Následující video vás zábavnou formou seznámí se základními informacemi o trávicí soustavě člověka. Dozvíte se, jak je trávicí soustava dlouhá a co se v ní děje se soustem potravy, které spolkneme. Jak je možné, že se nám do břicha vejde 8 metrů střev?
Pořad se zabývá parazity. Je vysvětleno, co je to parazit, jak žijí a jaké jsou druhy parazitů. Dále se řeší paraziti člověka a jaké nebezpečí pro člověka představují. Dozvíme se o parazitech středověkých i současných, o parazitech cizokrajných a o těch, kteří pomáhají léčit různá autoimunitní onemocnění. Ve videu jsou zmíněny také geny a DNA a je ukázán pokus, jak se extrahuje DNA z cibule.
Jak mohou našim buňkám škodit viry? Ve videu si objasníme, jak vypadá mechanismus napadení buňky virem. Virus je parazit a ke svému rozmnožování potřebuje někoho dalšího. K namnožení mu mohou pomoci například buňky našeho těla. Virům se může podařit proniknout do DNA našich vlastních buněk, informace v této "knihovně genů" přepsat a buňku donutit, aby se chovala podle potřeb viru a pomáhala mu v dalším množení.
Bolest zad může být prvním příznakem skryté nemoci osteoporózy. K vážnějšímu stavu už pak není daleko. Osteoporózou je u nás ohroženo až 700 000 lidí. Co dělat při podezření na zranění páteře a hlavně, jak špatnému stavu páteře předcházet?
Naše představy o evoluci člověka, i ty předkládané aktuálními učebnicemi, je nutné na základě nejmodernějších paleoantropologických nálezů neustále korigovat. Před několika lety (v roce 2010) byl na Sibiři v Denisově jeskyni nalezen zlomek kosti ženského prstu. Genetická analýza ukázala, že dávná žena nepatřila ani k příslušníkům druhu Homo sapiens, ani k neandrtálcům, ale že se zde jedná o nový lidský druh, denisovany.
Zvýšená hladina cholesterolu v krvi představuje vyšší riziko infarktu i jiných zdravotních komplikací. Při ovlivňování úmrtnosti na onemocnění srdce a cév je však prevence účinnější než léčba. Kromě životního stylu jsou důležité i pravidelné kontroly u lékaře. Toto onemocnění se netýká pouze starších lidí.
Lidský mozek představuje neuvěřitelně složitý orgán, který umí zázraky. Je tvořen nervovými buňkami, jejichž počet se blíží počtu hvězd v naší galaxii. Ve videu se dozvíte, co dělá superhrdina mozek v noci, když spíme, co potřebuje ke svému fungování nebo třeba kolik litrů krve jím denně proteče a jaké mýty o něm stále kolují.
Držitel Nobelovy ceny za chemii Venkatram Ramakrishnan objasní funkci buňky lidského těla. Co je to ribozom, chromozom, geny RNA a jak funguje syntéza bílkovin? Jakým způsobem se přenáší geny a informace?
Rameno je nejpohyblivější kloub v těle a podobně jako kyčle či koleno je velmi namáhaný. Pokud opotřebení zajde tak daleko, že je pohyb velmi bolestivý, lze kloub nahradit umělou protézou. Jedná se o obdobu běžné operace kyčlí, která je díky větší zátěži tohoto kloubu ještě častější.
Snad každý velký objev od podrobení si ohně až po štěpení atomu se podobá noži o dvou ostřích. Na jedné straně může život vylepšit, na druhé straně z něj může být Pandořina skříňka, ze které lidé vypustí démony. Nedávno se podařilo přečíst oba řetězce DNA. Očekává se, že to bude v krátké době obecně dostupná a poměrně levná technologie. Bude znamenat zlepšení života, nebo se stane další Pandořinou skříňkou? To je téma pro mikroesej Františka Koukolíka.
Jeho lebku poznáte na první pohled. Má mohutné nadočnicové oblouky a velký týlní hrbol, na který se upínalo obrovské šíjové svalstvo. Postavou by připomínal dnešní kulturisty. Byl lidskou formou adaptovanou na krajní chlad. Řeč je o neandertálci, homo neanderthalensis. Proč ze světa vymizel, dodnes přesně nevíme. Hypotéz je několik, žádnou z nich však neumíme potvrdit. Jaký byl jeho vztah k našim prapředkům homo sapiens?
13 495
756
4 597
1 305
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.