01:06
Elektrický odpor vzniká zadržováním elektronů ve vodivých a nevodivých materiálech. Vztah mezi odporem, napětím a proudem vyjadřuje Ohmův zákon. Doma si můžeme názorně ukázat elektrický odpor pomocí papíru a obyčejné tužky.
Jak si doma můžeme vyrobit vodní hodiny? Potřebujeme na to pouze dvě plastové láhve, kousek drátu, malou trubičku, tavicí pistoli a vodu. Pojďme na to.
Všechno v našem světě je v neustálém pohybu. Když se předmět pohybuje, musíme si všímat toho, kdy a kde se nachází. Křivka, která kopíruje pohyb tělesa, se nazývá trajektorie a může mít i dost složitý tvar. Při rovnoměrném přímočarém pohybu se těleso pohybuje po přímce a nezrychluje ani nezpomaluje. Ukážeme si to na příkladu projíždějícího vlaku. Dráha rovnoměrného pohybu závisí přímo úměrně na čase a rychlosti. Vypočítáme si také průměrnou rychlost Pendolina. Základní jednotkou rychlosti je metr za sekundu, kterou si můžeme představit jako procházkovou chůzi. V praxi se častěji setkáváme s jednotkou kilometr za hodinu.
Pojďte si vyzkoušet kvíz s otázkami o teplotních stupnicích. Při jaké teplotě v Kelvinech mrzne voda? Kolik stupňů Fahrenheita je nula stupňů Celsia? Kolik stupňů Celsia je absolutní nula? Co se děje s vodou při mrazu?
Pokusy s vejci, vodou a solí. Jak rozpuštěná sůl ovlivní hustotu kapaliny a jak to ovlivní chování vloženého vejce?
Experiment pomocí vejce dokazuje, že slaná voda má větší hustotu než voda pitná. Jak jinak lze poznat, v které nádobě je slaná voda? No přece po vyvaření veškeré vody zbyde sůl.
Co se stane s vajíčkem, když ho dáme do nádoby s vodou? Vajíčko klesne ke dnu, jelikož má větší hustotu než voda. Co se naopak stane, když vajíčko dáme do solného roztoku? Vajíčko v tomto případě plove, protože solný roztok má vyšší hustotu než vajíčko. Pokud k solnému roztoku přidáme vodu, vajíčko se bude vznášet, protože tento roztok má stejnou hustotu jako vajíčko.
Co se stane, když zazátkujete nádobu s téměř vroucí vodu a polijete ji vodou studenou? Voda začne opět vřít. Ochlazením došlo ke kondenzaci vodních par v nádobě, tím se výrazně snížil tlak uvnitř, a proto voda vře i při nižší teplotě.
Proč někdy teploměr neměří správně? Každý teploměr může mít svou chybu a pro zajištění přesnosti je nutná kalibrace s nejbližší meteorologickou stanicí v podobné nadmořské výšce. Pokud se naměřené hodnoty výrazně liší, je třeba ověřit, zda naše měření neprobíhá např. na přímém slunci. Anebo je možné využít tzv. Stevensonovu clonu jako na meteorologických stanicích.
Jedno sobotní dopoledne jsme s Michaelem na pražské Bílé hoře sledovali soutěž zvláštních leteckých modelů bez vlastního pohonu. Proto jsme nejprve v laboratořích Strojní fakulty pražského ČVUT zjistili, jak tvar křídla a jeho poloha v proudu vzduchu ovlivňují vztlak, což je hlavní síla, která dostává a udrží tělesa těžší než vzduch v letu nad zemí. Ve videu jsou některé nepřesnosti, s nimiž mohou učitelé pracovat.
Pokud roztavené sklo kápneme do studené vody, jeho povrch se prudce zchladí, i když střed zůstává déle tekutý a má tendenci se smršťovat. Ale kapka se už nemůže zmenšit, protože ji drží vnější skořápka zchladlého skla. Výsledkem je obrovské vnitřní napětí. Pokud se kousek rozbije, uvolní se tolik energie, aby se rozbila i další část.
13 902
796
4 751
1 352
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.