04:40
Víte, jak vznikaly často kuriózní názvy obcí? Někdy musíme po původu názvu hodně zapátrat. Jména popisují třeba, kde ta místa leží nebo jak to místo vypadalo. Také mohla být motivována významnou budovou, která v místě byla. Nebo osobností, například zakladatelem obce. Nejvíce je u nás Lhot a Lhotek, je jich téměř 350. Šlo o středověké obce, které získaly nějakou výhodu na určitou dobu, tedy lhůtu.
V jedenáctém díle Slovohrátek se Anička s Frantou zabývají původem a významem slov. Kdo anebo co to byl původně hospoda a jak souvisí s hospodyní? To a mnohem více se dozvíte v tomto díle nazvaném Narozeninové slovení aneb chodidlo chodí.
V osmém díle Slovohrátek se Anička s Tondou zabývají významem jmen. Jaký původ mají naše příjmení a jak vznikají přezdívky? To a mnohem více se dozvíte v tomto díle nazvaném Jmenuji se aneb jména „na tělo“.
V prvním díle Slovohrátek se Anička s Eliškou zabývají významem slov. Jak významem doslovným, tak významem přeneseným. Co znamená zlaté srdce, srdce z kamene nebo mít srdce v kalhotách? To a mnohem více se dozvíte v tomto díle nazvaném Srdce na dlani aneb slova doslova.
Ve dvanáctém díle Slovohrátek se Anička s Kačkou zabývají slovy přejatými. Co to jsou slova přejatá a odkud jsme je do češtiny přejali? To a mnohem více se dozvíte v tomto díle nazvaném Svetr s kečupem aneb jak cizí slova zdomácněla.
Pasáž je uvedena humornou scénkou o předpovědi počasí. Fiška, cébák, vichřice, studenice či štafle. Meteoroložka Alena Zárybnická vykládá o slovní zásobě, se kterou se můžete setkat v této oblasti. Rozumíte „jazyku počasí“?
Víte, co znamená slovíčko korupce? Jedná se o kupování si výhod, podplácení a úplatkářství. Je to zneužití vlastního postavení, kdy se někdo rozhodne podle toho, že za to něco dostane pro sebe. Ten kdo úplatek dá, i ten kdo ho přijme, páchá trestný čin.
Pohádka Ptáček pro štěstí, kterou předčítá herec Jiří Zapletal. Příběh vypráví o císaři, který má neustále nemocnou ženu i syna. Vydává se proto na cesty, aby zjistil, jak jim může pomoci. Odpověď však nalézá až u chudého hajného, kterému ve stodole sídlí vlaštovky.
Když děti učí telka! Naučme se spolu s žáky 2. ročníku číst a psát skupiny dě, tě, ně. Budeme pojmenovávat obrázky, doplňovat slova vhodnými slabikami a také si rozšíříme slovní zásobu.
Scénka představuje, jak se mluví na fotbalovém hřišti, a v následném rozhovoru bývalý fotbalista Ladislav Vízek vysvětluje význam jednotlivých výrazů z oblasti profesní mluvy (či sportovního slangu) fotbalistů.
Pasáž se zabývá češtinářskými „nej“: zmiňuje nejčastější slova a písmena, kuriózní slova a věty, nejslavnější české slovo v cizině a současná jazyková nej.
Pasáž se zabývá systémem samohlásek v českém jazyce, jejich délkou, kvalitou a uspořádáním.
Pasáž vysvětluje význam slova „floskule“ a uvádí několik příkladů.
Když děti učí telka! Naučme se společně s žáky 4. ročníku, jak poznat složený tvar slovesa od tvaru jednoduchého. Nejprve si problematiku vysvětlíme, následně si její pochopení vyzkoušíme na hře se včelkami. V závěrečné tajence nám vyjde latinské slovo.
Jakým způsobem se v českém jazyce přistupuje k přechylování pojmenování zvířat? Jak se řekne samička od hada a samec od kukačky? Co je to sloní kráva? A proč existují u některých zvířat různá pojmenování pro samici a pro samce a v jiných případech nikoliv? Živočišná říše je zkrátka ještě o něco bohatší než český jazyk.
Pasáž se zabývá změnou názvů ulic a uvádí, odkdy a jak se ulice pojmenovávají.
Pasáž se zabývá významem názvů některých českých řek. Vysvětluje, jak tato slova vznikala a jak se měnila v průběhu dějin.
12 234
674
3 948
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.