03:15
Proč jsou ledňáčci tak pestře zbarveni? Jak se seznamují a jak probíhají jejich námluvy a hnízdění? Ledňáčci jsou potravní specialisté, mají proto přísná kritéria na velikost svého teritoria. Vůči soukmenovcům jsou proto značně agresivní.
Koňadra je naší nejznámější sýkorou. Je největším a také nejrozšířenějším evropským druhem tohoto rodu; jen v České republice žije koňader několik milionů. Pro svoji všeobecnou známost tak může být dobrým modelovým druhem pro výuku tématu ptáci.
Brhlík je jeden z našich drobných lesních pěvců. Obratně šplhá po kmenech a větvích stromů, velmi často i hlavou dolů. Brhlíci hnízdí v dutinách stromů nebo rozvěšených ptačích budkách; pokud se jim zdá vletový otvor obydlí příliš veliký, dovedně si ho dozdí směsí bláta a vlastních slin.
Jak si husy staví hnízdo? A jak vypadají malá housátka? Husy při hnízdění skoro měsíc zahřívají vejce. Důležité je nenechat vejce vychladnout. Přitom si husy musejí dát pozor například na dravce rákosin motáka pochopa.
Ukázka výskytu čápa bílého a základní informace o jeho potravě a hnízdění. V pasáži se představí také náš největší had – užovka stromová –, přičemž je zmíněna i zajímavost k její roli v medicíně.
Zajímavosti přírody v měsíci dubnu. Představí se běžné jarní rostliny jako sasanky, dymnivky a prvosenky. U jednotlivých rostlin jsou popsány jejich lidové názvy, místa výskytu a charakteristické vlastnosti (např. jedovatost). Z živočichů jsou představeny hnízdící volavky popelavé či skokani a jejich vajíčka. Součástí videa je ukázka z jarního života prasat divokých.
Nejen lidé, ale i zvířátka mají své osudy a životní příběhy. Pták kvakoš noční je velký švihák, vypadá uhlazeně a ušlechtile, jako by ani nežil v bahnem páchnoucích místech naší přírody. Jeden kvakoš se při odletu z rybníka do teplých krajin opozdil, ale lidé se o něho postarali, takže na jaře si mohl najít svou družku. Tak začalo hnízdění a ptáci přivedli na svět mladé. Rodiče však měli mezi sebou neustálé půtky a mladí to asi okoukali. Jejich škorpením nejvíc trpělo nejmladší mládě. Jak se s tím kvakošek Jednopírko vyrovnal?
Když děti učí telka! Pojďte společně s žáky 1. ročníku oslavit Den Země. Povíme si o tom, jak bychom se měli správně chovat v lese. Ukážeme si, jak vypadají hmyzí domečky a co všechno můžeme udělat pro naše nejmenší živočichy. Na závěr si předvedeme optické kouzlo s vodou.
Lilijice jsou starobylí živočichové. Řadíme je mezi ostnokožce, tedy do příbuzenstva mořských ježků nebo hvězdic. Jejich nejstarší nálezy pocházejí z devonu, kdy se na území naší republiky rozlévalo tropické moře. Zkamenělé fosilie devonských lilijic můžeme v hojné míře najít např. v Českém krasu.
Skokan hnědý obývá okolí rybníků a mokřin, které vyhledává zejména v období rozmnožování. Zimuje převážně ve vodě, v různých říčkách a potocích. Poté překonává dlouhé vzdálenosti až na místa rozmnožování. Společně s ropuchou obecnou během tohoto putování často umírá na silnicích pod koly aut.
Jak postavit svému broukovi pěkné bydlení? Insektárium je prostor pro chov hmyzu. Není zas tak těžké jej vytvořit. Do začátku stačí pár rad o složení podkladového substrátu a správný výběr nenáročného druhu brouka.
Sýkora uhelníček patří mezi naše méně známé druhů sýkor. Je o něco drobnější než koňadra. Bezpečně ji poznáte podle bílého proužku na zadní straně hlavičky.
Pojďme se podívat na video o opylovačích. Opylovač je hmyz, který opyluje kvetoucí rostliny. Včely, motýly, čmeláky a další opylovače ohrožují mimo jiné změny klimatu. Vědci nabádají k většímu důrazu na ochranu přírody. Konkrétní pomoc může hmyzu nabídnout každý z nás. Podívejte se, jak na to.
Střevíčník pantoflíček je jedna z nekrásnějších českých orchidejí, roste nedaleko Jindřichova u Olomouce. Ke svému růstu potřebuje dobře prosvětlený les a zásaditou půdu bohatou na vápník. Hmyz láká na svůj krásný květ. Někteří botanikové ho považují za nejkrásnější rostlinu vůbec. Největší nebezpečí pro tuto nádhernou rostlinu dnes představuje hlavně změna hospodaření v lesích. Dnes ho najdeme na 80 místech v České republice.
Nahlédněme společně do rodiny vlaštovek. Ty už mají své druhé mladé a musí se hodně ohánět, aby je uživily. Krmící maraton může začít. Potřebují nabrat hodně sil, než se opět vydají na dlouhou cestu do Afriky. Vraťte se nám!
Krev obsahuje červené a bílé krvinky, destičky, krevní plazmu, a hlavně všechny potřebné živiny pro tělo. Toho využívají někteří parazité, kteří se krví živí. Co všechno nám může pít krev? Komáři, vši, blechy, různé mušky, ale také známá pijavka lékařská. Ta sice tak úplně neléčí, ale její kousnutí nám příliš neublíží. Jen pak ranka dlouho krvácí.
14 134
861
4 799
1 148
149
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.