22:03
Pořad vysvětluje, co je to půda, jak vzniká a proč je pro nás důležitá.
Sýček obecný je malá sova velikosti kosa. Dřív byl u nás k vidění i slyšení na každém rohu, ale dnes jich tu žije už jen několik desítek a je silně ohrožený. Jak to? Jak se zapojit do záchrany sýčka? A proč naši předkové věřili, že sýček přináší smrt? https://www.seznam.cz/
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Když děti učí telka! Naučme se společně s žáky 3. ročníku poznat společné znaky živočichů. Připomeneme si základní znaky života, některé si můžeme vyzkoušet na sobě, zda fungují. Zahrajeme si hru, kterou je možné hrát ve škole i doma.
Věděli jste, k čemu naše nejmenší sova potřebuje mrtvé stromy? V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flory v naší zemi.
Seznámení s vybranými přírodními zajímavostmi České republiky. Pasáž se tematicky zaměřuje na zvětrávání v krajině (na příkladu kamenného moře), pozůstatky dávné sopečné činnosti na území Čech (výrony sopečných plynů), na památná místa a stromy, ale i na jeleny a jejich paroží.
V dokumentu o ptačím dětství a mládí sledujeme hnízdění čtyř druhů ptáků: vlaštovek, čápů, špačků a poštolek. Vlaštovky přilétají z Afriky. Poštolky i špačci se namlouvají. Čápi spolu zabydlují hnízdo.
Nedaleko Znojma v Národním parku Podyjí na Havranickém vřesovišti žije řada vzácných teplomilných rostlin a živočichů, mezi nimi i kobylka révová. Je to býložravý druh, najdeme ji na šípkových keřích i jiných bobulovitých rostlinách. Zde se díky nepřetržité pastevecké činnosti vyvinulo zvláštní teplomilné společenstvo, kde tato kobylka může žít. V Česku je velmi vzácná.
Odkud se vlastně vzali pavouci? Máme se jich bát, nebo nám nosí štěstí? Dozvíte se, kolik mají pavouci nohou, očí, čím slyší a ještě mnoho dalších zajímavostí.
Kozy se chovají především na maso, kůži a pro mléko. Koza se také zasloužila o rozkvět písemnictví, protože z její kůže se vyráběl pergamen na psaní. Víte, kde a jak kozy způsobují ekologickou katastrofu?
Věděli jste, jak loví larva mravkolva mravence? Dravé larvy mravkolva vytvářejí v písku nálevkovité pasti, do kterých chytají svou kořist – mravence. Ti z této důmyslné pasti nemají šanci uniknout. V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flory v naší zemi.
Co je k jídlu, a co ne, naučila člověka náhoda. První zeleninové zahrady si zakládali staří Římané, Číňané a Egypťané a pěstovali na nich třeba hrách. Představte si, že dnes na světě roste přes tisíc druhů zeleniny. Ale jen z některých z nich se dají připravit skvělé zeleninové hranolky. Můžeme si usmažit hranolky z mrkve, celeru, řepy i batátu. K tomu si dáme třeba zdravou omáčku neboli dip ze zakysané smetany, pažitky a česneku. Mňam!
Proč je důležité chránit ohrožené druhy zvířat? Stačí si uvědomit, že například vymřením jednoho druhu hmyzu se může snížit opylování určité rostliny a tím i její výskyt. Tato rostlina však může být zdrojem obživy pro další živočichy a tak dále. Změny v ekosystému by se tak mohly dotknout i člověka. Znalosti o ohrožených zvířatech jsou prvním krokem k jejich záchraně. Ve videu z cyklu Živé srdce Evropy budeme pozorovat orla mořského v jeho přirozeném prostředí a dozvíme se o něm řadu zajímavostí.
Louky plné barevných květů, až oči přecházejí. Najdete je v Krkonoších. Přestože není jednoduché o podobné louky pečovat, tady se to daří. V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flóry v naší zemi.
Epizoda ukazuje na rozdíly mezi liškami a jezevci žijícími v lesních norách. Jsou zde představeny některé lesní stálezelené rostliny v podobě brčálu barvínku, mechů, jehličnanů, cesmín a břečťanů. Ukázka dále pojednává o bříze bělokoré jako stromu rostoucím i na nehostinných stanovištích, kde se jiné stromy neuchytí, a také obsahuje záběry vzácného stáda losů.
Mrtvá ramena řek poskytují útočiště vodnímu ptactvu jako jsou čápi, volavky nebo kormoráni. Ten neustálý shon za péčí o mladé! Snadnou kořistí ptačích predátorů se mohou stát skokan zelený a skokan hnědý. Objevíme zde rostliny se zvláštními jmény jako například plavín nebo kotvice. Orobinec ale známe z dětství všichni. I když jsme mu říkávali trochu jinak.
14 092
798
4 786
1 366
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.