11:33
Pořad se zabývá parazity. Je vysvětleno, co je to parazit, jak žijí a jaké jsou druhy parazitů. Dále se řeší paraziti člověka a jaké nebezpečí pro člověka představují. Dozvíme se o parazitech středověkých i současných, o parazitech cizokrajných a o těch, kteří pomáhají léčit různá autoimunitní onemocnění. Ve videu jsou zmíněny také geny a DNA a je ukázán pokus, jak se extrahuje DNA z cibule.
Jak barvy vznikají a proč neexistují? Každý ví, že banán je žlutý. Barevnost ale vzniká pouze odrazem konkrétní části barevného spektra světla. Jsou tedy barvy vůbec skutečné? Barvu naše oko přijímá jako paprsek světla a poté je zpracována mozkem. Za schopnost barevného vidění vděčíme speciálním buňkám. Jiné kultury možná vidí barvy dokonce jinak než ta naše.
Nezhoubné zvětšení prostaty je nejčastější problém u mužů, může však dojít až do stadia zhoubného karcinomu. Zvětšenou prostatu lze odstranit chirurgicky a ulevit tak od bolestivých obtíží.
Co způsobuje nádorové bujení? Jak se stane, že buňky lidského těla začnou nekontrolovatelně bujet a způsobovat nádory? Jak probíhá vývoj léků na rakovinu? O vývoji léků na rakovinu hovoří mikrobioložka a imunoložka Blanka Říhová.
Kdy a jakým způsobem byla antibiotika objevena a jak fungují? Jaká rizika hrozí při nadužívání antibiotik? Které druhy antibiotik na která onemocnění zabírají? O využívání antibiotik hovoří epidemiolog Roman Prymula.
Být transsexuální znamená cítit v sobě rozkol mezi fyzickou a psychickou příslušností. Ze silného psychického traumatu však vede cesta ven a prvním krokem je o svém problému mluvit. Následný proces je sice dlouhý a náročný, ale ve výsledku se člověk může konečně opravdu cítit dobře ve vlastním těle.
V ukázce z dokumentárního filmu Tajemní denisovci (2020) uvidíme pokus vědců zrekonstruovat na základě DNA z kůstky nalezené na Altaji v roce 2008 podobu do té doby neznámého druhu člověka, tzv. denisovana. Metodu vyzkoušeli vědci na neandertálcích a šimpanzích, u kterých je k dispozici dost materiálu. Další zkoumání prokázalo fakt, že DNA denisovanů v sobě nesou nejen lidé ze Sibiře, ale také Tibetu, Číny a Papuy. Zde žili tito pravěcí lidé vedle moderního člověka zřejmě ještě před 15 tisíci lety.
Čeští vědci na základě experimentů odhalují, že lidské reprodukční strategie jsou velmi přizpůsobivé - dokážou se přizpůsobovat novým podmínkám a aktuálnímu prostředí. Například jsou schopny zareagovat na nehostinné podmínky Tibetu stejně jako na společnost poměrné hojnosti a nadbytku, jako je ta naše. Vědci také upozorňují na problematiku investování do dětí v naší minulosti i současnosti, kdy platí jednoduchá rovnice: "Lépe je investovat více do menšího počtu dětí než méně do většího počtu."
14 075
796
4 777
1 364
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.