09:53
Všechny živé organismy jsou složené z buněk. Mnohobuněčné organismy tvoří stovky až miliony buněk, jako například u člověka. Jiné organismy zase tvoří jen jediná buňka. Příkladem jsou bakterie, prvoci a další jednobuněčné organismy. Každá buňka má membránu, jádro a cytoplazmu. Buňky se množí dělením.
Pořad se věnuje rostlinám. Divák se dozvídá o vývoji rostlin (nižší a vyšší rostliny, ložiska černého uhlí) a jak funguje zdánlivě obyčejný, ale veledůležitý proces zvaný fotosyntéza. Dále video popisuje invazivní a léčivé druhy rostlin a zabývá se také komunikací rostlin (podhoubí). A jak si vyrobíte vlastní bionaftu?
Jak mohou našim buňkám škodit viry? Ve videu si objasníme, jak vypadá mechanismus napadení buňky virem. Virus je parazit a ke svému rozmnožování potřebuje někoho dalšího. K namnožení mu mohou pomoci například buňky našeho těla. Virům se může podařit proniknout do DNA našich vlastních buněk, informace v této "knihovně genů" přepsat a buňku donutit, aby se chovala podle potřeb viru a pomáhala mu v dalším množení.
Jeden z prvních optických mikroskopů sestrojil Anthony van Leeuwenhoek. Tyto mikroskopy dokázaly obraz zvětšit až 500x. Anthony van Leeuwenhoek poprvé uviděl krvinky a bakterie a stal se tak objevitelem mikroorganismů. Jak funguje optický mikroskop vám objasní Dr. Michael Londesborough v pořadu Lovci záhad.
Rostliny obsahují buňky a buňky rostlin obsahují chloroplasty. V nich probíhá fotosyntéza a uniká z nich kyslík. V lístečku vodní rostliny můžeme pod světelným mikroskopem vidět každý chloroplast! A pod fluorescenčním mikroskopem má všechno úplně jinou barvu!
Držitel Nobelovy ceny za chemii Venkatram Ramakrishnan objasní funkci buňky lidského těla. Co je to ribozom, chromozom, geny RNA a jak funguje syntéza bílkovin? Jakým způsobem se přenáší geny a informace?
Výzkum nám ukazuje, že máme dva systémy morálního rozhodování. Jeden je rychlý, automatický, nepotřebuje velké úsilí, prostě nám řekne, co je správné a co správné není. Zato druhý systém morálního rozhodování pracuje pomaleji, namáhavěji, vědomě, s bolestným úsilím a vyžaduje dlouhé přemýšlení. Je výsledkem kulturního vývoje.
Dosud se mlčky předpokládalo, že biologický vývoj našeho mozku skončil před 200 000 lety. Všechny ostatní změny měly být důsledkem učení – neboli tlaku kulturního prostředí. Avšak nedávno přišli vědci na to, že přinejmenším dva geny, které kontrolují vývoj mozku, se v průběhu těchto 200 000 let vyvíjely velmi rychle i nadále. To je téma pro mikroesej Františka Koukolíka.
Vedle ekonomie studuje rozhodování skoro stejně dlouho i psychologie. A v posledních letech se k nim přidaly kognitivní a afektivní neurověda. Ta první zkoumá poznávací funkce člověka, ta druhá naši emotivitu. V posledních 15 letech dostaly obě tyto neurovědy do rukou fantastické nástroje – to jsou funkční zobrazovací metody mozku. Ukazují, co, kde a jak se nám v hlavě děje při nějakém typu zátěže. Například při ekonomickém rozhodování. A tak se zrodila neuroekonomika.
Jaké je pH slin? Sliny mají pH okolo hodnoty osm. Sliny obsahují vodu a další sloučeniny jako enzymy a elektrolyty. Proto je jejich pH vždy mírně zásadité.
Pořad se zabývá parazity. Je vysvětleno, co je to parazit, jak žijí a jaké jsou druhy parazitů. Dále se řeší paraziti člověka a jaké nebezpečí pro člověka představují. Dozvíme se o parazitech středověkých i současných, o parazitech cizokrajných a o těch, kteří pomáhají léčit různá autoimunitní onemocnění. Ve videu jsou zmíněny také geny a DNA a je ukázán pokus, jak se extrahuje DNA z cibule.
Ovce patří mezi nejskromnější a nejužitečnější hodpodářské zvíře, které se chová po celém světě. Význam ovcí spočívá v tom, že dokáže přeměnit obyčejnou trávu v produkty pro člověka důležité, například maso, mléko nebo vlnu. Víte, jak žili pastevci? Proč se říká obětní beránek?
Před 50–60 tisíci lety se přes úžinu Bab-al-Mandab, která odděluje Indický oceán od Rudého moře, přeplavilo několik stovek, nanejvýš tisícovka Afričanů. Měli velké mozky a uměli mluvit. Byli to prarodiče celého dnešního lidského rodu. Mapování jejich pouti začalo mapováním jejich genetické informace mitochondrií. To je téma pro mikroesej Františka Koukolíka.
Imunitní systém, podobně jako systém nervový, disponuje pamětí. Při prvním setkání s určitým patogenem je reakce našeho imunitního systému poměrně pomalá. Při dalším setkání se stejným patogenem už je ale náš imunitní systém schopen zareagovat mnohem rychleji i razantněji. A přesně na tomto principu, tedy na paměti imunitního systému, je založeno očkování. Obecně lze říci, že přehnaná čistota a sterilita či přemíra antibiotik, zejména na začátku života, vývoji našeho imunitního systému nesvědčí. I zde totiž platí pořekadlo: Co se v mládí naučíš...
12 699
703
4 235
1 151
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.