08:18
Poutník se rozhodl, že se vydá na vandr do světa, aby tam našel smysl svého života, pokoj, naplnění a povolání. Na cestě potkává dva tajemné průvodce: Všudybuda a Mámení. Od Mámení dostává Poutník růžové brýle, aby mu vše ve světě připadalo krásnější než ve skutečnosti. Naštěstí nosí brýle dole na nose, takže přes ně vidí skutečnosti takové, jaké doopravdy jsou. Díky tomu si o věcech může vytvořit vlastní obrázek. Celý svět ovládá královna Moudrost. Ale je to opravdu Moudrost?
Jiří Voskovec, Jan Werich a Jaroslav Ježek společně vytvořili v Osvobozeném divadle legendární satirická představení. Po Mnichovu byla činnost divadla zastavena, což pravděpodobně hlavním aktérům zachránilo život. Jak se vyvíjela jejich společná kariéra po válce?
Poutník se ocitá se svými průvodci na náramně vysoké věži, odkud vidí celé město jako na dlani. Všudybud ukazuje Poutníkovi město a vše komentuje. Dívají se na bránu života, kudy lidé přicházejí na svět, i bránu rozchodu, kde si lidé vybírají povolání. Dále vidí ulice s jednotlivými stavy či zaměstnáními. Přijdou do brány rozchodu, kde si má Poutník vytáhnout lístek z měděného kotle u Osudu. Jenže on se nedokáže rozhodnout, jaké povolání by si měl vybrat. Předloží tedy Osudu žádost, zda by si nejprve směl vše prohlédnout. Dovolí mu Osud dívat se a vše zkoumat?
V pasáži z filmu Radúz a Mahulena, který byl natočený podle stejnojmenného díla Julia Zeyera, princezna Mahulena, kterou Radúz na pohřbu svého otce kvůli kletbě královny Runy nepoznává, nechce dál žít a kouzlem se ze žalu promění v topol.
Podívejme se na pasáž z filmové adaptace pohádkového poetického dramatu Julia Zeyera Radúz a Mahulena. V ní královna Runa po vysvobození Radúze Mahulenou pronáší kletbu, která se naplní při Radúzově návratu zpět do jeho domovského království.
Podívejte se na závěrečnou pasáž z filmu Radúz a Mahulena z roku 1970 podle pohádkové hry Julia Zeyera o lásce dvou mladých lidí ze sousedních znepřátelených královských rodin. Radúz tráví veškerý svůj čas u stromu, který ho přitahuje magickou mocí, aniž by věděl, že se v něj proměnila jeho milá Mahulena, na kterou vinou kletby královny Runy zapomněl. Jeho matka Nyola se domnívá, že strom očaroval jeho duši, a tak se ho rozhodne porazit...
V pasáži z třetího dílu televizního seriálu F. L. Věk, natočeného podle stejnojmenného románu Aloise Jiráska, se dostaneme do roku 1786 a ocitneme se v obrozeneckém divadle Bouda, s jehož činností se úzce pojí osobnost básníka, dramatika, překladatele, herce, režiséra a vlastence Václava Tháma, jednoho z otců českého divadla.
Námětem pasáže z osmého dílu televizního seriálu F. L. Věk, natočeného podle stejnojmenného románu Aloise Jiráska, který mapuje počátky národního obrození v Praze i na českém venkově, je česká řeč, která u některých Čechů ustoupila němčině.
13 622
867
4 839
1 159
149
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.