02:30
Kdy a jak došlo k velkému třesku, vzniku vesmíru a naší Sluneční soustavy? Je možné, že žijeme v černé díře a proč říkáme černá díra, když se ve skutečnosti jedná o těleso?
Jak vznikl náš Měsíc a jak je možné, že zůstává na své oběžné dráze a nespadne na Zem? Podívejte na vysvětlení vzniku Měsíce, popis jeho základních fyzikálních vlastností a sil, které na něj působí. Jak Měsíc ovlivňuje život na Zemi? Co by se stalo, kdyby zmizel?
Kdy se na polárním kruhu objevuje polární záře? Uvidíte ji pouze za specifických podmínek v zimních obdobích a za jasných nocí. Vytváří tzv. sluneční vítr – plazmu tvořenou protony a volnými elektrony. Magnetické pole Země vtáhne tyto částice do horních vrstev atmosféry, kde narážejí na molekuly vzduchu, a při tom se uvolňuje energie ve formě světla.
Tušíte, jaký je rozdíl mezi meteorem, bolidem a meteoritem? Jak takový meteorit vypadá a jak probíhá pátrání po nich? Kdo jsou lovci meteoritů? A jak pracují? Pojďte to zjistit s námi!
Jak se vyvíjí vesmír? Jak nejspíše skončí? Existuje několik variant, jak může vesmír skončit. Jsou to: velký krach, tepelná smrt a velký roztrh. Podívejte se na možné scénáře konce.
Více než třicet nových planet nacházejících se mimo naši sluneční soustavu objevil neobyčejně bystrý lovec planet. Úspěšný přístroj zvaný HARPS se tak stal miláčkem astronomů. Pro lidstvo už vyhledal více než 75 exoplanet ve třiceti různých planetárních systémech a pokračuje dál. Vyhledávání exoplanet je jedním z nejdynamičtějších oblastí astronomie.
Jeden z posledních snímků pocházejících z Hubblova vesmírného dalekohledu zachycuje jakousi podivnou a jasnou galaxii. Astronomové zjistili, že je výsledkem srážky dvou spirálních galaxií, které nyní již téměř zcela splynuly. Základy původních galaxií ale stále ovlivňují vzhled i chování té nové. Tento objekt byl centrem pozornosti Hubblova vesmírného dalekohledu a jeho několika sourozeneckých vesmírných sond, které soustavně mapují naši oblohu.
Astronomové pozorující oblohu na Evropské jižní observatoři v Chile během noci shromáždí na 125 gigabytů dat. Posílání tohoto obrovského objemu dat je velký technický problém. Vzhledem k omezené šířce mikrovlnného pásma ve spojení mezi Paranalem a páteřní internetovou datovou sítí nebylo vždy možné dodat pozorování do ústředí v německém Garchingu přímo. Chilské město Antofagasta a dvě observatoře – Paranal a Amazones – jsou už nyní spojeny sto kilometrů dlouhým datovým kabelem, který umožňuje rychlý a pružný přenos.
13 914
796
4 751
1 352
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.