09:53
Všechny živé organismy jsou složené z buněk. Mnohobuněčné organismy tvoří stovky až miliony buněk, jako například u člověka. Jiné organismy zase tvoří jen jediná buňka. Příkladem jsou bakterie, prvoci a další jednobuněčné organismy. Každá buňka má membránu, jádro a cytoplazmu. Buňky se množí dělením.
Pořad se věnuje rostlinám. Divák se dozvídá o vývoji rostlin (nižší a vyšší rostliny, ložiska černého uhlí) a jak funguje zdánlivě obyčejný, ale veledůležitý proces zvaný fotosyntéza. Dále video popisuje invazivní a léčivé druhy rostlin a zabývá se také komunikací rostlin (podhoubí). A jak si vyrobíte vlastní bionaftu?
Jak mohou našim buňkám škodit viry? Ve videu si objasníme, jak vypadá mechanismus napadení buňky virem. Virus je parazit a ke svému rozmnožování potřebuje někoho dalšího. K namnožení mu mohou pomoci například buňky našeho těla. Virům se může podařit proniknout do DNA našich vlastních buněk, informace v této "knihovně genů" přepsat a buňku donutit, aby se chovala podle potřeb viru a pomáhala mu v dalším množení.
Jeden z prvních optických mikroskopů sestrojil Anthony van Leeuwenhoek. Tyto mikroskopy dokázaly obraz zvětšit až 500x. Anthony van Leeuwenhoek poprvé uviděl krvinky a bakterie a stal se tak objevitelem mikroorganismů. Jak funguje optický mikroskop vám objasní Dr. Michael Londesborough v pořadu Lovci záhad.
Rostliny obsahují buňky a buňky rostlin obsahují chloroplasty. V nich probíhá fotosyntéza a uniká z nich kyslík. V lístečku vodní rostliny můžeme pod světelným mikroskopem vidět každý chloroplast! A pod fluorescenčním mikroskopem má všechno úplně jinou barvu!
Držitel Nobelovy ceny za chemii Venkatram Ramakrishnan objasní funkci buňky lidského těla. Co je to ribozom, chromozom, geny RNA a jak funguje syntéza bílkovin? Jakým způsobem se přenáší geny a informace?
Každý z nás se někdy v životě dostane do riskantní situace, ve které se musí rozhodnout. A výsledkem může být zisk nebo ztráta. Různí lidé se chovají různě. Některým jde o zisk, takže riskují. Risk je zisk. Jiní spíše poměřují ztrátu. Tuhle problematiku řeší asi 50 let takzvaná Teorie vyhlídek. Co se nám při rozhodování děje v hlavě, zjistil pokus.
Světová organizace pro potraviny a zemědělství (FAO) pojem hlad nepoužívá. Místo toho říká „potravinová nedostatečnost“. Ale její definice praví, že jde o stav, kdy lidé mají hlad a bojí se, že hlady umřou. Těžké hladovění malých dětí mívá fatální následky.
Krásní lidé byli, jsou a budou středem pozornosti ostatních. Prostá otázka zní: Proč? A právě tyhle prosté otázky ze všeho nejvíc zajímají evoluční psychology. Takže se rozhodli, že krásu prozkoumají experimentálně. Co ovlivňuje naše vnímání krásy? To je téma pro mikroesej Františka Koukolíka.
Ještě v roce 2017 byla naše republika ve výskytu nádorů tlustého střeva a konečníku na prvním místě na celém světě. Díky screeningu, tedy preventivnímu vyšetření, již toto prvenství nedržíme, i přesto je ale výskyt velký. Častým způsobem vyšetření pro odhalení nádoru ve střevě i jiných problémů je kolonoskopie.
Jak geny řídí vývoj embryí? Jak probíhá genetický výzkum na octomilkách? V čem jsou tyto mušky unikátní pokusná zvířata? Eric Wieschaus, vývojový biolog, nositel Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství hovoří o svém výzkumu.
V kulturní krajině Bílých Karpat se nacházejí unikátní orchidejové louky, které zde v minulosti vznikly po odlesnění a jež se zde díky pravidelnému kosení udržely až do současnosti.
Pasáž ukazuje, jakou cestu musí urazit káva, než se dostane na stůl.
Cukry neboli uhlovodíky jsou sloučeninou, která obsahuje uhlík, kyslík a vodík. Pomocí kyseliny sírové se vodíku a kyslíku zbavíme a zůstane nám pouze uhlík, tedy v podstatě čisté černé uhlí. Jde o demonstraci dehydratační schopnosti koncentrované kyseliny sírové.
12 315
678
3 973
1 125
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.