11:33
Pořad se zabývá parazity. Je vysvětleno, co je to parazit, jak žijí a jaké jsou druhy parazitů. Dále se řeší paraziti člověka a jaké nebezpečí pro člověka představují. Dozvíme se o parazitech středověkých i současných, o parazitech cizokrajných a o těch, kteří pomáhají léčit různá autoimunitní onemocnění. Ve videu jsou zmíněny také geny a DNA a je ukázán pokus, jak se extrahuje DNA z cibule.
Za parazita se považují živé organismy, které trvale nebo po určitou dobu žijí na úkor jiného, většího organismu. Mezi střevní parazity, které člověka často sužují, patří například roupi. MUDr. Jiří Pešina hovoří o tom, kde se roupi nejčastěji objevují a proč je při léčbě třeba myslet i na osoby vyskytující se v těsné blízkosti nemocného.
Jak barvy vznikají a proč neexistují? Každý ví, že banán je žlutý. Barevnost ale vzniká pouze odrazem konkrétní části barevného spektra světla. Jsou tedy barvy vůbec skutečné? Barvu naše oko přijímá jako paprsek světla a poté je zpracována mozkem. Za schopnost barevného vidění vděčíme speciálním buňkám. Jiné kultury možná vidí barvy dokonce jinak než ta naše.
Co způsobuje nádorové bujení? Jak se stane, že buňky lidského těla začnou nekontrolovatelně bujet a způsobovat nádory? Jak probíhá vývoj léků na rakovinu? O vývoji léků na rakovinu hovoří mikrobioložka a imunoložka Blanka Říhová.
Svalové dystrofie jsou genetická onemocnění, která se projevují jako postupné ochabování svalstva. Průběh jednotlivých forem dystrofií je různý. Nejčastější a nejkrutější formou je Duchennova svalová dystrofie, která se vyskytuje v populaci přibližně u jednoho chlapce na tři tisíce narozených a nemocného upoutá velmi brzy na invalidní vozík. Mírnější Beckerova svalová dystrofie se vyskytuje asi u jednoho chlapce z osmnácti tisíc narozených. První příznaky nemoci se u dětí začnou objevovat již ve věku tří let. Nemoc postupně ochabuje kosterní svalstvo končetin a trupu. V raném věku dospívání, někdy i dříve, jsou zasaženy rovněž svaly dýchací a srdeční soustavy.
Naše představy o evoluci člověka, i ty předkládané aktuálními učebnicemi, je nutné na základě nejmodernějších paleoantropologických nálezů neustále korigovat. Před několika lety (v roce 2010) byl na Sibiři v Denisově jeskyni nalezen zlomek kosti ženského prstu. Genetická analýza ukázala, že dávná žena nepatřila ani k příslušníkům druhu Homo sapiens, ani k neandrtálcům, ale že se zde jedná o nový lidský druh, denisovany.
Spory o to, jak se lidé naučili mluvit, trvají už 150 let. Někteří vědci jsou přesvědčeni, že jazyk je přímým výsledkem přírodního výběru. Jiní mají za to, že jde o vedlejší výtvor evoluce společně s vývojem kulturním, podobně jako umění číst a psát. Ke čtení a psaní totiž užíváme oblasti mozku původně určené jiným funkcím. Mluvit se děti naučí zdánlivě samy od sebe, bez námahy. Naučit se číst a psát námaha je. Dovednost mluvit lidé zvládli teprve před 5000 lety.
13 615
866
4 838
1 159
149
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.