03:57
Ukázka popisuje zhotovení svatováclavské koruny Karlem IV., její symboliku i pasáže z korunovačního řádu.
V polovině čtyřicátých let 14. století se zdála být štěstěna Lucemburkům nakloněná. Na papežský stolec nastoupil Kliment VI., který byl rodinným přítelem, a díky politické podpoře prastrýce Balduina se mohl Karel ucházet o titul římského krále. Dosavadní římský panovník Ludvík Bavor byl v politickém oslabení. Avšak s podporou města Cáchy si své postavení nakonec udržel. V tom samém čase se však rozhořel stoletý konflikt mezi Francií a Anglií. První vážný střet se odehrál u Kresčaku a účastnil se ho i král Jan Lucemburský se synem Karlem. Zatímco pro Jana znamenala bitva hrdinný závěr života, pro Karla otevírala další fázi jeho velkolepé budoucnosti.
Pasáž přibližuje, jaký byl vztah Karla IV. k německým zemím (říši) a konkrétně k Norimberku. Je zde také popsán pogrom na norimberské Židy a postoj Karla IV. k němu. Byl Karel IV. otcem, nebo spíš otčímem vlasti?
Pořad zachycuje způsob volby římského krále, pozadí diplomatického vyjednávání a složitý vztah mezi Janem Lucemburským a jeho synem Karlem IV.
Kupec Sámo úspěšně vede Slovany v boji proti Avarům a poté zakládá slavnou Sámovu říši. Později však musí čelit vojsku franského krále Dagoberta.
Pasionál abatyše Kunhuty patří k velmi vzácným písemným památkám naší středověké literatury. Ve videu se podíváme nejen na to, jak kniha vypadá a o čem pojednává, ale i na to, jaké postavení či možnosti měly ženy ve středověku a kdo vlastně byla abatyše Kunhuta.
Hrad Špilberk je známou dominantou Brna. Hrál roli obrannou za třicetileté války, poté do poloviny 19. století sloužil jako známé vězení s mučírnami, např. zde několik let strávil Václav Babinský. Za druhé světové války ho využívala nacistická armáda a gestapo.
Ukázka popisuje historii hradu Pernštejn, který nebyl nikdy dobyt.
Sv. Benedikt bývá někdy nazýván otcem Evropy. V 7. století založil první mnišskou komunitu západního křesťanství. Stanovil pravidla fungování řehole, která se postupně rozšířila po celé Evropě v době od 9. do 11. století a zásadním způsobem ovlivnila kulturu i společnost.
K dějinám Inků by mohl přispět výzkum "pásu děr" v Peru v údolí Pisco. Nachází se blízko pevniny Nazca, která se proslavila geoglyfy nacházejícími se na rozloze 500 km čtverečních. Tisíce děr o průměru jednoho metru evidentně vyhloubené člověkem... K čemu v minulosti sloužily? A jak o nich uvažují moderní vědci? Podívejte se.
Tělesné pozůstatky světců, ale i zbytky jejich oděvu, obuvi a jiných osobních osobních předmětů, hrály velkou roli v životě společnosti. Relikvie byly spojovány s náboženskými rituály, pořídit je bylo nákladné a sloužily také často jako politický nástroj.
13 739
769
4 680
1 334
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.