03:15
Kukačka je zvěstovatelem jara a její hlas pozná každé malé dítě, ale vidět ji v přírodě není jen tak. Je velmi nenápadná. Jejím typickým rysem je tzv. hnízdní parazitismus. To znamená, že její mláďata vysedí a vychovávají jiní ptáci. Pravidelnými hostiteli mláďat kukaček je však jen 10 nebo 15 ptačích druhů.
Proč jsou ledňáčci tak pestře zbarveni? Jak se seznamují a jak probíhají jejich námluvy a hnízdění? Ledňáčci jsou potravní specialisté, mají proto přísná kritéria na velikost svého teritoria. Vůči soukmenovcům jsou proto značně agresivní.
Nejen lidé, ale i zvířátka mají své osudy a životní příběhy. Pták kvakoš noční je velký švihák, vypadá uhlazeně a ušlechtile, jako by ani nežil v bahnem páchnoucích místech naší přírody. Jeden kvakoš se při odletu z rybníka do teplých krajin opozdil, ale lidé se o něho postarali, takže na jaře si mohl najít svou družku. Tak začalo hnízdění a ptáci přivedli na svět mladé. Rodiče však měli mezi sebou neustálé půtky a mladí to asi okoukali. Jejich škorpením nejvíc trpělo nejmladší mládě. Jak se s tím kvakošek Jednopírko vyrovnal?
Koňadra je naší nejznámější sýkorou. Je největším a také nejrozšířenějším evropským druhem tohoto rodu; jen v České republice žije koňader několik milionů. Pro svoji všeobecnou známost tak může být dobrým modelovým druhem pro výuku tématu ptáci.
Čápi se odjakživa těšili lidské přízni. Symbolizují jaro a říká se, že nosí děti. Čáp bílý není tak vzácný jako čáp černý. Pár, o kterém si povíme, obýval dlouho hnízdo na starém dubu. Pojďme se podívat za čapí rodinou!
Jak si husy staví hnízdo? A jak vypadají malá housátka? Husy při hnízdění skoro měsíc zahřívají vejce. Důležité je nenechat vejce vychladnout. Přitom si husy musejí dát pozor například na dravce rákosin motáka pochopa.
Proč jsou zoologické zahrady důležité, jaký je jejich smysl? Nejde jen o to ukazovat lidem výběhy s různými zvířaty. Kromě účelu rekreačního probíhá v zoo vzdělávání, výzkum, ochrana druhů, jejich zachování a chov samotný. Často je to i jediný způsob, jak udržet nějaký živočišný druh na Zemi. Zoo Praha se angažuje například v ochraně užovky podplamaté nebo zubrů evropských.
Jak by to vypadalo, kdybyste se zkusili najíst jako slepice? A co kdybyste se chtěli napít jako pes nebo jako slon? To vše vyzkouší Inža ve své zoolaborce a na to, jak mu to půjde, se můžeme podívat ve videu.
Nejen lidé, ale i zvířátka mají své osudy a životní příběhy. Mezi naše nejpestřejší ptáky patří skupina s podivným zoologickým názvem – srostloprstí. Počítá se mezi ně létající drahokam – vlha lovící blanokřídlý hmyz a švihák dudek chocholatý hledající larvy v dobytčím trusu. Nejmenší z nich je ledňáček, vytrvalý obyvatel vodních toků a lovec rybek. Všichni si pro hnízda vybírají dutiny. Výjimkou není ani největší z nich, krasavec mandelík, který z našeho území už zcela vymizel. Tvůrci po něm pátrali dlouho a nakonec ho přece objevili. A tak můžete příběh mandelíka, který vypadá jako zelenomodrá vrána, vidět i vy.
Seriál Minuty z Krkonoš nám představí mravence. Mravenci tvoří nejpočetnější skupinu hmyzu na Zemi, je jich popsáno přes 12 000 druhů a Krkonoše osídlilo přes 28 druhů.
Epizoda představuje zimní přírodu, zejména živočichy, se kterými se můžeme potkat v českých lesích. Z hlodavců se jedná například o myšice, ze šelem o mývala, z ryb v čistých potocích žijící vranky, které jsou bioindikátory čistoty prostředí. Co se týče stromů, ukázka obsahuje zajímavosti o původem severoamerické douglasce, nyní hojné v českých lesích, či různých houbách, které můžeme nacházet i v zimních měsících.
Když děti učí telka! Pojďte se společně se žáky 2. ročníku podívat na letní louku. Seznámíme se s nejmenšími obyvateli louky z říše hmyzu. Ukážeme si luční kvítí a povíme si, jak nám může být užitečné. Také si připomeneme některé pranostiky a zjistíme, co je to Noc svatojánská.
Tato pasáž se věnuje obilovinám. Děti se dozvědí, jak se pěstuje a zpracovává obilí.
Nejstarší delikatesou lidstva jsou korýši. Tito obyvatelé naší planety žili již před 200 miliony let. Ve starém Římě nesměli klepetáči chybět na žádné slavnostní tabuli. A kde bychom je našli dnes? Některé v řekách, jiné zas v mořích.
Průhonický park patří k největším přírodně krajinářským parkům v Evropě. Nachází se zde spousta exotických stromů, stoletých dubů i 8000 kusů rododendronů azalek ve 100 druzích. I díky tomu byl v roce 2010 přidán na seznam památek UNESCO. Park založil hrabě Arnošt Silva - Tarouca poté, co se oženil s dědičkou Průhonického zámku.
Věděli jste, že samička kudlanky nábožné většinou samečka po páření nepožírá? V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flory v naší zemi.
Pojďme se společně podívat na video, jak to mají divoká zvířata v zimním období s potravou. Je důležité zvířata v zimě přikrmovat, a to zejména jsou-li velké mrazy anebo velká sněhová pokrývka. V dřívějších dobách lidé tolik zvěř nekrmili, jelikož zvířata toho tenkrát mohla nalézt více než dnes - například proto, že bylo více listnatých stromů.
Věděli jste, že údolí řeky Vydry patří k nejnavštěvovanějším místům Šumavy? V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flory v naší zemi.
12 243
676
3 956
1 114
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.