02:06
Kde se rodí a jak žije řeka? Zjistěte více o fenoménu řeky jakožto mnohotvárného a rozmanitého světa, který je přetvářen člověkem a v němž je rovnováha mezi přírodou a civilizací mnohdy velmi křehká. Lucie Výborná ve videu putuje od pramenů po dolní toky českých řek. Vydejte se na cestu s ní a podívejte na rozmanitost přírody, která je člověku často na obtíž.
Zajímavosti přírody v měsíci dubnu. Představí se běžné jarní rostliny jako sasanky, dymnivky a prvosenky. U jednotlivých rostlin jsou popsány jejich lidové názvy, místa výskytu a charakteristické vlastnosti (např. jedovatost). Z živočichů jsou představeny hnízdící volavky popelavé či skokani a jejich vajíčka. Součástí videa je ukázka z jarního života prasat divokých.
Jak je možné, že ryby dokážou dýchat pod vodou? Vlastně je to jinak – ryby získávají kyslík z vody. Ryby se nenadechují jako člověk, ale voda prochází jejich žábrami. Sledujte, jak ryby dýchají.
Aby člověk mohl šlechtit prasátka, musí především znát různá plemena a vědět, že se šlechtí zvlášť mateřská a otcovská plemena. Plemena se dále zkoumají a vybírají se ti nejlepší jedinci.
Brhlík je jeden z našich drobných lesních pěvců. Obratně šplhá po kmenech a větvích stromů, velmi často i hlavou dolů. Brhlíci hnízdí v dutinách stromů nebo rozvěšených ptačích budkách; pokud se jim zdá vletový otvor obydlí příliš veliký, dovedně si ho dozdí směsí bláta a vlastních slin.
Epizoda ukazuje některé druhy vstavačů jako ukázku českých orchidejí a jiné vzácné rostliny české květeny – například ve vyšších polohách rostoucí dřípatku horskou. Ze živočichů je představeno prase divoké, čmeláci a hlemýždi.
Krev obsahuje červené a bílé krvinky, destičky, krevní plazmu, a hlavně všechny potřebné živiny pro tělo. Toho využívají někteří parazité, kteří se krví živí. Co všechno nám může pít krev? Komáři, vši, blechy, různé mušky, ale také známá pijavka lékařská. Ta sice tak úplně neléčí, ale její kousnutí nám příliš neublíží. Jen pak ranka dlouho krvácí.
Jak se zachraňují želvy? Práce mladé bioložky Hany Svobodové je fascinující odpovědí. Na neobydleném ostrově v Indonésii brání pytlákům sbírat vajíčka, zabíjet želvy kvůli výrobě suvenýrů z želvoviny, jinde vzdělává mládež či přesvědčuje místní politiky, že ochrana přírody má smysl.
Šumava je neodmyslitelně spjatá s mokřady a rašeliništi. Najdeme tu hned několik druhů těchto ekosystémů, ve kterých rostou vzácné druhy rostlin, například suchopýr, rosnatka nebo vlochyně. Šumavská rašeliniště jsou také domovem mnoha unikátních živočichů, především ptáků. V řekách najdeme i perlorodky říční.
Epizoda popisuje aktivitu hadů na přelomu zimy a jara s ukázkou zmije obecné, našeho jediného jedovatého hada. Je možné pozorovat rašící pupeny stromů, ze kterých budou později vznikat listy. Mělká lesní údolí, kterým se říká niva, nabízejí vhodné podmínky pro růst mokřadních rostlin a na vodu vázaných živočichů, například obojživelníků. Les prosvícený sluncem ukazuje brzy na jaře kvetoucí rostliny vřesovce či pasoucí se jeleny. Na prosluněných stráních kvetou mochny a vzácné koniklece.
Dokument přibližuje práci týmu z Fakulty tropického zemědělství České zemědělské univerzity v Praze a spolku Derbianus Conservation, jehož členové a členky se již 18 let věnují záchraně kriticky ohrožené antilopy Derbyho v západoafrickém Senegalu. Antilopa Derbyho západní, největší antilopa světa, žijící v senegalské savaně, je na pokraji vyhynutí, její počty se pohybují kolem posledních dvou stovek kusů.
Českou republikou prochází hranice mezi dvěma poddruhy myší, myší západoevropskou a myší východoevropskou. Tato hranice, tak zvaná hybridní zóna, shodou okolností prochází bývalým umístěním železné opony a je zajímavým místem pro genetické analýzy, které zkoumají, jak se jedinci obou poddruhů kříží. Ukazuje se totiž, že některé geny (například chromozom Y) mají schopnost překonávat hranici snáze a narušovat tak rovnováhu mezi pohlavími. Zdá se tedy, že dochází i ke kompetici mezi jednotlivými druhy na úrovni samotných genů.
Jak se doplňuje Darwinova teorie evoluce s Mendelovými principy dědičnosti? Slabé místo originální teorie biologické evoluce Charlese Darwina byla takzvaná směsná dědičnost, tedy předpoklad, že fenotyp potomků je průměrem znaků jejich rodičů. Toto vyvrací experimentální práce Gregora Mendela, která odhaluje existenci genových alel a dokáže fenotypové poměry u potomků nejen popisovat, ale i předpovídat.
Video začíná prvním kriminalistickým případem, který byl vyřešený díky otiskům prstů. Ty jsou pro každého člověka na světě, včetně jednovaječných dvojčat, naprosto unikátní. Za naše jedinečné otisky mohou tzv. papilární linie, které začínají vznikat již během prvního trimestru nitroděložního vývoje. Jejich vývoj je ukončen cca v polovině těhotenství a od té doby jsou až do konce života prakticky neměnné. Při odření či poleptání se jejich struktura znovu obnoví, protože jsou založeny hluboko v bazální vrstvě pokožky. Jejich nejdůležitější biologickou funkcí je pravděpodobně lepší hmatová citlivost.
Otylost čili obezita se podle Světové zdravotnické organizace stává globální epidemií. V Evropě jí trpí pětina populace. Česká republika se v tomto nemilém žebříčku posouvá již na třetí místo. Na příbězích pacientů Endokrinologického ústavu v Praze, mezi kterými je i hudebník Jan Burian, se seznámíme s příčinami jejich celoživotního trápení. Přední obezitolog MUDr. Vojtěch Hainer nám přiblíží příčiny obezity a ukáže možnosti léčby, na jejímž konci mohou být i obdivuhodné výsledky.
13 958
796
4 754
1 355
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.