01:09
Tématem je česká hymna, její historie, rozbor i poslech. Pasáž také vysvětluje, že každá národní hymna je nejen píseň nebo hudební skladba, ale také důležitý státní symbol.
Státní znak České republiky existuje ve dvou variantách – malý a velký. Pořad se snaží ukázat, jak přesně oba znaky vypadají, co znamenají jednotlivá vyobrazení na znaku i jaký symbolický výklad mají podle pravidel heraldiky.
Animovaný cyklus hravou formou seznamuje s Prahou, hlavním městem České republiky. Krátký úvod seznámí s hranicemi naší vlasti a rozdělením ČR na Čechy, Moravu a Slezsko a na jednotlivé kraje. Následuje ucelený pohled na Prahu: její poloha, sídlo vlády a prezidenta, části Prahy, budovy a památky, městská zeleň, bydlení, doprava atd.
Šumavská Křemelná pramení v Železnorudské hornatině a na svém dolním toku vyhloubila nejhlubší kaňon Šumavy. Projděte si s námi její meandry. V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flory v naší zemi.
Vysvětlíme si původ a význam české hymny, kdo ji složil a o čem vlastně je. Dozvíme se něco i o tom, při jakých příležitostech se hraje.
Největší podzemní jezero najdeme v Bozkovských dolomitových jeskyních v severovýchodních Čechách. Ty nabízejí i překrásnou krasovou výzdobu. V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flory v naší zemi.
Na jediném místě v naší zemi žijí všechny čtyři druhy našich užovek. Vinice Šobes je unikátním místem v meandru řeky Dyje. Najdete tu i vzácné motýly. V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flóry v naší zemi.
Máte rádi papriku? Věděli jste, že již před 150 lety se jedla v Kojetíně, ačkoli to v té době ještě vůbec nebyla známá zelenina? Haná byla proslulá úrodnou půdou a lidé, kteří zde žili, byli bohatí a dobře živení. Jedli hodně kyselých jídel, ale vyvažovali to cukrem. Rozumíte místnímu nářečí?
Pojďte se zaposlouchat do zvuků přírody. Skrývají v sobě tajemství místa, kde žijeme. Zvuky přírody jsou na naší krásné planetě Zemi od nepaměti. Zavřete oči a přeneste se třeba do lesa k mraveništi.
Pojďme se podívat domů k poštolkám. Poštolčí maminka právě snesla šest vajíček. To budou mít veselo. Tatínek se bojí, zda je všechny uživí. Vajíčka je třeba dlouho zahřívat, aby se ptáčata vyklubala ven. Poslednímu se moc nechtělo, tak mu maminka musela pomoci. Chcete vidět jak?
Víte, že bobr dokáže chodit po zadních nohou a v předních přenášet třeba mláďata? A který smysl má divočák málo vyvinutý? Viděli jste, jak se pohybuje šoupálek a jak tluče hlavou do stromu žluna zelená? A že i u nás můžete v přírodě vidět želvu bahenní jako původního tvora? Tohle všechno vám ukážeme ve videu, které nás vezme do lužního lesa.
Proč mrzne až praští? Brďo se dozvídá, že žijeme v mírném pásu, kde se střídají roční období. Živočichové i rostliny se mrazu přizpůsobují a přežívají zimu různým způsobem. Některým volně žijícím živočichům v zimě lidé pomáhají. Víte jak?
Jak asi může vypadat Krakonošova nebo Čertova zahrádka? Vydejte se s námi do Krkonoš, kde najdete mnoho botanicky vzácných lokalit. V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flóry v naší zemi.
Unikátní technické vodní dílo Zlatá stoka vybudoval ve službách Rožmberků Štěpánek Netolický. Už přes pět století přivádí živou okysličenou vodu do rybníků a vytváří ideální podmínky pro chov ryb. A nejen to. Sloužila doslova všem obyvatelům města. Zlatá stoka je téměř 48 km dlouhá. Začíná v Majdaleně na řece Lužnici u jezu Pilař a proplétá se mezi největšími vodními plochami Třeboňska až do Veselí nad Lužnicí.
Pojďme se společně podívat na historii české koruny. České země a Slovensko byly do roku 1918 součástí Rakouska-Uherska, a tak se v nich do té doby platilo měnou tohoto soustátí. Po vniku Československa se odborníci přeli o název měny nového státu. Jeden Sokol se měl dělit na drápky a brky. Podle návrhu Aloise Rašína nakonec zůstalo u koruny. Za druhé světové války nastoupily protektorátní koruny. Československá koruna skončila s rozpadem republiky na Česko a Slovensko.
Napadlo vás někdy, co všechno může být pod vodou? Některé naše vodní plochy ukrývají na svém dně tajemství. Pod vodou totiž leží zatopené domy a vesnice. Na dnech dvacítky našich přehrad je zatopeno asi 120 obcí. Pod hladinou Orlíku například najdete přes 650 stavení. Domy se zatápěly proto, že bylo potřeba postavit přehrady, získat vodu a pořídit si na ochranu proti povodním.
14 112
861
4 794
1 146
148
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.