08:51
Českému básníkovi Jaroslavu Seifertovi byla v roce 1984 udělena Nobelova cena za literaturu. Režim nemohl přejít mlčením ocenění básníka, který pro své postoje po roce 1969 dlouho nemohl publikovat. Cenu je třeba chápat v dobovém kontextu nejen jako ocenění celoživotního díla jedné osobnosti, ale také jako projev podpory české a slovenské nezávislé literatury.
V ukázce hovoří profesor Pavel Janoušek o nových uměleckých směrech, které se v Čechách objevily mezi dvěma světovými válkami: proletářském umění, poetismu a surrealismu. První z nich reaguje na hrůzy první světové války, následující jsou plní klaunů a komediantů.
Literární vědci diskutují o tom, co to byla česká meziválečná avantgarda, kdo do jejího okruhu patřil, jak se avantgardní umělci společensky angažovali a čím se tito básníci zapsali do literární historie.
Tajemný básník versus tajemná postava Vladimíra Vaška. Dokumentární pořad přináší unikátní archivní záběry i zajímavé a nové hypotézy vztahující se k autorství Slezských písní.
Podívejte se na cimrmanovsky pojatou reportáž o stopách Járy Cimrmana v Bruselu. Kde všude je v hlavním městě Evropské unie najdeme? Reportáž si všímá zejména významu Cimrmana pro evropské záležitosti. K velikosti Cimrmana se vyjadřují také Zdeněk Svěrák a Ladislav Smoljak.
O tulákovi Františkovi Královi, který málem přišel ke jmění, a také o tom, proč vrány křičí ,,Krá-l". Jakou roli hrál v pohádce tajemný kufr a bílá vrána? Dozvíte se z vyprávění bratří Josefa a Karla Čapkových!
Jednou z významných postav první poloviny 19. století byl Karel Havlíček. Přídomek Borovský pak zvolil podle rodné vsi. Havlíček patří k zakladatelům českého novinářství i literární kritiky. Jaké bylo jeho postavení v období českého národního obrození? Čím tento „první moderní Čech“ popuzoval své současníky? Jaký byl jeho osud? Co se s ním stalo po potlačení stavovského povstání v roce 1848?
V divadelní hře Fidlovačka zazněla roku 1834 poprvé píseň Kde domov můj. Od počátku tato píseň publikum zaujala a začala stále více pronikat mezi lid. Byla snadno zapamatovatelná, svou melodikou připomínala lidové písně a opěvovala českou zem jako domov, což působilo zvláště silně v dobách národní nesvobody. V průběhu doby se samozřejmě objevila kritika a také parodie na text písně, ale historie ukázala, že píseň je nadčasová a v srdcích lidí si našla pevné místo.
13 528
758
4 614
1 310
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.