11:33
Pořad se zabývá parazity. Je vysvětleno, co je to parazit, jak žijí a jaké jsou druhy parazitů. Dále se řeší paraziti člověka a jaké nebezpečí pro člověka představují. Dozvíme se o parazitech středověkých i současných, o parazitech cizokrajných a o těch, kteří pomáhají léčit různá autoimunitní onemocnění. Ve videu jsou zmíněny také geny a DNA a je ukázán pokus, jak se extrahuje DNA z cibule.
Za parazita se považují živé organismy, které trvale nebo po určitou dobu žijí na úkor jiného, většího organismu. Mezi střevní parazity, které člověka často sužují, patří například roupi. MUDr. Jiří Pešina hovoří o tom, kde se roupi nejčastěji objevují a proč je při léčbě třeba myslet i na osoby vyskytující se v těsné blízkosti nemocného.
Jak barvy vznikají a proč neexistují? Každý ví, že banán je žlutý. Barevnost ale vzniká pouze odrazem konkrétní části barevného spektra světla. Jsou tedy barvy vůbec skutečné? Barvu naše oko přijímá jako paprsek světla a poté je zpracována mozkem. Za schopnost barevného vidění vděčíme speciálním buňkám. Jiné kultury možná vidí barvy dokonce jinak než ta naše.
Co způsobuje nádorové bujení? Jak se stane, že buňky lidského těla začnou nekontrolovatelně bujet a způsobovat nádory? Jak probíhá vývoj léků na rakovinu? O vývoji léků na rakovinu hovoří mikrobioložka a imunoložka Blanka Říhová.
V lidské pokožce jsou buňky zvané melanocyty, které vytvářejí pigment melanin. Při vystavení slunečnímu záření produkují více melaninu, díky čemuž naše kůže tmavne. Melanocyty často vytvářejí barevné skvrny: pihy, mateřská znaménka a podobně. Pokud se však melanocyty začnou neřízeně množit, vzniká zhoubné nádorové bujení – melanom. S jeho léčbou nás seznámí náš přední dermatolog, prof. Petr Arenberger.
Zhoubný nádor prsu se nejčastěji vyskytuje u žen, ale může ohrozit i muže. Buňky, které se zhoubně množí, prorůstají do zdravé tkáně, imunitní systém nemá sílu je zlikvidovat. Pacient může být dlouho bez příznaků. Velký význam má prevence, jakou je pravidelné samovyšetření prsů a v případě onemocnění v rodině také diagnostická preventivní vyšetření.
Pořad se věnuje rakovině. Co o ní víme a jak ji léčíme? Vysvětluje, jak při dělení buněk rakovinové bujení vzniká, jak ji vědci a lékaři zkoumají a jak se vyvíjejí léky na rakovinu. Přibližuje také život nemocných dětí v nemocnici a roli zdravotních klaunů. A věděli jste, že na samém začátku výzkumu rakoviny stál významný český vědec?
Stanovit správnou diagnózu včas často znamená rozdíl mezi životem a smrtí. Jednou z metod, která umožní rychle a přesně ukázat umístění a velikost nádoru, je pozitronová emisní tomografie. Ta však vyžaduje přípravu radioaktivních kontrastních látek, které se na nádor naváží a pak při vyšetření zobrazí. Používá se k tomu urychlovač částic. Radioaktivní látka však rychle ztrácí svou aktivitu – za pouhé dvě hodiny se jí rozloží polovina. Po delší době by už byla neúčinná. Proto specialisté nesmějí ztratit ani minutu a injekci podat maximálně dvě hodiny od její výroby. Jinak se zpozdí vyšetření pacienta, a tedy i léčba a úleva od bolesti. Podívejte se, jak pracují specialisté v Belgii.
13 737
867
4 840
1 161
149
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.