28:01
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Kde se rodí a jak žije řeka? Zjistěte více o fenoménu řeky jakožto mnohotvárného a rozmanitého světa, který je přetvářen člověkem a v němž je rovnováha mezi přírodou a civilizací mnohdy velmi křehká. Lucie Výborná ve videu putuje od pramenů po dolní toky českých řek. Vydejte se na cestu s ní a podívejte na rozmanitost přírody, která je člověku často na obtíž.
Zhlédněte ukázku výroby železa ve vysoké peci v Třineckých železárnách, kde se železo vyrábí už od poloviny 19. století. Hlavními surovinami k výrobě surového železa jsou železná ruda a koks z černého uhlí, které se tu těží. Proces výroby železa ve vysoké peci je z velké části řízený počítačem a trvá přibližně osm hodin.
Co všechno musí farmář vědět? Co všechno musí znát? Václav Moravec hledá odpovědi na tyto otázky na rodinné farmě Josefa Stehlíka. O svých zkušenostech s farmařením a zemědělstvím si bude také povídat s farmářkou Lucií Bošinovou.
Od kdy se sčítáme a kolik lidí vlastně v českých zemích kdy žilo? Jsme spíše rodáci nebo se naopak rádi stěhujeme? Právě na takové otázky odpovídají výsledky sčítání z minulých let a desetiletí. Reportáž z roku 2011 shrnuje statistiky předchozích let.
Součástí sčítání lidu jsou i informace o menšinách. Kolik národností u nás vlastně žije? A je možné se přihlásit ke dvěma národnostem? Kolik obyvatel je v kterém kraji věřících a k jakým náboženstvím se hlásí? A jak je to s manželstvím? Podívejte se na speciál ČT ke sčítání lidu v roce 2011.
Pražské hlavní nádraží bylo uvedeno do provozu v roce 1871. Nejprve bylo pojmenováno podle tehdejšího císaře Františka Josefa. Kromě názvu se oproti současnosti nádraží lišilo i vzhledově, v tu dobu se tam ještě nenacházela známá Fantova budova, ale na jejím místě stála nádražní budova postavená v novorenesančním stylu. Po letech muselo dojít k modernizaci nádraží, při které již byly použity návrhy architekta Josefa Fanty.
Více než 30 let probíhají průzkumy brněnského podzemí. Zajímavým objevem je tajemný Labyrint pod Zelným trhem, který vznikal od středověku až po novověk. Z jednoho kilometru prozkoumaných tras je dnes 600 m zpřístupněno návštěvníkům. Soustava chodeb a sklepení, která sloužila jako zázemí obchodníkům i jako ochrana při válkách, prošla v roce 2009 rekonstrukcí a veřejnosti se znovu otevřela o dva roky poději.
13 594
866
4 823
1 156
149
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.