11:33
Pořad se zabývá parazity. Je vysvětleno, co je to parazit, jak žijí a jaké jsou druhy parazitů. Dále se řeší paraziti člověka a jaké nebezpečí pro člověka představují. Dozvíme se o parazitech středověkých i současných, o parazitech cizokrajných a o těch, kteří pomáhají léčit různá autoimunitní onemocnění. Ve videu jsou zmíněny také geny a DNA a je ukázán pokus, jak se extrahuje DNA z cibule.
Jak barvy vznikají a proč neexistují? Každý ví, že banán je žlutý. Barevnost ale vzniká pouze odrazem konkrétní části barevného spektra světla. Jsou tedy barvy vůbec skutečné? Barvu naše oko přijímá jako paprsek světla a poté je zpracována mozkem. Za schopnost barevného vidění vděčíme speciálním buňkám. Jiné kultury možná vidí barvy dokonce jinak než ta naše.
Nezhoubné zvětšení prostaty je nejčastější problém u mužů, může však dojít až do stadia zhoubného karcinomu. Zvětšenou prostatu lze odstranit chirurgicky a ulevit tak od bolestivých obtíží.
Co způsobuje nádorové bujení? Jak se stane, že buňky lidského těla začnou nekontrolovatelně bujet a způsobovat nádory? Jak probíhá vývoj léků na rakovinu? O vývoji léků na rakovinu hovoří mikrobioložka a imunoložka Blanka Říhová.
Jak fungují naše biologické hodiny? Které hormony se v průběhu dne v našem těle vyplavují a jak nás ovlivňují? Jak vyzrát na jet lag, aneb, co dokáže melatonin? O výzkumech oceněných Nobelovou cenou za fyziologii hovoří profesorka Helena Illnerová.
Ještě v roce 2017 byla naše republika ve výskytu nádorů tlustého střeva a konečníku na prvním místě na celém světě. Díky screeningu, tedy preventivnímu vyšetření, již toto prvenství nedržíme, i přesto je ale výskyt velký. Častým způsobem vyšetření pro odhalení nádoru ve střevě i jiných problémů je kolonoskopie.
Žárlivost je v partnerských vztazích přítomna mnohem častěji, než si sami připouštíme. Dokazují to naše nevědomé tělesné reakce. Žárlivost chápeme jako motivační emoci, kdy si hlídáme partnera a snažíme si zabezpečit jeho věrnost. Jde o reakci na ohrožení partnerství. Z jakého důvodu nás ale evoluce žárlivostí vybavila?
Dosud se mlčky předpokládalo, že biologický vývoj našeho mozku skončil před 200 000 lety. Všechny ostatní změny měly být důsledkem učení – neboli tlaku kulturního prostředí. Avšak nedávno přišli vědci na to, že přinejmenším dva geny, které kontrolují vývoj mozku, se v průběhu těchto 200 000 let vyvíjely velmi rychle i nadále. To je téma pro mikroesej Františka Koukolíka.
13 485
756
4 597
1 301
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.