11:33
Pořad se zabývá parazity. Je vysvětleno, co je to parazit, jak žijí a jaké jsou druhy parazitů. Dále se řeší paraziti člověka a jaké nebezpečí pro člověka představují. Dozvíme se o parazitech středověkých i současných, o parazitech cizokrajných a o těch, kteří pomáhají léčit různá autoimunitní onemocnění. Ve videu jsou zmíněny také geny a DNA a je ukázán pokus, jak se extrahuje DNA z cibule.
Jak barvy vznikají a proč neexistují? Každý ví, že banán je žlutý. Barevnost ale vzniká pouze odrazem konkrétní části barevného spektra světla. Jsou tedy barvy vůbec skutečné? Barvu naše oko přijímá jako paprsek světla a poté je zpracována mozkem. Za schopnost barevného vidění vděčíme speciálním buňkám. Jiné kultury možná vidí barvy dokonce jinak než ta naše.
Nezhoubné zvětšení prostaty je nejčastější problém u mužů, může však dojít až do stadia zhoubného karcinomu. Zvětšenou prostatu lze odstranit chirurgicky a ulevit tak od bolestivých obtíží.
Co způsobuje nádorové bujení? Jak se stane, že buňky lidského těla začnou nekontrolovatelně bujet a způsobovat nádory? Jak probíhá vývoj léků na rakovinu? O vývoji léků na rakovinu hovoří mikrobioložka a imunoložka Blanka Říhová.
Představte si hladového člověka, který má psa a má ho moc rád. Psa přejede auto. Hladový člověk obvykle mrtvého psa neupeče a nesní. Když se ho zeptáte, proč to neudělá, když má takový hlad, řekne vám, že to není správné. A zeptáte-li se ho, proč to není správné, řekne, že to tak nějak cítí, a ukáže si mezi srdce a žaludek. Odborníci těmto pocitům říkají vegetativní emoce. Ve své mikroeseji o tom hovoří František Koukolík.
Krev obsahuje červené a bílé krvinky, destičky, krevní plazmu, a hlavně všechny potřebné živiny pro tělo. Toho využívají někteří parazité, kteří se krví živí. Co všechno nám může pít krev? Komáři, vši, blechy, různé mušky, ale také známá pijavka lékařská. Ta sice tak úplně neléčí, ale její kousnutí nám příliš neublíží. Jen pak ranka dlouho krvácí.
Asi třetinu života prospíme. Spánek je tedy něco velmi, velmi důležitého. Pokusná zvířata, kterým se zabrání ve spánku, přežívají zhruba dva až tři týdny. Naše usínání, probouzení a setrvávání ve spánku řídí prastaré mapy, jejichž kořeny sahají až ke vzniku života. Činnost těchto map souvisí s tikáním našich mozkových biologických hodin, které určují náš přibližně 24 hodinový denní cyklus. To je téma pro mikroesej Františka Koukolíka.
Choroba kráčející dějinami. Bakteriální onemocnění syfilis je patrně stejně staré, jako lidstvo samo. Jedná se o jednu z nejnebezpečnějších pohlavních nemocí, která v historii připravila o život miliony lidí. Nemoc se přenáší zejména nechráněným pohlavním stykem u lidí, kteří často střídají partnery. Je vyvolaná bakterií Treponema pallidum. Nemoc má tři stadia, přičemž to třetí končí smrtí. Dnes je díky penicilinu výskyt druhého a třetího stadia spíše výjimkou.
13 784
776
4 718
1 340
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.