10:05
Kde se rodí a jak žije řeka? Zjistěte více o fenoménu řeky jakožto mnohotvárného a rozmanitého světa, který je přetvářen člověkem a v němž je rovnováha mezi přírodou a civilizací mnohdy velmi křehká. Lucie Výborná ve videu putuje od pramenů po dolní toky českých řek. Vydejte se na cestu s ní a podívejte na rozmanitost přírody, která je člověku často na obtíž.
Zajímavosti přírody v měsíci dubnu. Představí se běžné jarní rostliny jako sasanky, dymnivky a prvosenky. U jednotlivých rostlin jsou popsány jejich lidové názvy, místa výskytu a charakteristické vlastnosti (např. jedovatost). Z živočichů jsou představeny hnízdící volavky popelavé či skokani a jejich vajíčka. Součástí videa je ukázka z jarního života prasat divokých.
Jak je možné, že ryby dokážou dýchat pod vodou? Vlastně je to jinak – ryby získávají kyslík z vody. Ryby se nenadechují jako člověk, ale voda prochází jejich žábrami. Sledujte, jak ryby dýchají.
Co cítí hmyz a má nějakou paměť? Jaké vůně přitahují octomilky? A jak tuto znalost můžeme využít? Kdo a jakým způsobem zkoumá čichové schopnosti hmyzu? Na jaké vůně reagují motýli a jak je jejich čich vytříbený?
Med je unikátní přírodní surovina, kterou zatím nedokážeme plnohodnotně vytvořit uměle. Ve videu se dozvíte, jakým mnohastupňovým procesem med z nektaru či medovice vzniká.
Seriál Minuty z Krkonoš (2014) vypráví příběh kůrovce. Představí nám život brouka, který při přemnožení působí nejen v našich lesích velké škody.
Včely plní důležitou úlohu v rozmnožování rostlin. Rostliny pro rozmnožování potřebují přenést pyl z tyčinky na pestík neboli opylovat. Některé rostliny k tomu využívají vítr, většina ale potřebuje hmyz. Právě včely patří mezi významné opylovače rostlin. Dělají to zcela nevědomě při hledání potravy v podobě nektaru a pylu.
Jaký je život s pumou? Romana Mrskošová nám prozradí, jak na výchovu pumy, čím se krmí a co vše potřebuje k životu v našich podmínkách. Jaké zkušenosti potřebujete k chovu velké šelmy?
Naprostá většina mamutích druhů byla zhruba tak velká, jako jsou dnešní indičtí sloni. Pověsti říkají, že ve věčně zmrzlé zemi severní Sibiře se uchovala jejich těla. Pravdou je, že první z nich tam našel roku 1806 Michail Adams. Dodnes se jich našlo 39, ale jen 4 jsou vcelku. Další pověsti říkají, že se jejich maso dá jíst. To je téma pro mikroesej Františka Koukolíka.
Skokan hnědý obývá okolí rybníků a mokřin, které vyhledává zejména v období rozmnožování. Zimuje převážně ve vodě, v různých říčkách a potocích. Poté překonává dlouhé vzdálenosti až na místa rozmnožování. Společně s ropuchou obecnou během tohoto putování často umírá na silnicích pod koly aut.
Epizoda se zaměřuje na vzácné a chráněné druhy naší přírody. Z podmáčených luk jsou to orchideje pětiprstka žežulník a prstnatec, na horských loukách vzácně kvetoucí kropenáč a na obecních pastvinách rostoucí hořeček. Ze živočichů se pak představí zmije obecná vyhledávající podmáčené louky a tesařík obrovský vyskytující se dnes spíše vzácně.
Mezi mozkem velryby a člověka existuje jeden zásadní rozdíl. Kůra lidského mozku má v největším podílu 6 vrstev. U velryby je jich jen 5. Chybí jí ta vrstva, která u suchozemských tvorů přijímá informace ze zevního prostředí. To je téma pro mikroesej Františka Koukolíka.
14 105
861
4 794
1 146
148
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.