Undergroundový básník Ivan Martin Jirous čte ve své oblíbené nádražní restauraci na pražském Smíchově dvě ze svých básní, Noc svatojánská a Odchod z Oázy.
Česká spisovatelka a překladatelka, autorka rozhlasových her a knížek pro děti Bohumila Grögerová uvádí vlastní verše a hovoří o svém životním partnerovi, básníkovi Josefu Hiršalovi.
Texty Sylvy Fischerové charakterizuje robustní, často složitě budovaná obraznost. S poezií této básnířky se můžeme ve videu letmo seznámit. Autorka předčítá jednu ze svých básní ze sbírky Anděl na okně. Vyznává se také ze svého vztahu k dílu Ivana Diviše a cituje jeho texty.
„A pokud jde o kameny, jejich názvy ve francouzštině znějí pořád trochu jako jména květin. Nebo motýlů.“ Básník, esejista a překladatel Petr Král uvádí vlastní verše a hovoří o svém francouzském exilu a milované francouzštině.
Teatroložka Barbara Day v rozhovoru vypráví o tom, jak ji Češi přijali, když sem přijela jako mladá studentka. Vysvětluje, jak se dostala k českému divadlu i jak se učila česky. Společně s Markem Ebenem porovnávají českou a britskou kulturu.
Spisovatel, básník, výtvarník, pedagog, badatel a znalec posvátných míst Václav Vokolek vypráví stručně nejen o rodinné historii, jak se dostal ke „studiu posvátna“ a psaní knih, ale i jak se stal „individuem práce se štítící“. V rozhovoru s Pavlem Klineckým se snaží (ne)definovat posvátno a uvádí, jak souvisí s náboženstvím a pověrami.
V devatenáctém století hledali obrozenci, literáti i někteří čeští politikové alternativní národní program k naší existenci v habsburském Rakousku. Začali snít o slovanském bratrství a nechali se unést zidealizovanou představou o Rusku. Po několika cestách literátů (Karel Havlíček Borovský, František Palacký) a politiků (František Ladislav Rieger) do Moskvy a Petrohradu dostaly jejich představy o ideálních slovanských vztazích povážlivé trhliny. O romantismu, slovanství, rusofilství a vlivu Ruska na pozdější formování československého státu debatují společně s moderátorem rusista Libor Dvořák, literární historik Martin C. Putna a historik Vratislav Doubek.
Čeští autoři detektivek ve dvacátých a třicátých letech minulého století často používali anglické pseudonymy. Prvním, kdo psal detektivky pod vlastním jménem, byl jeden z „otců zakladatelů" české detektivky Eduard Fiker, jehož detektivní příběhy bývají označovány jako česká drsná škola. První detektivka s českým detektivem autorovi vyšla v roce 1942.
Jezinky nejspíš většina z vás zná z pohádky o Smolíčkovi Pacholíčkovi, ale věděli jste, že s jezinkami má zkušenost i Matyáš Soukup? Stala se mu nemilá věc. Večer šel pozorovat na palouček jezinky, jak tančí, a u toho usnul. Když ho jezinky objevily, začarovaly ho a Matyášovi nastaly těžké časy. Naštěstí mu na pomoc přispěchaly jeho spolužačky, kterým se povedlo jezinky přesvědčit, aby Matyáše vrátily opět do původního stavu.
Jestli to tak opravdu bylo, to už se dnes nedozvíme, ale rytíř Prášil o tom dokáže velmi napínavě vyprávět. V závěrečné báchorce nám poví, jak zachránil rozhlednu a jak svatý Václav potrestal Ohňomora. Rytíři se spokojeně vrátili ke svému dlouhému spánku a čekají ve skále, až bude naší zemi nejhůř. Vyprávění je překládáno do znakového jazyka.
Pasáž pořadu Kniha mého srdce zachycuje váhání jednotlivých nakladatelství před vydáním prvního dílu řady fantasy románů britské spisovatelky J. K. Rowlingové o dobrodružství mladého kouzelníka Harryho Pottera a přijetí rukopisu u nakladatelství Bloomsbury Publishing.
Když děti učí telka! Naučme se společně s žáky 3. ročníku aktivně naslouchat. Na chvilku se přeneseme do Ameriky k poradnímu ohni. Vyslechneme si po částech příběh a budeme o něm diskutovat.
13 112
738
4 459
1 228
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.