04:22
Stručné vysvětlení vlivu rotace Země na pohyb kyvadla.
Existují zvuky, které slyší jenom děti prvního stupně základní školy. Podívejte se na experiment s Petrem Vackem, ve kterém se přesvědčíme, že děti mají větší frekvenční rozsah zvuku než dospělí lidé. Slyší tak i zvuky o vyšší frekvenci.
Jak vzniká zvuk? Jak se šíří, abychom slyšeli? A na čem závisí charakter zvuku? V čem spočívá rozdíl mezi nízkým a vysokým tónem? Odpovědi přinesou dvě kovové tyče, počítač v roli osciloskopu a pokusy z akustiky.
Co je to vlastně zvuk? Zvuk je mechanické podélné vlnění. Zdroj zvuku šíří své kmity do okolí hmotným prostředím, třeba vzduchem nebo vodou. Vysoké zvuky (v hudbě tóny) mají vyšší frekvenci kmitů. U nižších zvuků je kmitání nižší.
Co se stane s výškou hlasu, pokud vdechneme fluorid sírový? Fluorid sírový funguje opačně než helium, protože je těžší než vzduch. Tím, jak hlas rezonuje v dutinách, které nejsou v tu chvíli naplněny vzduchem, dojde ke vzniku hlubokého hlasu.
Zvuk se přenáší na dálku pomocí vibrací. Jak přinutit staré trubky z plastu zpívat a papírové pohárky řvát? Uslyšíte také, co se stane, když nepoužijete k šíření vln vzduch, tedy kyslík a dusík, ale mimozemskou směs hélia a dalších plynů.
Před více než sto třiceti lety zahájili velcí vynálezci, jako Alexander Graham Bell, horečnatou práci na sestavení „mluvícího telegrafu“. Tato práce pak vedla k vývoji prvního telefonu. Jak ale vlastně funguje? Podívejte se a zopakujte si důležité experimenty, které vedly k jednomu z nejdůležitějších vynálezů lidstva.
Rubensova trubice zobrazuje akustický tlak pomocí plamínků hořícího plynu. Plyn uniká z řady drobných otvorů vyvrtaných podél trubice. Na jednom konci je trubice uzavřena, na druhém je laditelný zdroj vlnění. Pouští-li se do reproduktoru různé zvukové tóny, velikost plaménků v trubici se mění, takže zvuk můžeme nejen slyšet, ale i vidět.
Jak závisí doba kyvu kyvadla na jeho délce? Čím je kyvadlo delší, tím déle trvá jeden kyv. Přesvědčíme se o tom pokusem. Závisí to i na síle, kterou je kyvadlo přitahováno k Zemi. Pokud bychom stejné kyvadlo přenesli na Měsíc, a tam ho rozhoupali, bude se kývat rozhodně pomaleji než na Zemi. Je to proto, že na Měsíci působí menší gravitační síla než na Zemi. Kmitání kyvadla se využívá pro měření času.
12 234
676
3 956
1 114
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.