01:43
Svatý Václav je, jak jistě víte, patronem české země. Jak to ale tehdy bylo mezi ním a jeho bratrem Boleslavem? Kam až zašla Boleslavova chamtivost a proč pozval Boleslav Václava na křtiny? A proč se Václavovi nevyplatila jeho zbožnost? Poslouchejte vyprávění ze Starých pověstí českých, které je tlumočeno do znakového jazyka.
Svatý Václav byl podle pověsti vychováván svou babičkou Ludmilou. Za jeho vlády se Češi měli dobře, platili za to ale sousedním Němcům, aby udrželi mír. Podle legendy byl zbožný Václav zavražděn ve Staré Boleslavi služebníky svého bratra Boleslava poté, co se ho sám Boleslav pokusil zabít. Václava dodnes považujeme za patrona českého státu.
Smrt knížete Václava v roce 935 znamenala pro český stát vytvoření symbolu. Už tři roky po ní patrně jako pokání nechal jeho bratr Boleslav I. převést ostatky na Pražský hrad a pohřbít v rotundě sv. Víta. Zázraky, které jsou s tímto převozem spojené, pak usnadnily cestu ke zřízení samostatného pražského biskupství.
Pojďme se společně podívat na animovaný film o historii pražského Václavského náměstí a jeho geniu loci. Václavské náměstí založil král a císař Karel IV. ve 14. století. Kdysi zde byl koňský trh, podle toho se náměstí také jmenovalo, až v 19. století navrhl K. H. Borovský, aby se náměstí jmenovalo Václavské. Co všechno se tu odehrálo? A od kdy tu stojí známý pomník? Jak se kůň, který nese knížete Václava, jmenuje?
Palladium země české je kovový reliéf, který je spojován s ochrannou mocí nad naší zemí, a národní kulturní památka. Je uchováván v poutním kostele Nanebevzetí Panny Marie ve Staré Boleslavi. Podívejte se na stručnou, ale pestrou historii zlaceného reliéfu i místa jeho uložení.
Na odkaz svatého Václava navázala i moderní československá státnost. V roce 1929 první republika slavila svatováclavské milénium, dostavěla pražskou katedrálu a prezident Masaryk připomínal duchovní odkaz Václavův republikánským politikům.
Záběrů ze srpnové okupace je velké množství, ale tyto barevné jsou naprostým unikátem. Podívejte se na filmové záběry pořízené katalánským obchodníkem s textilem, který byl v Československu tehdy služebně. Věříme, že omluvíte mluvený komentář ve španělštině, kterým byly původně němé záběry ve výjimečné kvalitě později doplněny.
Neexistuje důležitější okamžik v moderních českých, respektive československých dějinách, než je sametová revoluce. Někdy se nazývá také něžná revoluce a stěžejním dnem byl 17. listopad 1989, kdy se na Albertově sešli demonstrující studenti pražských vysokých škol. Sled událostí nakonec vedl k pádu komunistického režimu a nastolení demokracie. Připomeňme si nad fotografiemi Jana Šibíka onu dobu i neuvěřitelnou atmosféru, která už se asi nikdy nebude opakovat.
Jaroslav Pála byl velmi úspěšný prvorepublikový podnikatel vlastnící továrnu na výrobu baterií ve Slaném. Za druhé světové války zastával ve městě funkci starosty. Na začátku června roku 1942 se osudy továrníka Pály propojily s Lidicemi, právě Pála totiž předal dopis adresovaný zaměstnankyni továrny Anně Maruščákové českému četnictvu. Po válce byl Pála odsouzen k dvaceti pěti letům odnětí svobody a zemřel v roce 1963 ve vězení. Pálova vina/nevina budí velké otazníky i v současnosti.
Vírská přehrada je největší betonová stavba své doby. Pořad ukazuje, jaké jsou osudy lidí, jejichž rodné domy skončily na dně přehrady.
12 305
677
3 965
1 124
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.