02:14
Sýček obecný je malá sova velikosti kosa. Dřív byl u nás k vidění i slyšení na každém rohu, ale dnes jich tu žije už jen několik desítek a je silně ohrožený. Jak to? Jak se zapojit do záchrany sýčka? A proč naši předkové věřili, že sýček přináší smrt? https://www.seznam.cz/
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Obyvatelé českých vod je seriál, který nás seznamuje s živočichy, kteří žijí v řekách i v rybnících. V této části se naučíme dělit ryby podle prostředí, kde žijí, a podle přijímané potravy. Naučíme se od sebe rozlišit pstruha a lipana, plotici, amura, kapra i štiku.
Goriláka Richarda z pražské zoo nejspíš znáte. Podívejte se, jak se krmí. Je to celkem věda, Richard je docela vybíravý. Uslyšíte i typické gorilí mručení, které je uklidňuje.
Liška je sice zvíře lesní, divoké, v některých případech se však dostane do péče k lidem. I tak může být spokojená, pokud jí poskytneme vhodné prostředí a slušné zacházení.
Semeny šišek se živí celá řada lesních tvorů. Podle způsobu opracování šišky můžeme poznat, kdo přesně v lese hodoval: strakapoudi upevní šišku do pařezu nebo praskliny v kůře stromu (tzv. kovadlinky) a semínka vyzobávají, křivky opatrně vytahují semínka svým speciálně uzpůsobeným zobákem a veverky šupiny šišek úplně oloupou.
Jak se kočka stala společníkem člověka? Kočka se dostala do přízně lidí díky své schopnosti chránit obilí před hlodavci. Za první chovatele koček se považují starověcí Egypťané. I přes zákaz jejich vývozu se z Afriky dostaly do Asie, Evropy i Ameriky, a přestože bývaly ve starém Egyptě vnímány jako božstvo, ne vždy to měly lehké. Často symbolizovaly temné síly.
Víte, že skokan ostronosý je jediným druhem naší žáby, co během páření dokáže změnit svoji barvu? V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flory v naší zemi.
Piskoř pruhovaný je tajemná ryba, která dokáže divy. Rybáře sice nezaujal, ale má své místo v potravním řetězci. Zajišťuje koloběh živin v rámci daného biotopu a jako potrava slouží třeba sumcům. Dokáže dýchat vzduch střevem, nevadí mu ani hnilobný čpavek. Na rybu toho vydrží opravdu hodně. Přesto je ohroženým druhem, který je potřeba chránit.
Cestou za chutěmi je pořad, ve kterém Otakar Brousek poznává tradici i současnost českého zemědělství, které se opírá o zkušenosti našich předků, ale používá ty nejmodernější technologie. V tomto díle se zaměří na sklizeň cukrové řepy a získávání cukru.
Pojďme se společně podívat na video o luskounech. Na třetí sobotu v únoru připadá světový den luskounů, který upozorňuje na jejich ohrožení. Luskouni se dožívají přibližně třinácti roků, jsou ale velice náchylní k nemocem. Chovatelé v pražské zoo s nimi pracují v rukavicích a s respirátory. Luskoun je samotářský noční tvor, který se živí mravenci a termity. Jelikož nemá zuby, svou hmyzí potravu polyká celou.
Madagaskar je čtvrtý největší ostrov na světě. Před mnoha milióny let se oddělil od africké pevniny, a tak se tu příroda rozvíjela vlastní cestou. Proto zde najdeme zvířecí i rostlinné druhy, které nenajdeme nikde jinde na světě. Mezi zvířecí obyvatele tropického ostrova patří například lemuři a chameleoni. Malgašané, tedy obyvatelé Madagaskaru, se věnují převážně zemědělství, pěstují například vanilku a rýži.
Okrasné zahrady jsou nedílnou součástí mnoha zajímavých barokních i renesančních zámků. V těchto zahradách najdeme mnoho geometrických tvarů, které jsou tvořeny s pomocí květin, stromů, cest a jezírek. Celá barokní zahrada většinou navíc bývá souměrná podle osové souměrnosti.
Doba senoseče je nebezpečná pro mláďata lesní zvěře, nejohroženější jsou pak srnčata. Proto datum senoseče musí zemědělci hlásit dopředu a myslivci pak pořádají akce na záchranu mláďat. Jak taková akce vypadá a jakou techniku k tomu myslivci používají, uvidíte ve videu. Zapojit se můžete i vy.
Seriál Vodní ptáci nám představuje život jednotlivých ptačích druhů. V tomto díle se seznámíme s životem labutí. Dozvíme se, čím se živí, kde žijí, jakým způsobem labutě pečují o svá mláďata. Seznámíme se také s nebezpečími, která labutě ohrožují na životě.
Zahrádkáři a zemědělci krtonožku dobře znají a jednoznačně ji považují za škůdce. Vedle hmyzu, kterým se živí, překusuje kořínky rostlinek, a ty tak brzy vadnou. Tenhle zajímavý a všestranně vybavený tvoreček dokonce létá, plave a cvrká. Samečci vytvářejí zvuk třením křídel o sebe, aby přivábili samičky. Ty si pak vyberou toho, jehož volání je nejsilnější.
13 980
796
4 756
1 355
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.