10:05
Kde se rodí a jak žije řeka? Zjistěte více o fenoménu řeky jakožto mnohotvárného a rozmanitého světa, který je přetvářen člověkem a v němž je rovnováha mezi přírodou a civilizací mnohdy velmi křehká. Lucie Výborná ve videu putuje od pramenů po dolní toky českých řek. Vydejte se na cestu s ní a podívejte na rozmanitost přírody, která je člověku často na obtíž.
Zajímavosti přírody v měsíci dubnu. Představí se běžné jarní rostliny jako sasanky, dymnivky a prvosenky. U jednotlivých rostlin jsou popsány jejich lidové názvy, místa výskytu a charakteristické vlastnosti (např. jedovatost). Z živočichů jsou představeny hnízdící volavky popelavé či skokani a jejich vajíčka. Součástí videa je ukázka z jarního života prasat divokých.
Jak je možné, že ryby dokážou dýchat pod vodou? Vlastně je to jinak – ryby získávají kyslík z vody. Ryby se nenadechují jako člověk, ale voda prochází jejich žábrami. Sledujte, jak ryby dýchají.
Co cítí hmyz a má nějakou paměť? Jaké vůně přitahují octomilky? A jak tuto znalost můžeme využít? Kdo a jakým způsobem zkoumá čichové schopnosti hmyzu? Na jaké vůně reagují motýli a jak je jejich čich vytříbený?
Kde se klíšťata skrývají? Vůbec ne na stromech, ale na zemi! Klíšťata mají tři stadia života: larvy, nymfy a dospělce. A všechny nás mohou sát.
Čím se liší lvi berberští od ostatních lvů? V přírodě je lev berberský již vyhynulý, a tak se o zachování druhu zasluhují už jen soukromé chovy a právě zoologické zahrady. A jak se dostala tato zvířata až k nám?
Ze života hmyzu: kdo vyskočí nejvýše, kdo je největší silák, kdo má nejmenší tělo a kdo nejlepší čich? Fascinující rekordmani hmyzího světa a jejich důležitost a nepostradatelnost pro život na Zemi! Seznamte se s chrobákem, pakomárem, blechou, sýrohlodkou, vrubounem a mnoha dalšími.
Video ukazuje vzácné a nepůvodní rostliny katrán tatarský a mandloň nízkou. Ze zvířecí říše se představí vzácný tetřev hlušec, kterého je možné pozorovat na Šumavě. Ukázka zachycuje i důležitost ponechání srnčího mláděte na místě jeho nálezu s tím, že v okolí jsou jeho rodiče. Děti se také dozvědí, s jakými živočichy se mohou setkat v zámeckém parku Blatná.
S altruismem si vědci lámou hlavu desítky let. Je to věc podivná. Proč někomu pomáhat, dávat mu potravu nebo za něj riskovat, když si tím snižuji svou vlastní biologickou zdatnost? Tím mají biologové na mysli počet vlastních potomků. To je téma pro mikroesej Františka Koukolíka.
Jaké je složení pavoučího vlákna? Proč je tak pevné a zároveň pružné? A jak se šetrně zbavit pavouků? A víte, kolik je pavoučích druhů? K čemu je dobrý pavoučí jed? S tím vším vás seznámí Michael.
Zvířata vnímají barvy úplně jinak než lidé. Lidské oko například vůbec nevidí ultrafialové záření, ale ptáci díky němu rozeznávají odstíny, které našemu zraku zůstávají skryté. Také psi a kočky vidí jinak. Jakou barvu by měla mít hračka pro vašeho psa?
Jaká má být dnešní funkce zoologických zahrad? V 21. století už ZOO nemůže být živým muzeem. Česká republika je v počtu zoologických zahrad nadprůměrná ve srovnání s ostatními zeměmi. Přitom by stačilo, pokud by se například dvě zoologické zahrady zaměřily na chov exotických zvířat, zbytek by se mohl zaměřit na místní faunu a její ochranu a spolupráci s místními národními parky.
13 495
756
4 597
1 305
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.