10:47
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Pořad se věnuje válce v Jugoslávii. Byl to nejkrvavější konflikt na starém kontinentě od konce druhé světové války, který přinesl statisíce mrtvých a miliony vyhnaných. Rozpad Jugoslávie, který změnil mapu Evropy, začal roku 1991.
Kde se rodí a jak žije řeka? Zjistěte více o fenoménu řeky jakožto mnohotvárného a rozmanitého světa, který je přetvářen člověkem a v němž je rovnováha mezi přírodou a civilizací mnohdy velmi křehká. Lucie Výborná ve videu putuje od pramenů po dolní toky českých řek. Vydejte se na cestu s ní a podívejte na rozmanitost přírody, která je člověku často na obtíž.
Na světě jsou oblasti, kde by za kus úrodné půdy dali kdovíco, a pak oblasti, kde se daří úplně každé rostlině. Záleží na typu půdy a na tom, jestli je v dané lokalitě černozem, hnědozem, šedozem, podzol nebo jiná půda. Podle čeho půdu dělíme a kde můžeme jednotlivé půdní druhy najít?
Delty řek jsou rozlehlá území s jedinečným ekosystémem. V reportáži Miroslava Karase navštívíme nejrozlehlejší říční deltu v Evropě, deltu řeky Volha, která ústí do Kaspického moře.
Pálava je místem, kde se na jihu Moravy potkává krásná příroda s dlouhou historií. Na jaře tu můžeme obdivovat rozkvétající květiny skalních stepí, mimo jiné třeba kosatce. První lidé tuto oblast osídlili už v pravěku, někdy před třiceti tisícovkami let. Zůstala tu po nich řada archeologických pokladů. Historii o něco mladší pak připomíná zřícenina hradu na nejvyšším vrcholu Pálavy Děvíně.
Václav Cílek se zamýšlí nad existencí křemencových menhirů v české krajině.
Oceány jsou v současnosti bouřlivější než v 90. letech 20. století. Zjistil to tým australských vědců, který zkoumal satelitní záznamy za více než třicet let. Příčinou je zřejmě měnící se klima. Společně s jejich výzkumem postupuje i rozvoj technologií na přeměnu energie oceánů v elektřinu.
Lesy pokrývají asi jednu třetinu rozlohy České republiky. Dnes dominantní smrkové monokultury však nejsou na většině míst naší země původní. Po obrovské kůrovcové kalamitě posledních let se však situace českých lesů výrazně proměňuje a druhová skladba nově vysázených lesů je výrazně bohatší.
Reportáž odpovídá na otázky, kde žije česká menšina v Moldavsku, jak se tam Češi objevili a jak se jim tam nyní žije.
Azulejos jsou keramické barevné kachličky, které jsou původem pravděpodobně z Persie, odkud je Arabové přinesli na Pyrenejský poloostrov. Dnes se s nimi setkáváme hlavně v Portugalsku, kde se staly velmi populárními. Nalezneme je téměř na každém kroku, třeba i na fasádách domů. Kachličky mohou mít různé barvy, nejčastěji jsou však modro-bílé.
Podkarpatská Rus byla součástí společného československého státu sice jen dvacet let, ale dodnes se zde s mnoha lidmi dá domluvit česky. Českému jazyku se dokonce noví zájemci i nadále učí. Na západní Ukrajinu se v dřívějších dobách jezdilo z Čech nejen za prací, ale také na výlety do překrásné divoké přírody. Milovníci koní mohli obdivovat zdejší speciální plemeno huculů, labužníci měli možnost ochutnávat legendární pelmeně a ti, které třeba zajímala legenda o Nikolu Šuhajovi, mohli navštívit jeho rodný kraj, kde má tento slavný zbojník dnes i své muzeum.
V Turíně nenajdete takové davy turistů jako v Římě nebo Florencii. Zato je to odsud kousek do Francie. Její šmrnc se promítl i do atmosféry města. Přesto tu ale zažijete pohodovou a domácí atmosféru.
12 691
703
4 228
1 176
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.