00:50
Obyvatelé českých vod je seriál, který nás seznamuje s živočichy, kteří žijí v řekách i v rybnících. V této části se naučíme dělit ryby podle prostředí, kde žijí, a podle přijímané potravy. Naučíme se od sebe rozlišit pstruha a lipana, plotici, amura, kapra i štiku.
Obyvatelé českých vod je seriál, který nás seznamuje s živočichy, kteří žijí v řekách i v rybnících. V této části se ale přeneseme o několik miliard let zpět, představíme si vznik života na naší planetě a povíme si, jak se evoluce během miliónů let dostala z vody na souš. Některé druhy ale ve vodě zůstaly. Třeba ryby. My si je rozdělíme na mořské a sladkovodní.
Obyvatelé českých vod je seriál, který nám ukazuje pestrý život v našich vodách. V tomto díle se seznámíme s dravými rybami – štikou, candátem, okounem a sumcem. Víte, která ryba si připravuje pro svoje vajíčka hnízdo a hlídá ho?
Obyvatelé českých vod je seriál, který nám ukazuje pestrý život v našich vodách. V tomto díle se seznámíme s nedravými rybami – cejnkem, ploticí, cejnem, kaprem a karasem. Ukážeme si, čím se tyto ryby živí. Víte, co je zooplankton nebo požeráková kost?
Legendární japonská ryba fugu dokáže zabít i z talíře! Co musí umět kuchař, který japonskou pochoutku připravuje? Jak se od sebe oddělují jedovaté a nejedovaté části? Jaký jed ryba produkuje a co otrava jedem tetrodoxinem způsobuje?
Jak je možné, že ryby dokážou dýchat pod vodou? Vlastně je to jinak – ryby získávají kyslík z vody. Ryby se nenadechují jako člověk, ale voda prochází jejich žábrami. Sledujte, jak ryby dýchají.
Chytrá žížala radí dětem, jak se správně chovat k naší planetě. Dnes se zaměříme na význam stromů a jejich důležitost pro náš život. Zamyslíme se nad tím, co všechno nám stromy poskytují. A jak jim můžeme pomoci my? Budeme o stromy pečovat a třeba i nějaké nové zasadíme. A proč bychom měli?
Pojďme se společně podívat na video, ve kterém budeme vyšetřovat jednu psí záhadu. Pes Ron začal doma dělat loužičky, a to většinou v podvečer. Krok po kroku začneme zjišťovat všechny možné důvody, proč to pes dělá, když už byl dávno naučený venčit se venku. Navštívíme zvířecí psycholožku a zjistíme, co se zvířeti honí hlavou.
V pořadu Terčin zvířecí svět se Terka pokusí vcítit do šestého smyslu některých zvířat. Vyzkouší si, jaké je to být včelami, které dokáží cítit změnu magnetického pole. A co včely v takovém případě dělají? I to si vyzkouší. A také, jaké je to být v kůži ptáků, kteří jsou citliví na tlak vzduchu. A co teprve takoví hadi, kteří umějí předpovídat zemětřesení. Podívejte se a vyzkoušejte si, jaké je to vnímat svět úplně jinými smysly.
Seriál Slovíčka nám v tomto díle vysvětlí a ukáže, co to jsou mimikry. Mimikry slouží šelmám k oklamání oběti, například když chce tygr ulovit zebru, splyne s okolím. A zebra zase naopak používá své pruhy jako mimikry, aby splynula se stádem - a z dálky je v podstatě neviditelná. Mimikry zkrátka slouží jako klam v boji s nepřítelem. Nápady přírody jsou prostě nepřekonatelné!
Mokřady jsou jedny z druhově nejbohatších ekosystémů na světě. První minuty videa nás seznámí s pestrým světem vodní fauny u nás. Dále se dozvíme o významu mokřadů pro klima a o jejich funkci v procesu samočištění vody.
Co je to vlastně genetika? A proč je pro nás tak důležitá a užitečná? Přemýšleli jste někdy nad tím, proč jsou některé květy růžové a jiné bílé? Průkopník šlechtění, Gregor Mendel, v 19. století začal sledovat barvy květů při křížení hrachoru. Na základě jeho práce dnes podobně křížíme třeba krávy, slepice nebo prasata a zvířata tak přizpůsobujeme našim potřebám.
Epizoda představuje některé zajímavé živočichy, jako například na Šumavě žijícího tetřeva hlušce, jeleny sika nebo kapry obecné. Z rostlin jsou představeny léčivé luční rostliny (světlík lékařský), houby (hnojník), výrazně kvetoucí bukvice lékařská a také vzácné hořečky.
Česká společnost entomologická vyhlašuje každý rok titul „hmyz roku“. Volí druhy, které mohou přitáhnout pozornost laické veřejnosti a mají tím pádem potenciál rozšířit povědomí o významu hmyzu v ekosystémech. Pro rok 2022 byl hmyzem roku vyhlášen cvrček polní.
Ve skulinách mezi kameny a pod břehem narazíme na bohatý vodní život. Pozorovat můžeme pstruha potočního nebo vranku obecnou. Ani chrostíci ve svých pevných schránkách nejsou před těmito predátory v bezpečí. Při troše štěstí narazíme na úklidovou četu potoka, raka kamenáče. Kdysi jich pod kameny bývaly tisíce.
Když políbíte v pohádce žábu, promění se v prince nebo princeznu. Myslíte si, že to doopravdy funguje? Inu, můžeme to vyzkoušet. A jak je to s jedovatostí obávaných pralesniček přezdívaných také šípové žáby, protože si z jejich jedu domorodci vyráběli jedovaté šípy? Jsou opravdu tak nebezpečné? Pojďme si to vyzkoušet.
Věděli jste, že lišejník je nejpomaleji rostoucí organizmus? V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flóry v naší zemi.
Dnes na světě žije kolem 350 plemen skotu a počet jedinců se odhaduje na 11 miliard. Plemena skotu dělíme podle užitku na mléčná a masná. Víte, že se skot chová také pro okrasu anglických parků? Víte, že kráva ráda chodí sama nechat se podojit a využívá i masážní kartáče?
12 248
676
3 956
1 114
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.