03:15
Kukačka je zvěstovatelem jara a její hlas pozná každé malé dítě, ale vidět ji v přírodě není jen tak. Je velmi nenápadná. Jejím typickým rysem je tzv. hnízdní parazitismus. To znamená, že její mláďata vysedí a vychovávají jiní ptáci. Pravidelnými hostiteli mláďat kukaček je však jen 10 nebo 15 ptačích druhů.
Proč jsou ledňáčci tak pestře zbarveni? Jak se seznamují a jak probíhají jejich námluvy a hnízdění? Ledňáčci jsou potravní specialisté, mají proto přísná kritéria na velikost svého teritoria. Vůči soukmenovcům jsou proto značně agresivní.
Nejen lidé, ale i zvířátka mají své osudy a životní příběhy. Pták kvakoš noční je velký švihák, vypadá uhlazeně a ušlechtile, jako by ani nežil v bahnem páchnoucích místech naší přírody. Jeden kvakoš se při odletu z rybníka do teplých krajin opozdil, ale lidé se o něho postarali, takže na jaře si mohl najít svou družku. Tak začalo hnízdění a ptáci přivedli na svět mladé. Rodiče však měli mezi sebou neustálé půtky a mladí to asi okoukali. Jejich škorpením nejvíc trpělo nejmladší mládě. Jak se s tím kvakošek Jednopírko vyrovnal?
Koňadra je naší nejznámější sýkorou. Je největším a také nejrozšířenějším evropským druhem tohoto rodu; jen v České republice žije koňader několik milionů. Pro svoji všeobecnou známost tak může být dobrým modelovým druhem pro výuku tématu ptáci.
Čápi se odjakživa těšili lidské přízni. Symbolizují jaro a říká se, že nosí děti. Čáp bílý není tak vzácný jako čáp černý. Pár, o kterém si povíme, obýval dlouho hnízdo na starém dubu. Pojďme se podívat za čapí rodinou!
Jak si husy staví hnízdo? A jak vypadají malá housátka? Husy při hnízdění skoro měsíc zahřívají vejce. Důležité je nenechat vejce vychladnout. Přitom si husy musejí dát pozor například na dravce rákosin motáka pochopa.
Máme na planetě Zemi více slané nebo sladké vody? Existují moře i uvnitř pevniny? Proč odborníci sledují, jestli se mění slanost vody v oceánu? Víte, že Mariánský příkop je nejhlubší místo pod vodní hladinou na světě?
Epizoda se zaměřuje na rostliny kvetoucí během pozdního léta, především pak běžné druhy jako zvonek kopřivolistý, komonici, mateřídoušku. Zároveň jsou představeny některé nepůvodní druhy rostlin, které svou přítomností vytlačují původní druhy. Jedná se především o tři druhy netýkavek. Ve stinných chladných roklích lesů se můžeme setkat s kopretinou žebrovicí různolistou.
Pod hladinou rybníku můžeme narazit na rybího predátora, tedy štiku. Už malé štiky aktivně loví a klidně i sebe navzájem, a tím regulují svůj počet.
Pojďme se s klaunem Moudronosem podívat za zvířaty odjinud. Navštívíme zoologickou zahradu v Praze a uvidíme gorily, žirafy, ale i hady, želvy nebo koně. Zamyslíme se nad tím, jak můžeme zvířata chránit a proč jsou v našem světě důležitá.
Víte, že zvonovec liliolistý najdeme jen na 5 místech v České republice? V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flóry v naší zemi.
Na světě jsou oblasti, kde by za kus úrodné půdy dali kdovíco, a pak oblasti, kde se daří úplně každé rostlině. Záleží na typu půdy a na tom, jestli je v dané lokalitě černozem, hnědozem, šedozem, podzol nebo jiná půda. Podle čeho půdu dělíme a kde můžeme jednotlivé půdní druhy najít?
„Krkonoše jsou závratě z výšek.“ Jak závratně krásné Krkonoše jsou, zjistili na svém putování i medvědi. Nejdříve si pohráli s borovicí kleč, která roste pouze ve vysokých horách. Pak si užívali v různých říčkách a pramenech a uchvátil je pohled na krkonošské chalupy. Zaujal je také pramen Labe, u kterého zjistili, jakými všemi městy tato řeka protéká. Samozřejmě nemohli minout ani Mumlavské vodopády. Zajímá vás, jakým kamenům se říká hrnce?
Kraj přikryla sněhová peřina a všechno utichlo. Jak tráví mladá vydra zimu na řece Křemelné? Kde hledá potravu?
To jsou blechy psí, ty na člověka nejdou! A nebo ano? Jak blecha vypadá, kde žije a jak se vyvíjí? To vše si ukážeme na jejím modelu, protože blecha je opravdu malinká. Naopak vši od psa určitě nechytíme, pouze od jiného člověka. Jejich život se od toho blešího také poněkud liší, i když nám obě potvůrky pijí krev.
Tichý oceán, kde leží ostrovy Polynésie, je místem výskytu rejnoků a žraloků. Turisté, kteří sem zavítají, rádi využívají možnosti rejnoky a žraloky krmit a zaplavat si s nimi. Ve videu uvidíme, jak tyto paryby vypadají, jak se pohybují, a také se dozvíme některé základní informace o jejich způsobu života. Těšit se můžeme například na druh rejnoka s názvem trnucha nebo na žraloka černocípého.
Epizoda ukazuje veverky, se kterými se potkáváme v lesích i parcích. Z dalších živočichů jsou představena stáda daňků a laní na konci zimy, ze sov naše větší sova kalous ušatý charakteristický svými pírky na vrcholu hlavy, které připomínají uši. Ukázka nás zavede i do prostředí suťových strání s kameny porůstajícími mechem a nenápadným keřem srstkou obecnou, se kterou se setkáváme v lesích celé Evropy a jež v přírodě představuje planý angrešt.
Někteří lidé se nespokojí s obyčejnými domácími mazlíčky a chtějí si pořídit něco neobvyklého. Třeba takovou opici. Cvičená opice na rameni je sice zajímavá, není to však úplně ideální společník mezi cizí lidi. Zvěrolékař Ladislav Farský má však na dvorku docela pestrou smečku různých primátů.
12 302
676
3 956
1 114
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.