se rozšířily podél toků řek, i lipany (ryby rychleji tekoucích toků). Z vodních ptáků je zde představena lyska černá a slípka zelenonohá. Z rostlin pak porosty hluchavky nachové, dále smrkové šišky a jejich semena, která slouží jako oblíbená potrava živočichů v zimních měsících.
Když děti učí telka! Pojďte se společně s žáky 1. ročníku podívat na to, jaká exotická zvířátka můžeme chovat doma. Dokázali byste najít živočichy maskované ve jejich přirozených podmínkách? A co takhle vyzkoušet si psaní neviditelným inkoustem?
Věděli jste, jak dlouho se vyvíjí larvy tesaříka ve starých dubech? V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flory v naší zemi.
Víte, kde najdete vrstvu ledu, který je doslova věčný? Naše medvíďata ho objevila v soutěsce v Krušných horách. Navštívila samozřejmě i samotné srdce těchto hor – Božídarské rašeliniště, což je mezinárodně významný mokřad. Zaujala je i místní řeka Bublava nebo stádo ovcí i s ovčáckými psy. Těší se, až se prolezou na křivolakých bucích nebo v čedičovém lomu a vy se můžete těšit na poznávání další části naší země.
Když rozbolí zuby, je to hrůza. Víte, kolik máte zubů, čemu říkáme mléčný zuby a jak předejít zubním kazům? Brďo uvidí, jak funguje prevence zdravého chrupu a ústní hygiena. Nestačí jen kartáček, ale čistí se i prostory mezi zuby mezizubním kartáčkem. Kdo vynalezl první zubní vrtačku a proč?
Nejen lidé, ale i zvířátka mají své osudy a životní příběhy. Mezi naše nejpestřejší ptáky patří skupina s podivným zoologickým názvem – srostloprstí. Počítá se mezi ně létající drahokam – vlha lovící blanokřídlý hmyz a švihák dudek chocholatý hledající larvy v dobytčím trusu. Nejmenší z nich je ledňáček, vytrvalý obyvatel vodních toků a lovec rybek. Všichni si pro hnízda vybírají dutiny. Výjimkou není ani největší z nich, krasavec mandelík, který z našeho území už zcela vymizel. Tvůrci po něm pátrali dlouho a nakonec ho přece objevili. A tak můžete příběh mandelíka, který vypadá jako zelenomodrá vrána, vidět i vy.
V dokumentu o ptačím dětství a mládí sledujeme hnízdění čtyř druhů ptáků: vlaštovek, čápů, špačků a poštolek. Vlaštovky budují hnízdo z bláta ve chlévě. Špačci se střídají v sezení na vejcích. Čápi i poštolky dál zahřívají svá vejce.
13 464
755
4 588
1 300
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.