28:01
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Kde se rodí a jak žije řeka? Zjistěte více o fenoménu řeky jakožto mnohotvárného a rozmanitého světa, který je přetvářen člověkem a v němž je rovnováha mezi přírodou a civilizací mnohdy velmi křehká. Lucie Výborná ve videu putuje od pramenů po dolní toky českých řek. Vydejte se na cestu s ní a podívejte na rozmanitost přírody, která je člověku často na obtíž.
Zhlédněte ukázku výroby železa ve vysoké peci v Třineckých železárnách, kde se železo vyrábí už od poloviny 19. století. Hlavními surovinami k výrobě surového železa jsou železná ruda a koks z černého uhlí, které se tu těží. Proces výroby železa ve vysoké peci je z velké části řízený počítačem a trvá přibližně osm hodin.
Co všechno musí farmář vědět? Co všechno musí znát? Václav Moravec hledá odpovědi na tyto otázky na rodinné farmě Josefa Stehlíka. O svých zkušenostech s farmařením a zemědělstvím si bude také povídat s farmářkou Lucií Bošinovou.
Každoročně se v ČR spotřebuje 5 tisíc tun pesticidů. Tyto přípravky na ochranu rostlin a jejich metabolity pak zůstávají v půdě a dlouhodobě kontaminují podzemní vody. Například povodí vodní nádrže Švihov zásobující pitnou vodou mj. Prahu je intenzivně zemědělsky obhospodařované, a tudíž vystavené všem negativním vlivům chemizace zemědělské výroby. Změna může paradoxně vzejít od spotřebitelů, kteří by poptávkou po biopotravinách otevřeli prostor pro ekologické zemědělství na orné půdě.
Prokopské údolí zná docela určitě většina milovníků procházek přírodou z řad Pražanů. Tato lokalita pamatuje už prvohorní moře, které se v něm rozlévalo před stovkami milionů let. Jeho pozůstatkem jsou různé zkameněliny, při troše štěstí můžete nějakou najít i dnes. Za svůj domov si Prokopské údolí vybrali naši předci už v pravěku, osídlení je tu doloženo i v pozdějších obdobích. V 19. století tu probíhala rozsáhlá těžba vápence a později zde svou skautskou pouť odstartoval spisovatel Jaroslav Foglar. Co všechno můžeme v lokalitě vidět?
Nouzové a dělnické kolonie jsou fenoménem známým z velkých průmyslových měst. U nás vznikaly zejména ve 20. a 30. letech 20. století. V posledních desetiletích řada z nich zmizela. Zbylé jsou dnes využívané jako zahrádkářské kolonie, jiné jsou trvale obývané dodnes.
Oblíbenými místy návštěvníků Zlínského kraje jsou poutní místa, například Velehrad a Hostýn, které spojuje Cyrilometodějská poutní stezka. Návštěvníky lákají i další sakrální památky, jako například kostely v rámci projektu Otevřené brány, které zvou návštěvníky k poslechu neobyčejných příběhů. Zájem návštěvníků o bezplatné prohlídky kostelů je obrovský.
14 091
798
4 785
1 366
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.