01:43
Svatý Václav je, jak jistě víte, patronem české země. Jak to ale tehdy bylo mezi ním a jeho bratrem Boleslavem? Kam až zašla Boleslavova chamtivost a proč pozval Boleslav Václava na křtiny? A proč se Václavovi nevyplatila jeho zbožnost? Poslouchejte vyprávění ze Starých pověstí českých, které je tlumočeno do znakového jazyka.
Svatý Václav byl podle pověsti vychováván svou babičkou Ludmilou. Za jeho vlády se Češi měli dobře, platili za to ale sousedním Němcům, aby udrželi mír. Podle legendy byl zbožný Václav zavražděn ve Staré Boleslavi služebníky svého bratra Boleslava poté, co se ho sám Boleslav pokusil zabít. Václava dodnes považujeme za patrona českého státu.
Smrt knížete Václava v roce 935 znamenala pro český stát vytvoření symbolu. Už tři roky po ní patrně jako pokání nechal jeho bratr Boleslav I. převést ostatky na Pražský hrad a pohřbít v rotundě sv. Víta. Zázraky, které jsou s tímto převozem spojené, pak usnadnily cestu ke zřízení samostatného pražského biskupství.
Na odkaz svatého Václava navázala i moderní československá státnost. V roce 1929 první republika slavila svatováclavské milénium, dostavěla pražskou katedrálu a prezident Masaryk připomínal duchovní odkaz Václavův republikánským politikům.
Jedním z nejvýznamnějších šlechtických rodů v české historii je bezesporu rod Schwarzenbergů. Členové rodu zastávali významné posty za monarchie i republiky: ministerský předseda, kardinál, vojevůdce, prezidentský kancléř či ministr zahraničí. Podívejte se na stručnou historii rodu s nejznámějšími památkami.
V prosinci 1943 vznikla v Moskvě spojenecká smlouva mezi Československem a Sovětským svazem. Podepsali ji velvyslanec ČSR v Moskvě Zdeněk Fierlinger a Vjačeslav Molotov, podpisu byli ale přítomni i Edvard Beneš a Josif Vissarionovič Stalin. Znamenala ortel pro sovětskou orientaci poválečného Československa?
První památkový zákon u nás vznikl v 50. letech 20. století. Už od středověku vznikaly různé seznamy památek, které by neměly být zničeny, ale zachovány pro budoucí generace. U nás vyvolala velkou diskuzi asanace pražského židovského města na konci 19. století. Oficiálně se památky začaly chránit až v 50. letech, kdy je komunistický režim překvapivě nezboural. Excesem ovšem bylo zbourání středověkého města Most kvůli těžbě hnědého uhlí. I dnes se vedou spory o budoucnosti a ochraně památek zejména ze 60. a 70. let 20. století.
Počátky české školy v hlavním městě Rakouska Vídni spadají do roku 1872. Od té doby se počty žáků pohybovaly jako na houpačce, nejvíce jich měla ve třicátých letech 20. století, kdy jich bylo okolo 4000. Teď je to asi desetina. Podívejte se na dobový dokument o české škole, která nedávno oslavila 150 let svého trvání.
13 902
796
4 751
1 352
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.