Undergroundový básník Ivan Martin Jirous čte ve své oblíbené nádražní restauraci na pražském Smíchově dvě ze svých básní, Noc svatojánská a Odchod z Oázy.
Česká spisovatelka a překladatelka, autorka rozhlasových her a knížek pro děti Bohumila Grögerová uvádí vlastní verše a hovoří o svém životním partnerovi, básníkovi Josefu Hiršalovi.
Texty Sylvy Fischerové charakterizuje robustní, často složitě budovaná obraznost. S poezií této básnířky se můžeme ve videu letmo seznámit. Autorka předčítá jednu ze svých básní ze sbírky Anděl na okně. Vyznává se také ze svého vztahu k dílu Ivana Diviše a cituje jeho texty.
„A pokud jde o kameny, jejich názvy ve francouzštině znějí pořád trochu jako jména květin. Nebo motýlů.“ Básník, esejista a překladatel Petr Král uvádí vlastní verše a hovoří o svém francouzském exilu a milované francouzštině.
Může nás Komenský oslovit ještě dnes, i po staletích? Petr Jan Vinš, generální sekretář Ekumenické rady církví v ČR, se zamýšlí nad duchovním odkazem Komenského, klade si otázku, jaký je „jeho“ Komenský. Nachází přitom oporu v proroku Izajášovi. Komenského vidí jako postavu stíhanou ranami osudu, podobnou nalomené třtině, postavu, která se ale nikdy nezlomí a znovu se narovná, aby pokračovala v práci pro lidstvo…
V této pasáži spisovatel Jaroslav Rudiš mluví o používání germanismů a specifického jazyka ve svých dílech.
Při příležitosti stého výročí úmrtí Franze Kafky (2024) mohli zájemci o Kafkův život navštívit výstavu s názvem Cesty Franze Kafky. Výstava vznikla ve spolupráci Jana Jindry a Judity Matyášové a fotografiemi dokumentuje Franze Kafku cestovatele. Ve videu se dozvíte i něco o méně známých Kafkových zálibách.
Upravená verze Krysaře se hraje v brněnském Divadle Radost. Poněkud netradiční zpracování sice vychází z tradiční německé pověsti, v určitém okamžiku se ale režisér Patrick Sims vydává vlastní cestou... Poradí si Krysař s krysami?
Jak se kníže Svatopluk rozhodl rozdělit říši svým synům? Jakou roli v tom hrály pruty svornosti? A jak to nakonec s říší dopadlo? Poslouchejte vyprávění ze Starých českých pověstí, které je tlumočeno do znakového jazyka pro neslyšící.
Spisovatel a dramatik s židovskými kořeny Ivan Klíma, jeden z nejpřekládanějších žijících českých autorů, byl roku 2010 nominován na knižní cenu Magnesia Litera za paměti Moje šílené století. Popisuje svůj život ve dvacátém století, které nazval stoletím "šíleným". Zakusil v něm dvě diktatury, od dětství za protektorátu až do přelomového roku 1989, a označil ho za úsek dějin, kterému nejsme schopni porozumět.
Podívejte se na scénu o namíchání zázračného lektvaru, díky němuž se od Nikoly a jeho německého kamaráda budou odrážet všechny kulky. Ukázka pochází z románové balady českého spisovatele Ivana Olbrachta Nikola Šuhaj loupežník v televizním zpracování režiséra Evžena Sokolovského.
Jiří Gruša byl český spisovatel, literární kritik, ale také politik a diplomat (v 90. letech 20. století působil jako ministr školství). Z jeho literární činnosti dodnes vyčnívá román Dotazník aneb Modlitba za jedno město a přítele, na kterém pracoval v 70. letech. Právě o tomto experimentálním románu se dozvíme více ve videu, zejména prostřednictvím výkladu spisovatelky a bohemistky Sylvie Richterové.
13 485
756
4 597
1 301
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.