02:28
Pojďme se společně podívat, jak vědci zkoumali a fotili černou díru. Černými dírami se zabývali velcí vědci jako Albert Einstein a Stephen Hawking. Černá díra je objekt vesmíru, který má tak silné gravitační pole, že do sebe vtáhne všechno včetně světla. Samotnou díru tudíž nemůžeme vidět. K pořízení prvního snímku vědci propojili devět radiových dalekohledů rozmístěných na několika světadílech. Výzkum černých děr by nám měl pomoci pochopit, jak došlo k dnešnímu uspořádání vesmíru.
Jak se jmenuje náš vesmírný domov? Myslíte, že ho můžeme vidět pouhým okem? Odpověď je ano. Vydejte se do Beskyd, Jizerských hor nebo Manětína, tam naleznete tmavou oblohu a určitě se vám podaří Mléčnou dráhu spatřit!
Pojďte se podívat, jak odbornice z pražského planetária vyrobí jádro komety. Dozvíte se, z čeho se jádro komety skládá, co tvoří ohon komety a že má kometa vlastně ohony dva.
Víte, že kometa je vlastně špinavá sněhová koule? Dozvíte se, proč se nemůžete proletět na jejím chvostu a že patří mezi menší vesmírná tělesa.
Každý, kdo rád pozoruje noční oblohu, se těší na pozorování meteorů, kterým se říká Perseidy. V létě se dá pozorovat tento meteorický roj, který má svůj název odvozen od souhvězdí Perseus. Co ještě můžeme na obloze vidět, když padají Perseidy?
Obrázky, o kterých se vám nikdy ani nesnilo. Hubbleův dalekohled pořídí fotky našich i vzdálených galaxií. Zjednodušeně řečeno jde o dalekohled, kterému byly nasazeny brýle. A posílá nám obrázky krás, které ve vesmíru vyfotí.
Poleťme s robůtkem Kitem za vesmírným dobrodružstvím! Kit zkoumá zvláštnosti planety Neptun i jejích měsíců. Měsíc Triton Kitovi vysvětluje, proč létá opačným směrem než všechny ostatní měsíce a jak se k ledovému obru, jak se Neptunu říká, vlastně dostal.
S vynálezem dalekohledu se povědomí lidí o vesmíru mnohonásobně rozšířilo. Od té doby jsme díky dalekohledům učinili mnoho objevů a zároveň se vyvíjely i samotné dalekohledy. Jaké dalekohledy se nyní používají a z čeho se skládají? Podívejte se na reportáž z Wifiny.
Nanosatelity jsou přibližně 1 kg vážící přístroje, které mají na palubě vědecké přístroje a zkoumají různé věci okolo naší planety. Mohou se věnovat například sledování počasí, zkoumání a sledování erupcí na Slunci. Musí být zkonstruovány tak, aby jejich životnost na oběžné dráze byla maximálně 25 let. Mají také danou výšku oběžné dráhy okolo Země. Stejně tak jako geostacionární satelity.
S hvězdářem Johannesem Keplerem se podíváme na zákony o pohybu nebeských těles a také na život v rudolfínské Praze. Víte, co si Kepler myslel o jejích obyvatelích a jaký byl jeho nejdůležitější objev?
Poleťme s robůtkem Kitem za vesmírným dobrodružstvím! Kit s panem Baterkou potkávají stařičkou unavenou hvězdu. Nejdřív nechápou, proč před ní všichni prchají, ale pak zjišťují, co pro hvězdu znamená stadium supernovy a jak se ve vesmíru míchají různé prvky.
Poleťme s robůtkem Kitem za vesmírným dobrodružstvím! Kit má málo energie a daleko od Slunce se už nemůže dobít slunečním svitem. Málem to nedopadne dobře, naštěstí ale v Kuiperově pásu nachází baterku, kterou tu zapomněla jiná kosmovýprava.
Podívejme se, jak vypadá vesmírný skafandr. Věděli jste, že celý kosmický skafandr může vážit až 150 kilogramů? Kolik myslíte, že takový skafandr stojí? A jak dlouho trvá, než se do něj obléknete?
Brďo se vydá na cestu napříč zeměkoulí. Bude zkoumat, co je to severní a jižní pól. Ukáže se, že jde o místa na povrchu Země, kterými prochází zemská osa. Na své cestě potká nejen lední medvědy nebo tučňáky, ale ukáže vám taky kajak, polární lišku či polární stanici. Dozvíte se, kdo byl první člověk na pólu i jak si doma sestrojit svůj vlastní teploměr.
10 507
492
2 785
943
67
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.