00:59
Elektrický odpor vzniká zadržováním elektronů ve vodivých a nevodivých materiálech. Vztah mezi odporem, napětím a proudem vyjadřuje Ohmův zákon. Doma si můžeme názorně ukázat elektrický odpor pomocí papíru a obyčejné tužky.
Jak si doma můžeme vyrobit vodní hodiny? Potřebujeme na to pouze dvě plastové láhve, kousek drátu, malou trubičku, tavicí pistoli a vodu. Pojďme na to.
Všechno v našem světě je v neustálém pohybu. Když se předmět pohybuje, musíme si všímat toho, kdy a kde se nachází. Křivka, která kopíruje pohyb tělesa, se nazývá trajektorie a může mít i dost složitý tvar. Při rovnoměrném přímočarém pohybu se těleso pohybuje po přímce a nezrychluje ani nezpomaluje. Ukážeme si to na příkladu projíždějícího vlaku. Dráha rovnoměrného pohybu závisí přímo úměrně na čase a rychlosti. Vypočítáme si také průměrnou rychlost Pendolina. Základní jednotkou rychlosti je metr za sekundu, kterou si můžeme představit jako procházkovou chůzi. V praxi se častěji setkáváme s jednotkou kilometr za hodinu.
Jak nazýváme stav, kdy se tělesa vznášejí bez podpory okolních předmětů? Jak lze dosáhnout levitace tělesa v prostoru? Jak můžeme zviditelnit magnetické siločáry? Jaká je jednotka magnetické indukce? Všechno se dovíte v kvízu.
Při zastavování automobilu musíme změnit jeho hybnost. Změna hybnosti je definována jako součin brzdné síly a času. Impuls síly má stejnou velikost jako změna hybnosti, kterou způsobuje. Pokud známe změnu hybnosti a dobu, po kterou tato změna probíhá, můžeme vypočítat brzdné a nárazové síly. Jak můžeme účinek hybnosti zmírnit nebo naopak zvýšit?
Co je to zákon akce a reakce? Čím se zabývá druhý Newtonův zákon? Jaká je jednotka síly? Jak se jmenuje starší jednotka síly a jaký je její přepočet na newtony? Toto a ještě o něco víc o síle se dozvíte v našem kvízu.
Co se stane s vajíčkem, když ho dáme do nádoby s vodou? Vajíčko klesne ke dnu, jelikož má větší hustotu než voda. Co se naopak stane, když vajíčko dáme do solného roztoku? Vajíčko v tomto případě plove, protože solný roztok má vyšší hustotu než vajíčko. Pokud k solnému roztoku přidáme vodu, vajíčko se bude vznášet, protože tento roztok má stejnou hustotu jako vajíčko.
Bermudský trojúhelník v Atlantském oceánu nedaleko Floridy má pověst místa, kde se často ztrácejí letadla, lodě i celé posádky. Australští vědci přišli na začátku 21. století s teorií, podle které za mizení lodí mohou velké bubliny zemního plynu, jež se tu uvolňují z mořského dna. Tyto bubliny snižují hustotu vody, a proto se lodě potopí ke dnu. Pojďme si tuhle teorii ukázat.
Jak může sluneční aktivita ovlivnit Zemi a její magnetické pole? V jakých částech světa může mít magnetická bouře největší vliv? Za jakých podmínek se vytváří systém elektrických proudů v atmosféře a co způsobuje? Kde a proč jsou efekty těchto jevů největší? Silné geomagnetické bouře jsou poměrně málo četné, takže je velmi obtížné předvídat jejich frekvenční závislost. Které události jsou zaznamenané a kdy se odehrály poslední silné bouře? Jsou naše přenosové soustavy v ohrožení? Dozvíte se z rozhovoru Václava Moravce s astrofyzikem Michalem Švandou a energetikem Miroslavem Vrbou v diskusním pořadu, který navazuje na dokument Tiché hrozby: Blízký vesmír.
Ukázky siločar různých magnetů za pomoci kovových pilin a vysvětlení, jak tyto obrazce vznikají.
Ukážeme si série pokusů týkajících se magnetického pole. Co se stane, když ke dvěma jehlám zavěšeným na niti přiblížíme jeden pól magnetu? K čemu dojde, když zmagnetizovanou jehlu umístěnou na korku necháme plavat na vodní hladině? Jak můžeme pomocí železných pilin znázornit siločáry magnetického pole? Na odpovědi na tyto otázky se podívejte sami.
13 617
866
4 839
1 159
149
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.