21:07
Pohádka O dvanácti měsíčkách, kterou předčítá herec Pavel Tesař. Příběh vypráví o Marušce, kterou v zimě vyžene zlá macecha a nevlastní sestra ven pro jahody, borůvky a jablíčka. Laskavé Marušce však s úkoly pomůže dvanáct kouzelných bratrů měsíčků.
Pohádka Vánoce a zvířátka, kterou předčítá herec Pavel Tesař. Příběh vypráví o zvířátkách, která se v chaloupce připravují na Vánoce. Přitom však zjišťují, že pro každého z nich představuje tento svátek něco jiného.
Pořad hravou formou seznamuje děti s písmenem Y. Určuje rozdíl mezi písmeny I a Y, a ukazuje, jak se toto tiskací písmeno píše. Video je vhodné také jako doplňková aktivita k výuce češtiny pro cizince. Určeno především pro začátečníky mladšího školního věku.
Když děti učí telka! Naučme se spolu s žáky 2. ročníku, co to znamená, když se řekne slovo příbuzné. Vymýšlejme slova příbuzná k různým kořenům slov. Vyhledejme mezi slovy podstatná jména a slovesa.
Svatá Markéta hodila srp do žita, na svatého Jiří vylézají hadi a štíři. To jsou tzv. lidové povětrnostní pranostiky, které jsou po staletí předávány z generace na generaci a předpovídají počasí na konkrétní dny nebo období. Jak a proč vznikly? To nám prozradí následující video.
V jedenáctém díle Slovohrátek se Anička s Frantou zabývají původem a významem slov. Kdo anebo co to byl původně hospoda a jak souvisí s hospodyní? To a mnohem více se dozvíte v tomto díle nazvaném Narozeninové slovení aneb chodidlo chodí.
Pořad hravou formou seznamuje děti s písmenem Ž. Ukazuje, jak se dané tiskací písmeno píše, a vyhledává slova tímto písmenem začínající. Video je vhodné také jako doplňková aktivita k výuce češtiny pro cizince. Určeno především pro začátečníky mladšího školního věku.
Když děti učí telka! Naučme se s žáky 4. ročníku pracovat s vyjmenovanými a příbuznými slovy v textu. Doplníme vhodná slova, vyhledáme a opravíme chyby. Zopakujeme si, co jsou slova vyjmenovaná a slova příbuzná. A přitom si zahrajeme na novináře!
Pasáž je uvedena humornou scénkou, následně Milan Harvalík z Ústavu pro jazyk český AV ČR vysvětluje historické způsoby tvoření názvů zemí a odlišnost od názvů dnešních.
Tým učitelů pomůže žákům s přípravou na přijímací zkoušky a zopakuje s nimi to nejzákladnější z učiva českého jazyka. Tentokrát se podíváme na vytváření přídavných jmen přivlastňovacích.
Pasáž se zabývá významem názvů některých českých řek. Vysvětluje, jak tato slova vznikala a jak se měnila v průběhu dějin.
Dosud je možné se setkat s různými nářečními slovy, která označují zeměpisné názvy (brdo, prysk, vtelno, seč, krč). Milan Harvalík z Ústavu pro jazyk český AV ČR uvádí, že vznik místních a pomístních jmen je motivován například terénní polohou místa, vodními toky či rostlinami.
13 495
756
4 597
1 301
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.