03:15
Proč jsou ledňáčci tak pestře zbarveni? Jak se seznamují a jak probíhají jejich námluvy a hnízdění? Ledňáčci jsou potravní specialisté, mají proto přísná kritéria na velikost svého teritoria. Vůči soukmenovcům jsou proto značně agresivní.
Koňadra je naší nejznámější sýkorou. Je největším a také nejrozšířenějším evropským druhem tohoto rodu; jen v České republice žije koňader několik milionů. Pro svoji všeobecnou známost tak může být dobrým modelovým druhem pro výuku tématu ptáci.
Brhlík je jeden z našich drobných lesních pěvců. Obratně šplhá po kmenech a větvích stromů, velmi často i hlavou dolů. Brhlíci hnízdí v dutinách stromů nebo rozvěšených ptačích budkách; pokud se jim zdá vletový otvor obydlí příliš veliký, dovedně si ho dozdí směsí bláta a vlastních slin.
Jak si husy staví hnízdo? A jak vypadají malá housátka? Husy při hnízdění skoro měsíc zahřívají vejce. Důležité je nenechat vejce vychladnout. Přitom si husy musejí dát pozor například na dravce rákosin motáka pochopa.
Dnes na světě žije kolem 350 plemen skotu a počet jedinců se odhaduje na 11 miliard. Plemena skotu dělíme podle užitku na mléčná a masná. Víte, že se skot chová také pro okrasu anglických parků? Víte, že kráva ráda chodí sama nechat se podojit a využívá i masážní kartáče?
Víte, proč hořeček český mnohotvarý z naší přírody téměř vymizel? V jedné minutě vás seznámíme se zajímavostmi naší flory a fauny.
Našli jste v přírodě zvířecí stopy? Rádi byste si tuto stopu zaznamenali, ale nevíte, jak na to? Stačí si připravit sádru a vodu a vydat se do přírody. Také pro vás bude dobrou pomůckou kniha Na stopě od Jiřího Nešpora, která vám může sloužit k zaznamenávání vašeho pozorování.
Moment, kdy lidé domestikovali a osedlali koně, je pro lidstvo historickým milníkem. Na počátku byl kůň pouze loveným zvířetem, později se stal na několik tisíciletí dopravním prostředkem a pomocníkem při práci. Lidé v dějinách využívali koně k různým činnostem, např. pro vojenskou jízdu, pro zábavu, závody… Věděli jste, že kůň má stejné smysly jako člověk?
V pořadu Terčin zvířecí svět se podíváte do podvodního tunelu, kde si můžete prohlédnout ryby našich rybníků. Jaké to jsou? Věřte nevěřte, uvidíte vyzu velkou, kapra, jesetera, candáta, okouna či plotici a ani se při tom nenamočíte.
Deštné pralesy se přezdívají plícemi planety. Pohlcují totiž oxid uhličitý, který vydechujeme, a produkují kyslík, který zase dýcháme. Jsou domovem obrovského množství druhů živočichů i rostlin. Ale jejich plocha se stále zmenšuje vlivem těžby dřeva či palmy olejné. Více se o deštných pralesích dozvíte v reportáži z Wifiny.
Terčin zvířecí svět nás seznámí s krásným ptákem, s pávem korunkatým. Víte, jak se správně starat o pávy? Odpoví vám toto video, v krátkosti napovíme, že se o ně staráme stejně jako o slepice.
Kdo by chtěl doma chovat nějaké neobvyklé zvíře, může zkusit třeba dikobraza. Na první pohled možná vypadá trochu nebezpečně, s notnou dávkou trpělivosti jej však lze i vycvičit a získat si jeho důvěru. Chovateli Tomáši Ringelovi se to podařilo.
V dokumentu o ptačím dětství a mládí sledujeme hnízdění čtyř druhů ptáků: vlaštovek, čápů, špačků a poštolek. Čápi sedí třetí týden na vejcích. Špaččí mláďata se vylíhla, rodiče je krmí housenkami a larvami.
Ptačí oblast Poodří byla vyhlášena z důvodu ochrany prioritních druhů, kterými jsou především moták pochop, bukač velký, ledňáček říční a kachna kopřivka obecná. O prvních třech zmíněných se dozvíme spoustu zajímavostí. Kde hnízdí, kdo je migrant, kdo dravec, jak je za letu poznáme nebo čím se živí.
Ukázka rostlin, se kterými se setkáváme na začátku letních prázdnin na loukách – chrpy, heřmánky, vzácně rostoucí upolín a kruštíky patřící mezi orchideje. Ze živočichů jsou představeni syslové obecní, dále housenky babočky kopřivové, motýla hojně se vyskytujícího v naší přírodě, a také krutihlav patřící mezi šplhavé ptáky.
Celer byl pěstován jako vzácná rostlina tisíce let. V Egyptě se těšil mimořádné úctě. Byl využíván nejen pro léčivé účinky, ale také byl využíván jako smuteční rostlina. Jenže pak lidé poznali spousty dalších výhod téhle rostliny a dnes se třeba v Řecku celer považuje za rostlinu štěstí. S historií celeru se seznámíte v tomto díle.
13 576
759
4 621
1 321
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.