03:20
K abdikaci prezidenta Václava Havla v červenci roku 1992 došlo v souvislosti s chystajícím se rozpadem československé federace. Reagoval tím na vyhlášení Deklarace nezávislosti Slovenskou národní radou. Jednání českých a slovenských politiků nevedla k oboustranné dohodě o nové podobě společného státu. Hlavní body dohody byly domluveny ve vile Tugendhat premiéry Mečiarem a Klausem. Havel byl poté v lednu 1993 opět zvolen, a to jako první prezident České republiky.
Po parlamentních volbách na začátku června 1992 přišla o měsíc později i volba československého prezidenta. V ní se ukázalo, že představy obou vítězů voleb, Občanské demokratické strany v české části a Hnutí za demokratické Slovensko v slovenské části, o budoucím uspořádání státu jsou natolik rozdílné, že urychlují rozpad společného státu. Jedním ze symbolů tohoto rozpadu bylo i nezvolení československého prezidenta, kdy jediným kandidátem byl Václav Havel. Stalo se tak pro odpor slovenských poslanců. Podívejte se na výsledky volby i shrnutí následujících neúspěšných voleb.
Pojďme se společně podívat na historii vzniku naší republiky. Český stát vznikl již kolem roku 900 a vládli mu tenkrát Přemyslovci. Nejmocnějším českým králem, nazývaným otcem vlasti, byl Karel IV. Až v roce 1993 se Československá republika rozdělila na Česko a Slovensko.
Češi a Slováci žili dlouhou dobu ve společném státě a stále k sobě mají velmi blízko. Přesto se Československo rozdělilo. Pořad hledá odpověď na otázku, proč se tak stalo.
Jak vznikala podoba vlajky České republiky a státních symbolů nově vzniklých států po rozpadu Československa, vysvětluje vexilolog Aleš Brožek. Česko jich má o tři více než Slovensko. Které to jsou a co mají symboly a barvy představovat? Kdy se který z nich používá? Jak je možné, že si Česká republika ponechala Československou bíločervenou vlajku s modrým klínem?
Václav Havel s manželkou Olgou sledují vyhlášení výsledků voleb v roce 1992 a komentují je. Václav Havel na pozadí vyjádření vítězů reflektuje rozpad státu, jemuž nedokázal zabránit.
Za první republiky měla svatováclavská tradice mimo jiné spojovat Čechy a Němce. Koncem třicátých let se ke svatému Václavovi obracejí i levicoví básníci. Složitější podobu a projevy pak měla tradice za německé okupace. Vrcholem se stalo vytvoření protektorátního vyznamenání a zneužití svatováclavské symboliky nacisty.
Ukázka ze seriálu České století nás přizve ke konverzaci Edvarda Beneše a plukovníka Františka Moravce, vůdčí postavy československého odboje, ve které rozebírají situaci lidí v protektorátním Československu, veřejné mínění o Československu a operaci Anthropoid.
Od 1. října 1953 do 31. ledna 1954 zatkla StB údajně 728 členů 87 odbojových skupin. Není ovšem jasné, nakolik si jejich existenci sama vymyslela. Jedna z mnoha skutečně existujících skupin tzv. třetího odboje se pojmenovala Černý lev 777. Na začátku se tři mladíci rozhodli škodit režimu sabotážními akcemi. Vyhodili např. do vzduchu sekretariát OV KSČ v Sedlčanech. Při další akci – výbuchu sekretariátu OV KSČ v Milevsku – byl ale zabit hlídač. Poté se skupina odmlčela a byla prozrazena až v roce 1955, kdy byli její hlavní členové ve veřejném monstrprocesu odsouzeni k trestu smrti. Jak jinak by režim zastrašil své odpůrce.
Je všeobecně známo, že listopadové události roku 1989 začaly povolenou demonstrací studentů na pražském Albertově. Jak k ní došlo? Co se změnilo, že nebyla jednou z mnoha, ale tou, která přivodila pád režimu? Podívejte se na příběh tří tehdejších studentů a tváří revoluce, Moniky Pajerové, Pavla Žáčka a Martina Klímy.
12 754
716
4 325
1 206
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.